Panel pěti soudců Evropského soudu pro lidská práva v pondělí 14. listopadu 2022 rozhodne, zda případ Grosam v. ČR postoupí Velkému senátu Soudu. Děje se tak na žádost české vlády, která nesouhlasí s rozsudkem štrasburského soudu, podle něhož je český systém kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory v rozporu s Úmluvou.
Podle Evropského soudu pro lidská práva porušuje český způsob vedení kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory Článek 6 Úmluvy – právo na spravedlivý proces, a to nemožností odvolat se proti rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu. Navíc předmětný kárný senát svým ustavením podle ESLP nesplňuje parametry nezávislosti a nestrannosti.
O případu Grosam v. Česká republika Česká justice podrobně informovala v den vyhlášení rozsudku 23. června 2022.
Česká vláda nesouhlasí, že by systém měla změnit
Jednoinstanční systém kárných řízení s právními profesionály v ČR kritizuje ve svých zprávách už od roku 2016 skupina států proti korupci GRECO. Zpráva GRECO už třikrát doporučila systém změnit, avšak český stát přes přísliby ve skutečnosti nikam nepostoupil. Podle zprávy, kterou rozsudek Grosam v. ČR cituje, měla vláda novelu zákona předložit sněmovně v roce 2019, což se nestalo. Předložení dlouhodobě avizuje i současné vedení resortu pod vedením ministra spravedlnosti Pavla Blažka, zatím k tomu ale nedošlo.
Doposud tak nedošlo k žádné změně a ani rozsudek ESLP to nezvrátil – naopak, česká vláda s ním nesouhlasí, a proto požádala o projednání případu Grosam před Velkým senátem ESLP.
Na změně systému se neshodnou ani sami soudní funkcionáři. Zatímco jedné skupině vyhovuje, jak se sestaven kárný senát, proti jehož rozhodnutí není odvolání, další skupina by změny a možnost odvolat se proti rozhodnutí v kárném řízení uvítala. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy nedávno uvedl, že by změny v systému uvítal a kárná řízení by měla být dvoustupňová.
Předseda NSS Karel Šimka si zase naopak myslí, že rozhodnutí evropského soudu stojí spíše na systémových abstraktních úvahách, jak by měla být kárná justice správně uspořádaná. „V každé evropské zemi je však jiný systém,“ uvedl v červnu předseda NSS, který podkládá dosavadní zkušenost s českou právní úpravou za dobrou.
Operace tajné služby i pornografie na masturbaci v cele
Panel pěti soudců Evropského soudu pro lidská práva bude v pondělí 14. listopadu 2022 rozhodovat celkem o deseti žádostech. O projednání před Velkým senátem rovněž požádala vláda Slovenska v případu Haščák v. Slovensko. Případ se týká slovenské trestní operace Gorila. ESLP rozsudkem rozhodl, že Slovenská zpravodajská služba SIS porušila Úmluvu způsobem shromažďování a uchovávání údajů a že Slovensko nemá řádný dohled na Službou.
Rozsudek v případu Haščák v. Slovensko je zde.
V kategorii případů, kdy požádali o postoupení k Velkému senátu ESLP jak sám úspěšný stěžovatel, tak i „odsouzená“ vláda se nachází slovenský případ Chocholáč v. Slovensko.
Doživotně odsouzený vrah Milan Chocholáč si u Evropského soudu pro lidská práva vymohl právo držet v cele pornografii kvůli masturbaci v rámci svého práva na soukromý život, když byl před tím disciplinárně stíhán za její držení. Zatímco slovenská vláda ve svém stanovisku trvala na tom, že trest vězení s sebou nese omezení soukromého života včetně života sexuálního, ESLP slovenské opatření shledal ochranářským ve vztahu k morálce, nikoli k právům nebo svobodám druhých.
O případu Chocholáč v. Slovensko Česká justice rovněž podrobně informovala.
Zavádění práva na pornografii ve věznicích v disentním stanovisku kritizoval polský soudce Krzystof Wojtyczek, podle kterého toto právo jde proti současným mezinárodním úmluvám potlačujícím oběh a obchodování s obscénními publikacemi.
Irena Válová
