Česká republika prochází v otázce migrace velmi dynamickým obdobím. V tuto chvíli to vypadá, že se s přílivem uprchlíků z Ukrajiny dokázala úspěšně popasovat a přes sto tisíc se jich už povedlo zaměstnat. Zároveň zachovává program Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, do kterého spadají i zdravotníci a v jehož rámci k nám mohou přicházet pracovat lidé z vybraných prioritních zemí. Problematice pracovní migrace a usnadnění vstupu kvalifikovaných pracovníků na evropský trh se pak Česko věnuje i v rámci svého předsednictví, kdy máme na starosti balíček revidující dvě směrnice. První místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan přitom předpokládá, že v podstatě hotový materiál předáme švédskému předsednictví, za něhož bude dokončen, a platit by tak mohl od roku 2025. Řekl to na II. ročníku konference Zdravotnického deníku Personální management v nemocnicích, který se konal 14. listopadu v Praze.
„To, co poznává Česká republika v letošním roce, jsme si neuměli nikdo představit. Že poskytneme přes 450 tisíc titulů dočasné ochrany příchozím z Ukrajiny, je success story, přestože v systému můžeme vidět chyby a dílčí nedostatky. Zvládli jsme přijmout lidi, kteří mají přístup na trh práce. Hlavně z opozičních řad zaznívaly obrovské výhrady, jak to bude vypadat se zdravotním systémem a jak se to zvládne. Teď více než sto tisíc lidí pracuje a ukazuje se, že naopak do systému veřejného zdravotního pojištění přispívají, takže v tuto chvíli ho spíše dotují, než aby ho vysávali,“ uvádí Vít Rakušan. Ten také připomíná, že na nedávném zasedání vlády bylo schváleno navýšení pracovních sil pro Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR.
Zároveň jsme si dokázali zavedením kontrol na hranicích se Slovenskem poradit i s nelegální migrací, byť obvykle jde o migraci tranzitní, kdy lidé nežádají o žádný typ pobytu v ČR.
„Nicméně občas se téma migrace v kontextu, který zažíváme, smrskne na to, že přicházejí Ukrajinci a máme tranzitující migraci. Jednáme bilaterálně s německou stranou, aby nám nezavedli kontroly na hranicích a nezkomplikovali ekonomický pohyb na obou stranách. Málo se ale hovoří o tom, že je tu další typ relativně dobře zvládané migrace, a to té legální. V té je Česká republika poměrně na výši, a to i úzkou spoluprací mezi podnikatelskými sektory, odborovými svazy, komorami a státem jako takovým. Troufám si říci, že to je příklad kvalitní dlouhodobé spolupráce nezávislé na politické vůli. Všichni si totiž uvědomujeme, že demografická křivka v naší společnosti je neúprosná, a chápeme magnetizmus západu a lepších platů v případě kvalitních profesí, což ta lékařská beze sporu je. Bez spolupráce s dalšími zeměmi se tu rozhodně neobejdeme,“ konstatuje Rakušan.
Pracovní migrace v Česku je přitom řízena pomocí vládních programů ekonomické migrace. Pro zdravotnictví je nejdůležitější program Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, který má i samostatnou část v gesci ministerstva zdravotnictví a kam spadají lékaři, sestry a další zdravotníci. Vzhledem k tomu, že zdravotnické profese patří mezi regulovaná povolání, ale musí cizinci splnit zákonné podmínky ohledně uznání jejich kvalifikace pro práci v ČR.
Pro méně kvalifikovaný zdravotnický personál pak zůstává k dispozici program Kvalifikovaný zaměstnanec. Vedle toho se počítá s využitím tzv. modrých karet, kdy u nás probíhá implementace revidované směrnice pro vysoce kvalifikované zaměstnance. Nová právní úprava by držitelům karty měla umožnit snazší změnu zaměstnání už po prvním roce práce v členském státě EU namísto dosavadních dvou.
Potřeby trhu práce jsou projednávány v rámci koordinačního meziresortního týmu a tripartity. Na základě toho také vzniká vládní agenda definující prioritní země, u nichž budeme uplatňovat kvóty. Teď tak byly odebrány kvóty určené původně pro Ukrajinu, odkud nyní příliv lidí funguje jinak, a ty budou přiděleny jiným prioritním státům. Kvóty přitom neslouží u vysoce kvalifikovaných pracovníků k tomu, aby jejich příliv nějak omezovaly, ale aby měl stát přichystané potřebné kapacity. Pokud by kvóty byly naplněny, dojde k jejich navýšení na úkor jiného, méně prioritního programu.
