Už rok trvá napsání odůvodnění rozsudku v kauze ostravského podnikatele, označovaného za lobbistu, Martina Dědice. Ten si loni 5. října vyslechl u Krajského soudu v Ostravě trest osmi let vězení a propadnutí veškerého majetku. Rozsudek měl být dle zákona písemně odůvodněn už loni v říjnu. Jenže jeho vydání bylo několikrát odloženo a předseda senátu Igor Krajdl mezitím rezignoval na post místopředsedy soudu. Průtahy odůvodňoval účastí na pořádání akce nadačního fondu Ostravské paragrafy nebo zpracováváním agendy pro kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu.
Předseda senátu Krajského soud v Ostravě Ivo Krajdl si vyžádal už několikátý odklad pro vyhotovení písemného rozsudku ve známé ostravské kauze, v níž je nesledovanější postavou tamní podnikatel a lobbista Martina Dědic. Nově je stanoveno datum na Silvestra letošního roku.
Téměř rok trvá napsání odůvodnění rozsudku v kauze ostravského podnikatele, označovaného za lobbistu, Martina Dědice. Ten si loni 5. října vyslechl u Krajského soudu v Ostravě trest osmi let vězení a propadnutí veškerého majetku. Rozsudek měl být dle zákona písemně odůvodněn už loni v říjnu. Jenže jeho vydání bylo několikrát odloženo a předseda senátu Igor Krajdl mezitím rezignoval na post místopředsedy soudu. Průtahy odůvodňoval mimo jiné účastí na pořádání akce nadačního fondu Ostravské paragrafy nebo zpracováváním agendy pro kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu.
Podle zjištění Ekonomického deníku je dosud vypracováno 151 stran odůvodnění rozsudku a zbývá přepsat ještě tři hodiny a deset minut čteného rozsudku. Odsouzení se tak proti rozsudku nemohli dosud odvolat.
„K Vašim dotazům sděluji, že písemné vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.10.2021 ve věci sp. zn. 77 T 1/2016 nebylo dosud zcela vypracováno. Zákonnou lhůtu pro písemné vyhotovení rozsudku krajského soudu jako soudu I. stupně stanoví § 129 odst. 3 písm. b) tr. řádu v délce 10 pracovních dní ve vazebních věcech a v délce 20 pracovních dní v ostatních věcech. Dle citovaného ustanovení dále platí, že výjimky z těchto lhůt povoluje ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, předseda soudu, což jsem učinil z důvodů níže uvedených,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku předseda ostravského krajského soudu Petr Novák.
Lhůta pro vypracování písemného vyhotovení rozsudku v dané věci byla podle Nováka naposledy prodloužena do 30. září.
„V této lhůtě rozsudek nebyl zcela vyhotoven, byť práce na písemném vyhotovení rozsudku i nadále kontinuálně pokračují. Tato lhůta, i s ohledem na její prodloužení, je dlouhá, nicméně je adekvátní rozsahu a složitosti dotčené věci. Předmětná věc je mimořádně obsáhlá a složitá, neboť se jedná o trestní řízení o třech původně samostatně podaných obžalobách, přičemž spisový materiál čítá cca 38 000 stran. Vypracování rozsudku, navíc v takto komplikované a rozsáhlé věci, bylo dále zatíženo skutečností, že předseda senátu do 30. 6. 2022 vykonával funkci místopředsedy krajského soudu pro trestní úsek, což představuje celou řadu povinností, které není schůdné dále delegovat. V současné době je koncept odůvodnění rozsudku zpracován v rozsahu 716 689 znaků, tj. 398 normostran textu a dále je připraveno k přepisu 190 minut diktátu na elektronickém nosiči,“ upřesnil předseda soudu.
Písemná vyhotovení rozsudků v extrémně rozsáhlých či komplikovaných věcech není podle Nováka schůdné obvykle vyhotovovat v zákonem stanovených lhůtách bez jejich prodloužení.
„Průměrnou lhůtu u vyhotovení rozsudků Krajský soud v Ostravě samostatně nesleduje a nevyhodnocuje. Za podstatnou je považována toliko skutečnost spočívající v naplnění ustanovení výše citovaného § 129 odst. 3 písm. b) tr. řádu, tedy zda rozsudek byl vyhotoven v zákonné lhůtě, případně ve lhůtě dle zákona prodloužené, či nikoliv,“ podotkl Petr Novák.
