Advokát Pavel Blažek (ODS), který se na sklonku loňského roku vrátil do čela ministerstva spravedlnosti, se letos zabýval mimo jiné personální obměnou na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci či problematikou platů justičního personálu. Jeho úřad přichystal zvýšení odměn pro soudní znalce, k připomínkám poslal novelu zákona o státním zastupitelství a vláda mu schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů.

Problematické zůstává navzdory vládnímu programovému prohlášení platové podhodnocení justičního personálu, například zapisovatelek či informatiků. Předsedové soudů v říjnu varovali před tím, že česká justice je kvůli němu před kolapsem. Soudci usilovali o navýšení platů pro svou administrativu už od příštího roku. Jako kompromis dosáhli příslibu, že nejpozději v roce 2025 budou v rozpočtu ministerstva peníze na to, aby zaměstnanci justice dosáhli na průměrný plat ve veřejné sféře.

Se Soudcovskou unií se Blažek dostal do názorového střetu, když odmítl jmenovat kandidáta na místopředsedu Krajského soudu v Brně kvůli výhradám k jeho práci. Stavovská organizace zdůraznila, že ministr není oprávněný ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování konkrétního soudce. Blažek poté své argumenty upřesnil a unie nyní hodnotí nastavenou spolupráci a komunikaci jako dobrou.

Krátce po nástupu Blažka do funkce oznámil svou rezignaci olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan, kterého politik v minulosti ostře kritizoval za zásah na úřadu vlády z roku 2013. V červenci Blažek zveřejnil výsledky analýzy, jež podle něj odhalila zásadní nedostatky jak v hospodaření, tak i v efektivitě olomoucké instituce pod Ištvanovým vedením. Od stejného měsíce řídí úřad bývalý okresní státní zástupce v Kroměříži Radim Daňhel, kterého Blažkovi doporučil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Ištvanova náměstka Pavla Komára nahradil Radek Bartoš.

Radim Daňhel při jmenování do funkce s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem Foto: Veřejná žaloba

Veřejných žalobců se týká i novela zákona o státním zastupitelství, kterou ministerstvo poslalo k připomínkám v říjnu. Návrh zavádí sedmileté funkční období nejvyššího státního zástupce, v rozporu s vládním programovým prohlášením ale neomezuje možnosti vlády šéfa žalobců odvolat. Koalice se na způsobu jmenování a odvolávání neshodla, uvedl k tomu Blažek.

Z dalších právních předpisů ministerstvo dokončilo novelu insolvenčního zákona, návrh zákona o hromadném řízení či návrh zákona o lobbování, který mimo jiné zavádí registr lobbistů a jejich přestupkovou odpovědnost. Vládou schválený návrh zákona k ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti zaměstnavatelů čelí kritice protikorupčních organizací i koaličních Pirátů, protože se nemá vztahovat na přestupky ani na anonymní oznámení.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo se dále podílelo na druhém kole takzvaného milostivého léta, které od září do listopadu umožnilo lidem zbavit se snadněji exekucí na dluh u veřejných institucí. Pokračovaly také práce na novém trestním řádu – vznikla první verze jeho paragrafového znění.

Od počátku příštího roku chce ministerstvo kvůli inflaci zvýšit odměny notářům za některé činnosti. V brzké době plánuje navýšit i odměny pro advokáty. Zjednoduší se zakládání obchodních korporací – například zápis společnosti do obchodního rejstříku už nebude podmíněný předchozím získáním živnostenského oprávnění. Úřad avizoval také novelu, která zavede dvoustupňová kárná řízení se soudci či státními zástupci.

Blažek sám o sobě uvedl, že se po nástupu nové vlády stal spojkou mezi kabinetem Petra Fialy (ODS) a prezidentem Milošem Zemanem. Blažkovy schůzky se Zemanem vzbudily mediální pozornost, když mu na nich prezident oznámil udělení kontroverzní milosti šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi nebo když Blažkovi předal svůj podnět k prověření toho, zda se v souvislosti se Zemanovou hospitalizací mohl stát trestný čin sabotáže.

Blažek se u Zemana zasadil o tři letošní vlny jmenování soudců, čtvrtou prosadila ještě exministryně Marie Benešová (za ANO). Celkem složilo slib 138 nových soudců. Ministerstvo označilo za „historický milník“, že díky tomu budou od 1. ledna místa soudců obsazena na 100 procent. Dvěma ministrovým návrhům na jmenování soudců ze státních zástupců prezident nevyhověl.

(čtk, epa)