O téměř deset tisíc korun více nyní berou zaměstnanci ve státní správě oproti zaměstnancům na soudech nebo státních zastupitelstvích. Platy zapisovatelek, vyšších soudních úředníků nebo asistentů se totiž řídí podle jiného tarifu, než ve zbytku státní správy. Podle údajů, které má Česká justice k dispozici, se nůžky rozevírají stále více a justice tak není v nabídce platů konkurenceschopná se soukromým, ale ani s veřejným sektorem.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden soudcům přislíbil, že nejpozději v roce 2025 budou v rozpočtu ministerstva peníze na to, aby zaměstnanci justice dosáhli na průměrný plat ve veřejné sféře. Soudci usilovali o navýšení platů svého personálu už od příštího roku. „Shodli jsme se na cíli, že zaměstnanci justice by měli pobírat v průměru plat veřejné sféry. My bychom rádi, aby to začalo už příští rok, ale to nám pan ministr financí nemohl zaručit. Shodli jsme se na tom, že nejpozději v roce 2025 půjde do rozpočtu ministerstva spravedlnosti na objem platů taková částka, aby zaměstnanci v justici měli v průměru plat ve veřejné sféře v té době,“ uvedl ve čtvrtek po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a ministrem financí místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Dohoda se nevztahuje na zaměstnance státních zastupitelství.

Zatímco průměrný plat justičního pracovníka loni činil 32 800 korun, průměrný plat za rok 2021 v tzv. „vládním sektoru“, který má zhruba 880 tisíc zaměstnanců činil 43 223 korun. Průměrný plat zaměstnanců Finanční správy v roce 2021 dosáhl 43 115 korun. Průměrný plat 93 zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti pak byl 41 336 korun a průměrný plat 317 státních úředníků ministerstva činil 60 257 korun. Údaje České justici poskytl Nejvyšší soud.

Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk už dříve řekl, že na dorovnání platů zaměstnanců soudů tak, aby odpovídaly průměrným výdělkům ve veřejné správy, by bylo zapotřebí 1,5 miliardy korun. Podle předsedů soudů jsou podhodnoceni zaměstnanci ve všech oblastech. Premiér Petr Fiala (ODS) však míní, že možnosti rozpočtu jsou omezené.  „Pokud někdo nastoupí tak jen proto, aby získal praxi. Soudy fungují jako levná výuková centra pro ostatní složky státu či soukromý sektor,“ uvedl Šuk. Stát podle něj diskriminuje justiční zaměstnance.

„Naše představa je hrozně jednoduchá. My požadujeme, aby zaměstnanci soudů měli stejnou mzdu jako zaměstnanci jiných veřejných složek, jinými slovy průměrnou mzdu ve veřejné sféře,“ uvedl Šuk. Na soudech pracuje podle něj zhruba 9500 zaměstnanců, kterým je potřeba dorovnat 10.000 korun měsíčně. „To se bavíme o platech na rok 2023 a vycházíme z průměru na rok 2021,“ dodal. Zvyšování v dalších letech by pak podle něj mělo kopírovat zvyšování v jiných sektorech.

Mohlo by vás zajímat

Jaký je rozdíl v platech na soudech v porovnáním s ostatními úředníky?

RokyPrůměrná hrubá měsíční mzda v národním hospodářstvíPrůměrný hrubý měsíční plat v platové sféře (státní zaměstnanci): veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezp.Průměrný plat zaměstnanců soudů
201729 6383298225 762
201832 0513632327 983
201934 5783869531 289
202036 1764078732 548
202137 9034118132 800
Zdroj: Nejvyšší soud.

Na to, že kvůli nízkým mzdám odcházejí kvalifikovaní pracovníci soudů, upozornila na svém sněmu i Soudcovská unie. Vysokou fluktuaci zaměstnanců registruje unie zejména ve velkých městech. Prezident sdružení Libor Vávra v této souvislosti připomněl, že justiční aparát pracuje s citlivými údaji, například s databází osobních informací.

Předsedkyně Okresního soudu Praha – východ Jana Stejskalová situaci na tiskové konferenci špiček justice ilustrovala na příkladu soudního asistenta Tomáše, který na soudu pracoval dva roky a byl velice schopný. „Ve výpovědi uvedl, že za plat 33 860 hrubého není schopen financovat své základní potřeby a že odchází výlučně z finančních důvodů,“ uvedla. Na „jejím“ soudu je taková fluktuace soudních úředníků, že od roku 2018 došlo ke kompletní obměně zaměstnanců. Pokud nedojde k navýšení prostředků, soudní řízení se podle ní zpomalí, dojde podle Stejskalové k omezení jednacích dnů, prodlouží se doba nařizování jednání nebo vypracování rozsudku.

Přehled průměrných měsíčních platů vybraných profesí (Městský soud v Praze)

název profeseplatová třídazákladní tarifní platzvláštní příplateknástupní platzaručená mzdadorovnání do zaručené mzdyplat po 5 let praxe včetně osobního příplatku
administrativní pracovník413 650 Kč1 000 Kč14 650 Kč16 200 Kč1 550 Kč19 470 Kč
pracovník spisovny514 660 Kč1 000 Kč15 660 Kč19 700 Kč4 040 Kč20 450 Kč
pracovník sbírky listin615 770 Kč1 300 Kč17 070 Kč19 700 Kč2 630 Kč23 190 Kč
Zapisovatelka716 980 Kč1 300 Kč18 280 Kč21 800 Kč3 520 Kč24 570 Kč
referentka soudní kanceláře818 300 Kč1 300 Kč19 600 Kč   21 800 Kč2 200 Kč24 910 Kč
protokolující úřednice818 300 Kč2 000 Kč20 300 Kč21 800 Kč1 500 Kč25 300 Kč
vedoucí kanceláře818 300 Kč1 300 Kč19 600 Kč21 800 Kč2 200 Kč27 810 Kč
referent správy soudu919 730 Kč1 000 Kč20 730 Kč24 100 Kč3 370 Kč28 130 Kč
Personalista1021 260 Kč1 000 Kč22 260 Kč24 100 Kč1 840 Kč29 800 Kč
soudní tajemník1021 260 Kč2 000 Kč23 260 Kč24 100 Kč840 Kč30 440 Kč
informatik1021 260 Kč1 000 Kč22 260 Kč24 100 Kč1 840 Kč32 600 Kč
VSÚ1224 770 Kč2 000 Kč26 770 Kč26 600 Kč 33 480 Kč
asistent soudce1326 730 Kč2 000 Kč28 730 Kč29 400 Kč670 Kč34 190 Kč
asistent soudce po just. zkoušce1428 880 Kč2 000 Kč30 880 Kč29 400 Kč 37 570 Kč
justiční kandidát1428 880 Kč2 000 Kč30 880 Kč29 400 Kč 37 570 Kč

Na platy ústavních činitelů celkem má jít 6,5 miliardy korun, což je nárůst o 0,85 miliardy korun. Nejvyšší část z toho, téměř 5,9 miliardy Kč, směřuje do rozpočtu ministerstva spravedlnosti. Vláda uvádí, že takzvaná platová základna, od níž se odvozují platy poslanců, senátorů, soudců a dalších ústavních činitelů včetně státních zástupců, se meziročně zvýší o 12,7 procenta. Stejným dílem se podle vlády zvýší i platy státních zástupců a od nich odvozených profesí. V absolutním vyjádření se průměrný plat státních zástupců meziročně zvýší o 14.149 korun.

Eva Paseková, čtk