„Nad rámec Vašeho dotazu současně doplňuji, že v době od 6. 5. 2022 dosud předseda senátu nemohl v práci na vyhotovení rozsudku pokračovat, neboť ve vztahu k vyhotovení rozsudku podal obviněný v dané věci návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., a to pro vyhotovení předmětného rozsudku. Spis tak bylo nutno předložit k rozhodnutí o podaném návrhu Vrchnímu soudu v Olomouci. O tomto návrhu rozhodl Vrchní soud v Olomouci svým usnesením ze dne 1. 6. 2022 sp. zn. 3 UL 7/2022, přičemž návrh na určení lhůty zamítl, jelikož neshledal na straně předsedy senátu neodůvodněné průtahy, když akcentoval právě zejména mimořádný rozsah a složitost věci,“ upozornil předseda soudu.
„Předseda senátu 77 T Mgr. Igor Krajdl byl ve funkci místopředsedy Krajského soudu v Ostravě pro úsek trestní do 30. 6. 2022. Ke změně v osobě místopředsedy došlo ke dni 1. 7. 2022 z důvodu rezignace Mgr. Igora Krajdla, přičemž tato byla z jeho strany již předem avizována, a byla iniciována zájmem na zachování kontinuity vedení trestního úseku s ohledem na současnou potřebu zejména personální stabilizace odvolací části trestního úseku krajského soudu, a to v důsledku nadcházejících odchodů několika soudců. Jeho funkční období by jinak automaticky skončilo dnem 31. 12. 2022,“ dodal předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák.
Zasahuje Nejvyšší soud
Nepřiměřené délce vyhotovení rozsudku se věnoval na sklonku roku 2018 kárný senát Nejvyššího soudu v případě předsedkyně senátu Okresního soudu v Uherském Hradišti Hany Kurfiřtové. Pravdou jest, že v případě této soudkyně šlo o více případů.
Hana Kurfiřtová byla uznána vinnou, že jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti způsobila průtahy v řízení nerespektováním zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí v následujících věcech:
Za A 1. sp. zn. 26 T 17/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 23. 3. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 6. 4. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 21. 3. 2018,
2. sp. zn. 26 T 61/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 6. 4. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 24. 4. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 11. 5. 2018,
3. sp. zn. 26 T 56/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 24. 4. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 10. 5. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 7. 3. 2018,
4. sp. zn. 26 T 10/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 1. 6. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 15. 6. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 27. 3. 2018,
5. sp. zn. 26 T 56/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 21. 8. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 4. 9. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 20. 3. 2018,
6. sp. zn. 26 T 78/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 26. 1. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 9. 2. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 30. 1. 2018,
B. jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti způsobila průtahy v řízení nerespektováním zákonné lhůty dle § 181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení nebo učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci, a to v následujících věcech:
1. sp. zn. 26 T 63/2015, v níž byla obžaloba podána dne 24. 7. 2015, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 14. 8. 2015, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 14. 5. 2018,
2. sp. zn. 26 T 51/2016, v níž byla obžaloba podána dne 14. 6. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 7. 7. 2016, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 18. 6. 2018,
3. sp. zn. 26 T 91/2016, v níž byla obžaloba podána dne 13. 10. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 3. 11. 2016, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 18. 6. 2018,
4. sp. zn. 26 T 108/2016, v níž Okresní soud v Uherském Hradišti spis obdržel dne 12. 12. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 2. 1. 2017, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 19. 6. 2018,
5. sp. zn. 26 T 109/2016, v níž byla obžaloba podána dne 20. 12. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 10. 1. 2017, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 20. 6. 2018.
Celé rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího soudu je k dispozici ZDE.
Čekání na možnost odvolání
Co absence písemného rozsudku pro odsouzené v tzv. kauze Dědic představuje? Například to, že odsouzení k vysokým trestů nemají možnost se proti rozsudku odvolat, což například Martin Dědic naznačil hned po vynesení verdiktu.
