Ministerstvo vnitra navrhlo novelu tzv. Lex Ukrajina. Dočasnou ochranu Ukrajinců chce prodloužit do 31. března 2024 těm, kteří se registrují v novém systému vnitra. Změní se podmínky ubytovávání a zápisů do škol a změkčí podmínky zaměstnávání praktických a dětských lékařů. Ukrajinci nebudou mít nárok na sociální služby českého státu, neboť dočasnost pobytu není považována za trvalé bydliště v ČR a s jejich setrváním se nepočítá. Humanitární dávka 5000 korun zůstane, ČR stojí měsíčně 600 milionů korun.
V době, kdy Rada EU rozhodla aktivovat směrnici o dočasné ochraně Ukrajinců, nebylo možné předpovědět, kdy válka a s ní migrační vlna skončí. Současná právní úprava tedy počítá s ukončením ochrany Ukrajinců k 31. březnu 2023,“ uvádí vnitro s tím, že konec konfliktu nenastává. „Proto je na úrovni Evropské unie předpokládáno prodloužení dočasné ochrany až do konce března 2024, a to s odkazem na čl. 4 odst. 1 výše zmíněné směrnice,“ dodává k tomu zpráva vnitra.
Materiál je do 2. listopadu v připomínkovém řízení. Úplný návrh včetně důvodové zprávy je zde.
Vnitro vytvoří nový registrační systém Ukrajinců
Protože jde o velké množství lidí, ministerstvo vnitra chce prodlužování vyznačením tzv. vízových štítků rozložit v čase. K tomu navrhuje dvě varianty: V první variantě se Ukrajinec do 30. září 2023 dostaví osobně dostaví k přeznačení štítku a tím prodloužení dočasné ochrany až do 31. března 2024, a to po předchozí elektronické registraci, kterou musí učinit od ledna do 31. března 2023.
V druhé variantě je vypuštěna osobní návštěva k vyznačení štítku, zachována je elektronická registrace k prodloužení dočasné ochrany, a to bez krácení práva na ubytování, školství zdravotní péči a finanční podpory Ukrajincům. Záznam bude zaveden do informačního systému cizinců, z něhož čerpá informace státní správa, uvádí vnitro.
Cizincům, kteří se v termínu nezaregistrují k prodloužení dočasné ochrany, tento statut zanikne. Cizincům, z Ukrajiny, kteří pobývají v ČR v režimu strpění, bude štítek prodloužen rovněž prodloužen do 31. března 2024.
„Registrační systém, který je základním předpokladem pro zjednodušený postup prodlužování dočasné ochrany, si vyžádá určité náklady, a to především na tvorbu příslušného technického řešení (formuláře), jehož prostřednictvím bude ze strany cizinců docházet k tzv. registraci, nicméně tyto náklady jsou hrazeny ze stávajícího rozpočtu Ministerstva vnitra,“ vysvětluje vnitro.
Návrh pak výslovně uvádí, že „žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky podávaná na zastupitelském úřadu na Ukrajině je nepřijatelná“.
Humanitární dávka stojí stát 600 milionů měsíčně
Zvýšené výdaje naopak přinese pokračování výplat tzv. humanitární dávky ve výši 5000 korun. „Zvýšené náklady na státní rozpočet však nepochybně přinese navrhovaná právní úprava humanitární dávky, neboť výše a poskytování humanitární dávky zůstává nadále beze změn. V současné době se vyplácí na humanitární dávce cca. 600 mil. Kč/měsíc. Také se nepředpokládají žádné sociální dopady (včetně zranitelných skupin osob) a ani finanční nároky na podnikatelské subjekty, popř. dopady na životní prostředí České republiky,“ uvádí vnitro v důvodové zprávě.
Humanitární dávka bude však dále vyplácena s podmínkou, že se místo pobytu cizince uvedené v žádosti o dávku musí shodovat s místem uvedeným v registru.