Česko loni vydalo 33 tisíc zaměstnaneckých karet
Racionální přístup podle Rakušana zvolila také Evropská unie, a Česká republika se v rámci svého předsednictví snaží některé kroky předjednat. Evropská komise nyní navrhuje úpravy společných přijímacích procedurálních standardů a mělo by dojít k uvolnění mobility pracovních sil v rámci celé unie. S tím souvisí i právo příchozích na rovné zacházení na trhu práce.
Změny by měly proběhnout v rámci revize dvou směrnic, kdy by zároveň mělo dojít k prohloubení spolupráce s vybranými třetími zeměmi v rámci tzv. talentových partnerství a vytváření společné unijní databáze kvalifikovaných zájemců o práci v EU. Bohužel se ale zatím o této spolupráci hovoří v souvislosti se státy, které pro ČR nejsou tak atraktivní, jako je Egypt, Maroko, Tunisko, Pákistán či Nigérie.
„O tomto určitě ještě povedeme diskuzi. Co ale vnímáme za Českou republiku za velmi podstatné, je udržet si kompetenci jednotlivých členských států v celém managementu legální pracovní migrace a v principech řízené ekonomické migrace tak, jak se osvědčily na národní úrovni, tedy v regulaci objemu migrace z jednotlivých zemí, které si vybíráme stanovením adekvátních ročních kvót a prováděním bezpečnostních kontrol ještě před vstupem těchto lidí na území ČR. To z pohledu ministerstva vnitra považujeme za podmínku, aby ČR tvořila společnou evropskou politiku v této věci,“ podtrhává Vít Rakušan.
Česko přitom v rámci EU nepodporuje vytváření dalších regulací, ale harmonizaci existujících norem, zefektivnění přístupu a zvýšení atraktivity EU pro vysoce kvalifikované odborníky. Balíčky EU už také nedávno podpořil i Senát ČR. Tehdy také bylo zdůrazněno, že bychom u nás uvítali zejména pracovníky do dlouhodobé péče a zdravotnictví.
Z hlediska pracovní migrace hraje v rámci balíčku roli zejména revize směrnice o jednotném povolení, které bylo do českého práva implementováno v roce 2014 jako zaměstnanecká karta. Ta se následně ukázala jako nejběžnější typ dlouhodobého pobytového oprávnění za účelem zaměstnávání udělovaného občanům třetích zemí. Jen v loňském roce jsme jich přitom v Česku udělili více než 33 tisíc.
„Návrh revize směrnice předložený Evropskou komisí je v řadě ohledů velmi ambiciózní a vychází vstříc zejména požadavkům podnikatelského sektoru. Naším úkolem jako předsednické země je připravit kompromisní text, který neztratí podstatu a zároveň bude přijatelný pro všechny členské země. Ale jestli je něco úspěchem českého předsednictví, tak je to právě příprava podobných textů,“ podotýká Rakušan.
Česko také zahájilo na půdě Rady projednávání revize unijní směrnice o postavení dlouhodobě pobývajících rezidentů v EU. V operativní části balíčku připravuje Evropská komise vytvoření zmíněné společné evropské databáze profilů kvalifikovaných zahraničních pracovníků, takže budou moci zaměstnavatelé z celé EU díky databázi přímo oslovovat zájemce s pracovními nabídkami. „Samozřejmě se nám ale musí povést produkt zatraktivnit, aby byl používán a byla v něm data,“ zdůrazňuje Vít Rakušan.
České ministerstvo vnitra nyní pracuje na elektronizaci a digitalizaci procesů s tím, že v přípravě je elektronizace pobytového řízení tak, aby od roku 2025 mohli cizinci podat žádost o povolení či prodloužení pobytu v elektronické podobě. Díky tomu by se mohlo ulehčit i úředníkům.
Podle Rakušana přitom zřejmě Česko balíček předá švédskému předsednictví, ovšem ve vysoké míře rozpracovanosti. Během první poloviny příštího roku by tak mohlo dojít k dokončení s tím, že platnost by mohla nastat od roku 2025.
Konference personální řízení nemocnic se konala za laskavé podpory OKbase – SW řešení pro digitalizaci HR procesů od společnosti OKsystem a.s..
Michaela Koubová
Foto Radek Čepelák
