Veřejný ochránce práv se zastal Ukrajinců, kterým byla udělena dočasná ochrana v jiném členském státě, a potřebují se za prací dostat do ČR. Legálně je to podle Lex Ukrajina nemožné. Mají brannou povinnost, uvedlo ministerstvo zahraničí, proč to neumožní. Pravidla změní jen pro studenty, ale nikoli plošně bez osobního podání. Ukrajinců je moc a je zde riziko tlaku právních kanceláří, napsalo ministerstvo zahraničí ČR na zásadní připomínku Stanislava Křečka.
Ministerstvo zahraničí mění pravidla podávání pobytových žádosti pro ukrajinské zájemce o studium v ČR. Nově budou moci požádat o pobytové oprávnění za účelem studia v České republice ti Ukrajinci, kterým byla udělena dočasná ochrana v jiné členské zemi EU. Učiní tak na tamním českém zastupitelském úřadě, navrhuje ministerstvo zahraničí formou vládního nařízení.
To se ale netýká Ukrajinců s dočasnou ochranou, kteří by chtěli v České republice pracovat. Právě těchto lidí se zastal veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v rámci připomínkového řízení. „Zabýval jsem se případem ukrajinského manažera (experta na investice a TMT sektor, certifikovaný účetní ve Velké Británii), který pracuje od roku 2003 pro renomovanou nadnárodní společnost Deloitte. S rodinou uprchl před válkou do Slovinska a tam získal dočasnou ochranu. Společnost Deloitte ho potřebuje přesunout do České republiky. Uvažovali o podání žádosti o modrou kartu, ale podle Lex Ukrajina je v takovém případě žádost považována za nepřijatelnou,“ uvedl v rámci připomínkového řízení k vládnímu nařízení ombudsman.
Ministerstvo: Je to věc vnitřní politiky
„Dovoluji si poukázat i na případ držitelky dočasné ochrany ve Španělsku. Brněnský basketbalový klub má zájem o ukrajinskou hráčku, která se však s rodinou v rámci útěku dostala do Španělska, kde získala dočasnou ochranu. Nyní už jsou to dva měsíce, co se tato držitelka dočasné ochrany snaží legálně dostat do České republiky. Neexistuje však žádná cesta. Eviduji i další podobné případy,“ argumentuje dále ombudsman s tím, že jde o plátce daní, kteří by v ČR nepobírali humanitární dávky.
Také pro tyto případy navrhuje Stanislav Křeček stanovit výjimku a upustit od osobní žádosti na zastupitelském úřadě.
Jenže ministerstvo zahraničí v tomto případě zohledňuje povinnost narukovat do války s Ruskem: „Zahájení, resp. umožnění přijímat jejich žádosti, však má vnitropolitický a zahraničněpolitický rozměr (zatímco žadatelé z řad studentů nepodléhají na Ukrajině branné povinnosti, muži v produktivním věku /tj. mnoho potenciálních žadatelů o modrou či zaměstnaneckou kartu/ ano), k němuž je nutno přihlížet,“ vzkázalo ministerstvo zahraničí českému ombudsmanovi v souladu s politikou vlády Ukrajiny.
Podle vyhlášky mají Ukrajinci odjet zpátky do Lvova
Podle stávajících pravidel se do ČR nedostanou ani Ukrajinci pod dočasnou ochranu v jiné zemi, kteří chtějí v ČR studovat. Tzv. Lex Ukrajina stanoví, že žádosti cizinců o dočasnou ochranu na českých zastupitelských úřadech v zahraničí jsou nepřijatelné a nepřijatelné jsou rovněž žádosti o pobytová víza v ČR u těch cizinců, kteří už požádali nebo obdrželi dočasnou nebo mezinárodní ochranu v jiném členském státě EU.
Důvodem zavedení tohoto pravidla byl strach z přehlcení zastupitelských úřadů. Nyní ministerstvo zahraničí podávání pobytových žádosti pro ukrajinské zájemce o studium v ČR umožní na českém zastupitelském úřadě.
Podle jiné vyhlášky by se měli zájemci o studium v ČR s udělenou dočasnou ochranou v zahraničí vrátit na Ukrajinu a žádost podat ve Lvově na velvyslanectví ČR, upozornil rovněž Stanislav Křeček v rámci připomínkového řízení nařízení vlády.
„Považuji však za důležité upozornit na vyhlášku č. 429/2010, která stanoví výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu. Podle této vyhlášky by měli ukrajinští studenti s udělenou dočasnou ochranou přijet na Ukrajinu a na velvyslanectví České republiky ve Lvově podat žádost o žádost o udělení oprávnění k pobytu za účelem studia podle § 64 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o pobytu cizinců),“ upozornil ombudsman.
Riziko tlaku právníků rozšířit výjimky na další migranty
Jako „zásadní připomínku“ pak ombudsman navrhl podmínku osobního podání, aby mohli Ukrajinci žádat o pobyt v ČR na jiném velvyslanectví ČR v zahraničí.
To však ministerstvo zahraničí odmítlo kvůli tlaku právních kanceláří:. „K plošnému upuštění od osobního podání žádosti (tj. pro vymezenou skupinu osob) dosud na žádném zastupitelském úřadě ČR v evropském regionu nebylo přikročeno, a to zejména kvůli prevenci migračních a bezpečnostních rizik a rovněž z důvodu očekávaného tlaku a následné argumentace ze strany některých právních kanceláří, které své podnikání zaměřují na klienty usilující o výjimku z osobního podání žádosti zcela bez ohledu na to, zda k tomu existují oprávněné důvody či nikoliv,“ odpovídá ministerstvo zahraničí ombudsmanovi.
„Pokud by se navíc přikročilo k plošnému upuštění u jedné skupiny osob, znásobil by se tlak jiných zájmových skupin na další plošné upouštění, a v konečném důsledku by hrozilo vyprázdnění právní normy stanovující, že žádost má být podána osobně a upuštění od osobního podání je pouze výjimečným institutem,“ zdůvodňuje nevůli ke změně pravidel ministerstvo zahraničí jako navrhovatel nařízení.
Jednat o pobytovém oprávnění v ČR bez osobního podání lze v současnosti pouze ve výjimečných případech, o kterých rozhoduje zastupitelský úřad. Tak to i zůstane, vyhlášku ministerstvo měnit nebude: „Úprava vyhlášky č. 429/2010 Sb. MZV nepovažuje v dané situaci vhodným řešením, a to už jen vzhledem k ohromnému počtu ukrajinských občanů, kteří v současnosti požívají dočasné ochrany v celém světě a jejichž žádosti by v případě navrhované změny vyhlášky neúměrně zatížily až vyčerpaly kapacitu mnohých zastupitelských úřadů ČR,“ zamítlo připomínku ombudsmana ministerstvo zahraničí.
Irena Válová