Další změna se týká bezplatného ubytování cizinců. Nově bude Ukrajincům s dočasnou ochranou poskytováno v nouzovém přístřeší maximálně 30 dnů a v nouzovém ubytování nejdéle na dobu 150 dní. Poté se budou muset s ubytovatelem dohodnout na platbě včetně energií nebo si najít jiné bydlení. Rovněž se zvyšuje paušální platba ubytovatelům na 300 respektive 450 korun.
Sociální služby: Dočasná ochrana není trvalé bydliště v ČR
Ministerstvo vnitra dále navrhuje jasný režim pro cizince, kteří chtějí pobírat sociální dávky určené zdravotně postiženým, bezmocným nebo v hmotné nouzi a s nezaopatřeným dítětem. Návrh zákona tak činí prostřednictvím nového paragrafu sedm, který váže tyto státní podpory na bydliště v České republice. Za takovou osobu nebude považován cizinec s dočasnou ochranou.
Novým paragrafem sedm se „cizinci s dočasnou ochranou pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, zákona o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a zákona o pomoci v hmotné nouzi, nepovažují za osoby, které mají v České republice bydliště“.
Dočasnost nepočítá se zapojením do společnosti
Cizinci tedy ty české zákony, které jsou vázány na bydliště v ČR nebudou moci využívat. Jde například o příspěvek o příspěvek na péči a nemohoucnost, který ve 4. stupni u dospělých osob zcela závislých na jiných činí 19 800 Kč.
Proč tomu tak podle vnitra má být? Protože dočasnost obsahuje návrat domů. „Navrhovaná úprava odráží specifický charakter pobytového oprávnění, kterým disponují ukrajinští uprchlíci – dočasná ochrana. Základním znakem tohoto oprávnění je právě dočasnost pobytu, kdy se předpokládá, že po ukončení konfliktu nesetrvají tyto osoby v České republice, nýbrž mají úmysl se navrátit do své vlasti. Vzhledem k výše uvedenému lze dovodit, že absentuje těsnější a dlouhodobější sepětí těchto osob s Českou republikou a jejich záměr se dlouhodobě zapojit do společnosti,“ uvádí se v důvodové zprávě.
„K datu 30. září 2022 využilo sociální služby 510 Ukrajinců, kterým byl udělen status dočasné ochrany a kteří splňovali podmínky pro poskytování sociálních služeb zákonem o sociálních službách, což zatížilo státní rozpočet, kapitolu 313, finanční částkou ve výši 90 mil. Kč. Uvedené údaje se však týkají výhradně těch Ukrajinců, kteří byli/ jsou klasickými uživateli služeb, ve smyslu zákona o sociálních službách. Sociální služby rovněž zajišťovaly pomoc (ubytování a stravu) i zbylé skupině Ukrajinců, kteří nebyli klasickými uživateli služeb, ve smyslu zákona o sociálních službách. Tato pomoc zatížila k dnešnímu dni státní finanční částkou cca. 340 mil. Kč,“ doplňuje vnitro čísla.
Mění se zápisy do škol, změkčují podmínky pro lékaře
Změny doznají rovněž zápisy Ukrajinců do základních škol a předškolních zařízení. Nově si budou moci sami ředitelé po dohodě se zřizovateli rozhodnout, zda vypíší zvláštní termíny pro zápis Ukrajinců na základě svých podmínek a znalostí.
Co se týče školství, vzdělávání a uznávání vzdělání a praxe, navrhuje ministerstvo vnitra, aby ukrajinští praktičtí lékaři a ukrajinští dětští lékaři nemuseli vykonat povinnou praxi pouze v akreditovaném zdravotnickém zařízení. Totéž bude platit pro povolání psychologa ve zdravotnictví, kde se škrtá dříve povinné vzdělání v délce pět let.
„Podle údajů poskytovaných zaměstnavateli Úřadu práce České republiky nastoupilo do zaměstnání od začátku války do 4. října 2022 celkem 133 344 osob s dočasnou ochranou, přičemž 88 411 z nich stále v pracovněprávním vztahu je. Zároveň Úřad práce České republiky k 7. říjnu 2022 eviduje celkem 12 309 uchazečů a 1 715 zájemců o zaměstnání z řad držitelů dočasné ochrany,“ dodává ministerstvo vnitra čísla.
Irena Válová
