Více papírování, kterého dlužníci ani nebudou schopni nebo promarněná příležitost v oblasti digitalizace, ale také vítané prodloužení lhůty k podání zprávy pro oddlužení o jeden měsíc na měsíce dva. Tak odborníci hodnotí novelu insolvenčního zákona, kterou Ministerstvo spravedlnosti odeslalo do připomínkového řízení. Hlavní změnou je zkrácení oddlužení pro podnikatele a fyzické osoby z 5 na 3 roky. „Množství byrokracie v návrhu jde naprosto proti modernímu pojetí procesu,“ řekl České justici jeden z insolvenčních soudců. Podle ministerstva změna umožní více lidem návrat do ekonomického života z dluhové pasti.
Předkládaná novela implementuje směrnici o restrukturalizaci a insolvenci v části týkající se oddlužení. Největší změnou je zkrácení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty z 5 na 3 roky. „Insolvenčním správcům nepřísluší hodnotit politické rozhodnutí, kterým bylo oddlužení zkráceno pro všechny dlužníky, zatímco směrnice míří jen na podnikatele,“ řekl České justici šéf Unie spolků insolvenčních správců Lukáš Stoček.
Ministerstvo chce stanovit delší oddlužení v trvání 5 let jen u osob, kterým bylo přiznáno osvobození v předchozím oddlužení v posledních 20-ti letech před podání nového návrhu na povolení oddlužení. Chce tím zamezit zneužívání institutu oddlužení. „Vzhledem k tomu, že v novele chybí přechodná ustanovení, mám obavu, že toto omezení se bude moci vztahovat až na dlužníky, kterým první oddlužení skončí po této novele,“ myslí si Lukáš Stoček. Toho se obávají i Českou justicí oslovení soudci.
Odborníci také kritizují například to, že dlužník bude muset každý rok přípisem dokazovat, že vynaložil maximální úsilí na splacení dluhů. Mnozí dlužníci toho podle insolvenčních správců nebudou vůbec schopni. „Každoroční zpráva o úsilí dlužníka je součástí opatření, kterými novela zvyšuje motivaci dlužníka k dosahování vyšších příjmů a posiluje mechanismy působící proti možnému zneužití oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. Skutečnost, že část dlužníků nemusí být schopna zprávu o svém úsilí vyhotovit v písemné formě, je v navrhované úpravě zohledněna,“ reagoval mluvčí resortu Vladimír Řepka. Podle návrhu může dlužník zprávu o svém úsilí podat insolvenčnímu správci i ústně, požádá-li o to insolvenčního správce v dostatečném předstihu a informace tak podle Řepky lze získat i neformálním dialogem.
„Návrh textu zákona byl opakovaně projednán s předsedy koaličních poslaneckých klubů a konzultován se zástupci odborné veřejnosti, zejm. insolvenčními soudci, insolvenčními správci, zástupci věřitelů a také neziskovým sektorem zastoupeným Člověkem v tísni,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Pro správce je v novele vítané prodloužení lhůty k podání zprávy pro oddlužení o jeden měsíc na měsíce dva, kdy v původní lhůtě nebyli správci schopni zvládnout přezkum přihlášek, výzvy k doplnění přihlášek, přezkumné jednání, vyrozumět věřitele o popření pohledávek a ještě podat soudu zprávu.
Dlužník je motivován pohledávky uhradit
Novela připouští, že bude odměnu správci hradit stát a poté vymáhat po dlužníkovi. Podle zástupců ministerstva ale návrh zvyšuje pravděpodobnost, že odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce budou zcela uhrazeny dlužníkem před skončením insolvenčního řízení. „Posiluje se důraz kladený na dosahování adekvátní mzdy dlužníka, případně alespoň na důsledné placení tzv. minimální splátky. Oddlužení lze prodloužit pro neplnění povinností dlužníka. Dlužník je významně motivován pohledávky insolvenčního správce uhradit v plné výši do konce insolvenčního řízení; neučiní-li tak, zpravidla benefit osvobození nezíská nebo mu bude odejmut,“ vysvětluje mluvčí ministerstva.
Podle něj poskytne náhradu nákladů v zásadě jen při selhání dlužníka v oddlužení. „Významně se tím omezuje kreditní riziko insolvenčního správce, který zde plní nezastupitelnou roli,“ dodává.
„Z mého pohledu jde o chybný krok, kdy správce bude muset na počátku řízení vynaložit několikaměsíční úsilí, ale odměnu dostane za nejdříve 3 roky,“ myslí si předseda Unie spolků insolvenčních správců.