Martin Dědic podle obžaloby udržoval úzké vztahy s regionálními politiky, což prokázaly odposlechy a monitoring telefonů. Podle soudu měl Dědic ovlivňovat zakázky od roku 2008 do roku 2014. K ovlivňování měl dle obžaloby, kterou soud přijal, využívat svých tehdejších kontaktů s ostravskými politiky z ČSSD. Soudce Igor Krajdl při čtení odůvodnění rozsudku mimo jiné zmínil exhejtmana Miroslava Nováka, Simonu Piperkovou, Vojtěcha Mynáře či Lumíra Palyzu, kteří v rámci Ostravy zastávali vlivné posty.
Žalobce ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Vít Koupil tvrdí, že podnikatel Martin Dědic měl nezákonným způsobem pomoci společnostem Pragoimex, Martek Medical Vostav Morava k vítězství v lokálních tendrech. Za to měl podle detektivů získat úplatky za cca 37 milionů korun. Ty měla inkasovat Dědicova firma Business Advisor, tvrdí vyšetřovatelé.
„Obžalovaný získal vliv na chod Městské nemocnice Ostrava a Dopravního podniku Ostrava. Prostřednictvím těchto vztahů získával informace o chodu společností a připravovaných veřejných zakázkách,“ prohlásil soudce Igor Krajdl.
Martin Dědic od počátku kauzy tvrdí, že je nevinný. To samé konstatovaly u soudu i společnosti, jež tvrdí, že mu platily za reálné poradenství. Policisté i státní zástupce to ale vidí jinak. Podle obžaloby šlo o úplatky, jen zakrývané smlouvami o poradenské a konzultační činnosti.
Martin Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku. Čtyřletý nepodmíněný trest dostal Břetislav Pavelek, který měl hrát úlohu bílého koně. Čtyři obžalovaní odešli od soudu s podmínečnými tresty, dva soud zprostil viny.
„Po obdržení písemného vyhotovení rozsudku se ponořím se svými advokáty a poradci do příběhu z pohledu soudu a budeme vše uvádět na pravou míru v dalším pokračování této trestní frašky,“ dodal Martin Dědic, který se proti rozsudku odvolá.
Podle informací Ekonomického deníku by se proti rozsudku chtěl odvolat i Břetislav Pavelek, který si vyslechl čtyřletý nepodmíněný trest, ale i minimálně tři z obžalovaných, kteří odešli od ostravského soudu s podmínkou.
Řada pochybností
Případ vyvolává nicméně od počátku řadu pochybností. Ekonomický deník se mu věnoval například zde a zde.
Ve spise totiž například absentují originální listiny, ale také originály dat zajištěné IT techniky nebo její bitové kopie.
Prostorové odposlechy jsou ve spise pouze v kopiích a nejsou tam zdaleka všechny. Chybí především ty, které by mohly mluvit i ve prospěch obžalovaných.
Objevily se i další pochybnosti. Například ve větvi modernizace tramvají ostravského dopravního podniku, týkající se společnosti Pragoimex. Jak vyšlo u soudu najevo, podmínky inkriminovaného tendru nastavovalo zhruba deset lidí, ale tito lidé Dědice neznají. Navíc neznají ani s policií spolupracující osoby, na jejichž svědectví je případ z velké většiny vystavěn.
Také u dodávek zdravotnické techniky do městské nemocnice přetrvávají pochybnosti. Svědci, podílející se na administraci zakázky, opět Dědice neznali. Další svědci navíc potvrdili výhodnost kontraktu se společností Martek Medical. Ve výběrové komisi přitom zasedaly respektované lékařské kapacity.
Ve větvi zakázky na dostavbu městské nemocnice, kterou řešila společnost Vostav, se pak ukázalo, že údajné obžalobou označené úplatky zbyly zaplaceny ještě před vyhlášením výběrového řízení, kdy se nejprve losovalo a pak se soutěžila cena. Úplatek by pak postrádal logiku. Také ve druhé inkriminované zakázce, kterou Vostav vyhrál a měl na ni subdodavatele, byl údajný úplatek 400 tisíc korun zaplacen před vyhodnocením výběrového řízení.
Martin Dědic podle zjištění Ekonomického deníku soudu také podrobně doložil nabytí svého majetku, včetně toku vkladů na účet.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
