Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí doporučila kabinetu, aby se zákon o ochraně oznamovatelů vztahoval nejen na oznamovatele trestných činů a závažných přestupků, ale na přestupky obecně. Po prvním zasedání rady v novém složení o tom informoval její předseda ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Rada podle něj také doporučila, aby úřady a firmy ovládané obcemi či státem musely přijímat i anonymní oznámení. Zákon v brzké době projedná vláda, uvedl Šalomoun v tiskové zprávě.
Změny v radě vlády včetně vedení Šalomounem schválil kabinet koncem října. Rada se naposledy sešla loni v červenci, tedy ještě za minulé vlády ANO a ČSSD. Šalomoun dnes zopakoval, že chce aktivity rady znovu oživit. Další zasedání svolal na polovinu prosince. Rada se jako poradní orgán vlády především zabývá protikorupční legislativou, posuzuje návrhy vybraných právních předpisů z hlediska korupčních rizik, kabinetu může navrhnout opatření s cílem snížit korupční riziko ve veřejné správě. Zřízena byla v roce 2014, kdy nahradila tehdy dva roky nečinný vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí.
Novou podobu zákona o ochraně oznamovatelů v září kritizovaly protikorupční organizace. Podle nich hrozí to, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů. Ministerstvu spravedlnosti, které za návrhem stojí, vytýkaly, že se zákon nemá vztahovat na jakýkoliv trestný či nebo přestupek a že obsahuje omezení ochrany u anonymních oznámení.
Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Česko nesplnilo dvouletou lhůtu pro transpozici této směrnice, která vypršela 17. prosince 2021.
Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Oznamovatelé mají v ČR zranitelnou pozici i proto, že vůči nim přetrvává spíše negativní postoj.
(čtk)
