Z hlediska pracovního práva je problémem přehnaný formalismus soudů. „Soudy považují pracovně právní vztahy za něco na úrovni dohody o jaderném odzbrojení,“ myslí si viceprezident společnosti Vodafone Jan Klouda. Má také za to, že pokud uchazeč od začátku komunikuje se zaměstnavatelem elektronicky, je to možné zachovat po celou dobu trvání pracovně právního vztahu, jak uvedl na kulatém stolu České justice a Ekonomického deníku „Digitalizace pracovního práva“.
„U soudu se prokazuje kdeco, jako by šlo o otázku života a smrti. Ve skutečnosti je ale procento sporů v oblasti pracovního práva nízké,“ dodal Jan Klouda s tím, že Vodafone vede takových sporů pouze jednotky. U těch podle něj není problém v legislativě, ale v nastavení „mindsetu“ soudců. „Řešili jsme soudní spor o okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnance, který si posílal firemní data na svůj soukromý email. Měli jsme problém soudu vysvětlit, že to je zvlášť hrubé porušení povinností, které korporaci vystavuje velkému riziku. Prokázali jsme, že zaměstnanec byl proškolen a s pravidly seznámen. Soudce ale řekl, že si není jist, že konkrétně informace o soukromých emailech na školení výslovně zazněla, přestože ve školicích materiálech byla. Vypadá to, že soudy hledají cokoli, aby zaměstnance ochránily. Navíc ty spory trvají nepřiměřeně dlouho,“ řekl viceprezident společnosti Vodafone.
Způsob přemýšlení soudců se podle něj nevyřeší změnou legislativy ani Ústavy. „Upřímně řečeno, ani Nejvyšší soud tomu moc nepomáhá, když rozhoduje přímo ve věci bez její dostatečné znalosti. To se obtížně chápe. Soudní praxi je proto potřeba dále kultivovat,“ dodává Klouda.
Je potřeba kultivovat prostředí soudů
Způsob přemýšlení soudců se podle něj nevyřeší změnou legislativy ani Ústavy. „Upřímně řečeno, ani Nejvyšší soud tomu vůbec nepomáhá. Máme teď případ úplně otřesného pracovněprávního sporu, kde zůstává rozum stát. Je potřeba kultivovat prostředí soudů,“ dodává Klouda.
Podle ředitele společnosti OKsystem vyvíjející a provozující personální software OKbase Vítězslava Cimla někdy blokuje strach z potenciálních soudních sporů u zaměstnavatelů digitalizaci. Je běžné, že papírové dokumenty považují zaměstnavatelé za větší jistotu. „To je určitě faktor, který vnímáme při implementacích personálního systému u našich zákazníků jako komplikaci.“ uvedl.
S nastavením „mindsetu“ soudů se ve společnosti Bankovní identita setkávají často. „Společnost byla založená před rokem a půl. V podstatě celou tu dobu alespoň pár z nás nedělá nic jiného, než že chodí na semináře a prezentace a edukuje,“ řekl výkonný ředitel Marek Růžička. Ten také zdůraznil, že problém pomalé digitalizace v oblasti pracovního práva není jen ve státní správě, ale i v soukromé sféře.
Zaměstnanci jako ekonomicky slabší strana
Soudy se podle předsedy ústavně právního výboru Senátu a daňového poradce Tomáše Goláně (ODS) obvykle staví na stranu zaměstnanců. „I z pozice toho, že on je právně a ekonomicky slabší. I to může být jeden z důvodů, proč je proces uzavírání smluv nastaven tak, jak je nastaven,“ uvedl senátor s tím, že problémem je doručování a neexistence fikce doručení v pracovním právu. I podle předsedy ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) jsou zaměstnanci v ČR chráněni nejvíce v Evropě. „Jde o ochranu ekonomicky slabších,“ dodal s tím, že problémem v ČR je také falešná zaměstnanost, kdy například ve státní správě je mnoho uměle vytvořených pozic.
„Z mého pohledu mají zaměstnanci privilegované postavení. Ochrana zaměstnanců v ČR v poměru vůči západnímu světu je abnormální,“ myslí si partner advokátní kanceláře ROWAN LEGAL Josef Donát.
Čeká nás srážka soudů
Z hlediska digitalizace ale podle něj zase tolik sporů u soudu nekončí. Budoucností v této oblasti podle něj budou soudní spory na téma digitální stopa a ztotožnění jednající osoby. „Čeká nás brutální srážka u soudů na téma elektronický podpis a náležitosti podpisu. Máme tady spor dvou názorových proudů. Buď stačí jakýkoliv podpis nebo názor takový, že pokud nejde o uznávaný podpis, je dokument nepodepsaný,“ dodal Donát. Podle něj bude klíčové, jak v této oblasti v budoucnu rozhodne Nejvyšší soud.
V případě soudního sporu se často posuzuje pravost elektronického podpisu, kdy se využívá znalecký posudek. U papírového podpisu se srovnávají grafické znaky podpisu, které znalec posuzuje, v případě elektronického podpisu se srovnávají údaje uvedené v připojeném kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. Jde například o identifikační číslo certifikátu, jméno, e-mail a podobně. Jednoznačně identifikovat podepisující osobu na základě unikátního identifikátoru certifikátu pak může autorita, která příslušný certifikát vydala. „Kdo používá elektronický podpis tak ví, že po několika letech vyprší platnost certifikátu. Podpis pak má problémy nebo není platný. Samo o sobě to, že elektronický podpis není platný neznamená, že právní jednání je neplatné. Naši klienti to řeší tak, že si udělají si rizikovou a pokud cítí vyšší riziko, zůstanou u podpisu na papír,“ vysvětlil partner advokátní kanceláře ROWAN LEGAL.
Ten vyzdvihl, že u soudu je z důkazního hlediska velmi dobrým nástrojem jednak zasílání dokumentů do datové schránky a také vlastnictví archivu v rámci obchodních korporací.
Mohlo by vás zajímat
Text: Eva Paseková
Foto: Radek Čepelák
Kulatý stůl České justice a Ekonomického deníku na téma Digitalizace pracovního práva se konal za laskavé podpory OKbase – SW řešení pro digitalizaci HR procesů od společnosti OKsystem a.s..
