Subjektivní dvouměsíční lhůta má zaručit, že úřad bude postupovat bez zbytečných průtahů Foto: Pixabay

Křeček chce odlehčit soudům a zrušit lhůtu, kterou mají úřady na zahájení přezkumu

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček doporučuje zrušení dvouměsíční subjektivní lhůty, kterou mají úřady na zahájení přezkumného řízení. Krátká lhůta podle něj přináší komplikace. Ponechat chce jen objektivní roční lhůtu od nabytí právní moci rozhodnutí. Informovala o tom mluvčí ombudsmana Markéta Bočková. V přezkumném řízení úřady zjišťují, jestli bylo napadené rozhodnutí v souladu s právními předpisy. O návrhu ombudsmana bude ve středu jednat vláda.

Subjektivní dvouměsíční lhůta má zaručit, že úřad bude postupovat bez zbytečných průtahů. V praxi ale podle ombudsmana může naopak uplynutí této lhůty přezkumu zabránit. Úřady totiž musí posoudit důvody pro přezkum v poměrně krátké době. Pokud je posoudí špatně nebo v důsledku časového tlaku způsobeného lhůtou nestihnou řízení o přezkumu vůbec zahájit, má to podle ombudsmana negativní dopad zpravidla na účastníka řízení, který se na úřad s podnětem k přezkumu obrátil. A to i v případě, že on sám postupoval zcela správně.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček Foto: Tiskový odbor VOP

Lidé se totiž mohou proti nezahájení přezkumného řízení kvůli uplynutí subjektivní lhůty bránit správní žalobou. Podle ombudsmana se tak zvyšuje nápor na soudy, kdy rozhodování soudů většinou trvá déle než případné správní řízení a účastníci řízení jsou déle v nejistotě.

„Protože subjektivní lhůta pro zahájení přezkumného řízení nenaplňuje dostatečně svůj účel ve srovnání s problémy, které způsobuje nebo může způsobit, veřejný ochránce práv navrhuje její zrušení,“ uvedl Křeček v doporučení vládě.

Samostatnou otázkou je pak podle něj navíc i to, kdy vlastně začíná subjektivní lhůta běžet. Objektivní roční lhůta pro zahájení přezkumného řízení má jasně stanovený počátek, u subjektivní lhůty je počátek zákonem stanovený podle ombudsmana vágně.

Odstranění subjektivní lhůty navrhl veřejný ochránce práv jako legislativní doporučení Poslanecké sněmovně už v souhrnné zprávě za rok 2020. Poslanecká sněmovna souhrnnou zprávu veřejného ochránce práv ale neprojednala a legislativní doporučení ombudsmana včetně toho týkajícího se subjektivní lhůty zůstala bez odezvy. Proto se nyní obrací právě na vládu.

(čtk)