Problémem v českých vazebních věznicích je nedostatek soukromí či zachování důstojnosti lidí ve vazbě. Vyplynulo to z návštěv pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv v těchto zařízeních, o závěrech dnes informovali novináře. Zjišťovali, v jakých podmínkách obvinění žijí. Přímo špatné zacházení s obviněnými veřejný ochránce práv během série návštěv vazebních věznic nikde nezaznamenal. Za zásadní narušení soukromí považuje zpráva ombudsmana používání kamer na celách. Zprávu z návštěv s doporučením pro věznice kancelář zaslala i Generálnímu ředitelství vězeňské služby.
Pracovníci kanceláře navštívili pět vazebních věznic z 15. Ve vězení je v Česku asi 19.000 lidí, z toho ve vazebních věznicích je asi 1500 lidí. „Jde právně o nevinné lidi a ty podmínky, ve kterých žijí, se musí odlišovat od podmínek lidí, kteří jsou ve výkonu trestu,“ připomněl ombudsman Stanislav Křeček.
Kamery na celách, které zpráva považuje za zásadní narušení soukromí, byly nainstalované ve dvou navštívených věznicích. „Sledování obviněných v celách by mělo být zcela výjimečné. Ospravedlnitelné je po individuálním posouzení pouze v případech, kdy hrozí, že by si obviněný mohl ublížit nebo dokonce sáhnout na život,“ uvedl právník Milan Svoboda, který v kanceláři ombudsmana působí jako garant pro vězeňství.
Důstojnost lidí ve vazebních věznicích narušuje podle zjištění z návštěv nevhodné prostředí. Častým problémem je podle zprávy ombudsmana například nedostatek soukromí na toaletách. V jedné z věznic měla toaleta v kulturní místnosti kolem sebe jen nízkou zídku do výšky pasu, ostatní tak mohli na člověka na toaletě vidět. Jinde zase měli místo dveří u WC jen plastový závěs.
Na psychiku obviněných má podle zprávy ombudsmana negativní dopad nedostatek denního světla na celách a omezená možnost větrání. Obvinění si stěžovali například na dusno na celách, zároveň museli i během léta v historických budovách celodenně svítit.
Věznicím se také podle zjištění ombudsmana stále nedaří naplňovat pravidlo, že všichni obvinění musí mít možnost trávit minimálně osm hodin denně mimo svou celu. Tento čas by měli využívat k různým smysluplným aktivitám, jako je práce a vzdělávání nebo sportovní, kulturní a jiné volnočasové aktivity. Vzhledem k tomu, že české věznice nezajišťují zaměstnávání obviněných, nedostanou se vazebně stíhaní mimo cely ani za prací. Bez zaměstnání během výkonu vazby navíc obvinění zcela přicházejí o příjem a ztrácejí možnost platit běžné výdaje, jako je nájem bytu nebo jiné pravidelné náklady. Nezaměstnávání tak současně ohrožuje i celou rodinu obviněného v situaci, kdy obviněný byl a je hlavní výdělečnou osobou.
(čtk)