Nově bude možno důvěřovat dlužníkovi, že doplní dobrovolně ze své nepostižitelné částky plnění výše do minimální splátky. „Je to praktické neboť odpadnou často fiktivní darovací smlouvy, kdy v časech častého zvyšování nezabavitelné výše příjmů dochází k výpadkům srážek,“ myslí si advokát a insolvenční správce Ondřej Malý.
Předpis také přináší možnost přerušit průběh oddlužení opakovaně až na celkovou dobu 1 roku, přibyla možnost přerušení opakovaného. K možnosti prodloužení doby trvání splátkového kalendáře na návrh dlužníka budeme mít nově další možnost prodloužení v případě, že dlužník neplní podstatné povinnosti, v demonstrativním výčtu těchto podstatných povinností máme povinnost vykonávat výdělečnou činnost a povinnost v případě nezaměstnanosti usilovat o získání příjmu, dále povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.
Rapidní zvýšení nepostižitelné částky
Návrh předpokládá, že dlužník, který splnil podmínky, bude nejdříve osvobozen od placení pohledávek a až následně bude rozhodnuto o tom, že soud bere na vědomí splnění oddlužení. Předpoklady pro osvobození od placení pohledávek budou buď dosažení 30 procent míry uspokojení nezajištěných pohledávek, bez přihlédnutí k podřízeným pohledávkám, nebo splnění míry uspokojení stanovené soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení, a to včetně podřízených pohledávek.
Ministerstvo navrhlo dvě varianty řešení, vždy však musí splnit všechny podstatné povinnosti vyplývajíc z oddlužení. „Zejména s ohledem na rapidní zvýšení nepostižitelné částky bez adekvátního zvýšení mezd, kdy dosažení 30 procent míry uspokojení nezajištěných věřitelů se stává spíše teorií, bych osobně doporučoval variantu druhou, tedy že se míra požadovaného uspokojení stanoví nikoliv paušálně v zákoně, ale stanoví ji soudce v usnesení o schválení oddlužení s ohledem na místní poměry na trhu práce, možnosti dlužníka zejména stran výdělku a na základě doporučení správce,“ myslí si Lukáš Stoček.
Soud vezme na vědomí splnění oddlužení až poté, co budou pravomocně ukončeny incidenční spory, které mohou mít vliv na uspokojení věřitelů, a po zpeněžení majetku – k tomu je nyní dána nová lhůta 3 let od skončení splátkového kalendáře. Pokud se v této lhůtě nepodaří majetek zpeněžit, již dále zpeněžován nebude.
Delší dobu se hovořilo o nutnost přísnějšího dohledu nad dlužníkem. Dlužník v oddlužení po totiž po minulé velké oddlužovací novele již nechodí na přezkumné jednání k soudu, což často vedlo k nižší motivaci plnit rozhodnutí soudu. „To tedy nyní přichází jako protiváha kratšímu splátkovému kalendáři. Další protiváha zkrácení splátkového kalendáře a logicky nižšího uspokojení věřitelů oddlužovaného dlužníka bude v možnosti pokračovat ve zpeněžování majetkové podstaty a rozdělovat výtěžky zpeněžení mezi věřitele i po osvobození dlužníka od placení zbytku pohledávek,“ uvádí Ondřej Malý z AAA insolvence OK.
Promarněná příležitost pro digitalizaci
Některým odborníkům se nelíbí, že loni v červenci vydalo ministerstvo dohledový benchmark k možnosti online jednání mezi insolvenčním správcem a dlužníkem. Součástí tohoto benchmarku bylo prohlášení, že resort bude iniciovat legislativní změnu, aby takové jednání bylo možné. Zatím ale ministerstvo nepokročilo a návrh změny v oblasti digitalizace neobsahuje. Zástupci resortu to vysvětlují tím, že novela má ambice zejména implementovat evropskou směrnici. „Co se digitalizace insolvencí týče, navržený materiál je promarněnou příležitostí. Zcela chybí stanovení mantinelů k online jednání mezi insolvenčním správcem a dlužníkem. Byla by také vhodná valorizace odměn insolvenčních správců. Zatím zůstává pořád stejná odměna za jednoho dlužníka, přitom náklady například na dojíždění se objektivně zvyšují,“ myslí si ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek. Podle Řepky chce resort o digitalizaci v oblasti insolvencí jednat v budoucnu.
Vyhlášku, která upraví odměny insolvenčních správců podle Řepky resort připravuje. „Cílem novelizace je zajistit dostatečné financování administrace oddlužení i po zkrácení standardní doby oddlužení z 5 let na 3 roky, tedy kompenzovat výpadek příjmů insolvenčních správců spojený se zkrácením doby oddlužení,“ vysvětluje mluvčí.
Eva Paseková
