Překážky pro vstup do osobního bankrotu pro mnoho lidí za současných podmínek stále existují. Úpadek kvůli krizi hrozí i ekonomicky zodpovědné střední třídě. Ministerstvo spravedlnosti se i kvůli tomu v čerstvě předložené novele insolvenčního zákona soustředí zejména na zkrácení oddlužení pro podnikatele a fyzické osoby z 5 na 3 roky. Dlužník bude muset splatit 30 procent svých dluhů. „Novela zajistí, že v případě úpadku se fyzické osoby budou moci rychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ uvedlo ministerstvo.
Úprava oddlužení byla v posledních letech opakovaně předmětem poměrně zásadních změn, nejdůležitější z nich přinesly zejména novela z roku 2017, provedená zákonem č. 64/2017 Sb., a dále tzv. oddlužovací novela z roku 2019, provedená zákonem č. 31/2019 Sb. „Přes tyto úpravy zůstává celá řada dílčích problémů nedořešena a i nadále existují při vstupu do oddlužení překážky, které mohou tento proces pro některé osoby učinit nedostupným. To by se mohlo naplno projevit ve chvíli, jakmile fyzické osoby na území České republiky výrazněji pocítí sociální a ekonomické následky událostí posledních let,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě.
Klíčovým prvkem novely, která vychází z evropské směrnice bylo odstranění podmínky vstupu do oddlužení spočívající ve schopnosti splatit alespoň 30 procent pohledávek běžných nezajištěných věřitelů, což má za cíl za cíl zpřístupnit institut oddlužení širšímu okruhu poctivých dlužníků. „Návrh textu zákona byl opakovaně projednán s předsedy koaličních poslaneckých klubů a konzultován se zástupci odborné veřejnosti, zejm. insolvenčními soudci, insolvenčními správci, zástupci věřitelů a také neziskovým sektorem zastoupeným Člověkem v tísni,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Směrnice staví důsledně na tom, aby při stanovování výše měsíční splátky a zejména při schvalování oddlužení byl brán zřetel na příjmové poměry dlužníka. To také znamená, že u vysoce nízkopříjmových dlužníků by měla být úroveň splácení nastavena tak, aby tito byli schopni toho dosáhnout. Současná úprava insolvenčního zákona takovou míru individualizace nepředpokládá.
V současné době i přes ekonomickou krizi počet lidí, kteří vstupují do oddlužení setrvale klesá. Podle odborníků i zástupců ministerstva řada lidí čeká právě na to, až začne platit možnost oddlužení za 3 roky.
Mohlo by vás zajímat
Ze statistických údajů podle ministerstva vyplývá, že zatímco ceny strmě rostou, růst cen není kompenzován dostatečným růstem příjmů fyzických osob, proto reálná kupní síla klesá. Riziko úpadku se tudíž zvyšuje i u lidí z vyšší střední třídy, aniž by zvýšení tohoto rizika zavinili. „Navrhovaná novela zajistí, že fyzické osoby v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ stojí v důvodové zprávě. Úpadkem je nově podle návrhu bez ohrožena i obecně zodpovědnější střední třída, a to v důsledku krizí a systémových selhání ekonomiky.
V § 412a InsZ se stanovily nové alternativní podmínky splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty následovně:
- dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši,
- dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,
- po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů (platí vyvratitelná domněnka, že dlužník tuto povinnost neporušil, jestliže splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek),
- po dobu 3 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno, je-li (I) dlužník osobou, které vznikl nárok na starobní důchod před schválením oddlužení a tento nárok trval po celou dobu schváleného oddlužení, je-li (II) dlužník invalidní ve druhém nebo třetím stupni, nebo (III) vznikly-li dluhy dlužníka alespoň ze dvou třetin jejich výše před dosažením 18 let věku.
Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty probíhá obdobně jako konkurs s tím rozdílem, že ke splnění oddlužení postačí, splní-li dlužník řádně všechny povinnosti stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení.
V rámci projednávání návrhů s předsedy koaličních poslaneckých klubů se podle Blažka nepodařilo najít shodu u otázky tzv. vyvratitelné domněnky k osvědčení maximálního úsilí dlužníka, proto návrh ministerstvo v souladu s legislativními pravidly vlády předložilo ve variantním řešení. První varianta zachovává domněnku 30% míry uspokojení nezajištěných věřitelů, zatímco druhá varianta staví na individuální míře uspokojení nezajištěných věřitelů určené pro každého jednotlivého dlužníka zvlášť.
Z návrhu není patrné zda a jak ministerstvo změní vyhlášku o odměnách insolvenčních správců. Ti dlouhodobě kritizují nízké odměny za oddlužení. Po nejnovější úpravě by došlo k jejich dalšímu snížení.
Návrh zákona si můžete stáhnout zde:
Eva Paseková
