Personální oddělení Nejvyššího soudu nově od 1. července letošního roku vede Dana Langerová. Do zaměstnání na Nejvyšší soud přitom nastoupila už 1. října 1999, původně jako zapisovatelka v soudní kanceláři. Donedávna pak působila na správě soudu. Jak řekla čtvrtletníku Nejvyššího soudu AEQUITAS, svoji novou pozici vnímá jako možnost dalšího profesního růstu.
Předtím, než jste se stala vedoucí personálního oddělení, jste u Nejvyššího soudu už delší dobu pracovala jako odborná referentka společné státní správy, tedy „pravá ruka“ ředitele správy soudu. Do jaké míry teď využíváte zkušenosti a znalosti z tohoto svého předchozího působení?
Tato moje předchozí pozice má pro mé působení na personálním oddělení značný význam. Pod správu soudu spadá ekonomické oddělení, oddělení informačních technologií i správa budov. To všechno jsou oddělení, se kterými personální oddělení velmi úzce spolupracuje, mimo jiné hned při nástupu každého nového zaměstnance. Pro ředitele správy soudu jsem pracovala 9 let, je tak pro mne velkou výhodou, že všechna tato oddělení dobře znám a s jejich zaměstnanci mám velmi dobré vztahy. Vím, co má který z nich na starosti, na koho se obrátit. Mohu tak nejen nově nastupující, ale i stávající zaměstnance, nasměrovat za tou správnou osobou. Svoje znalosti ze správy soudu jsem mohla využít nedávno třeba také při organizaci výběrového řízení na poskytovatele jazykových kurzů pro soudce a zaměstnance soudu.
Chtěla bych ale zmínit, že využívám své znalosti a zkušenosti nejen z působení na správě soudu. Na Nejvyšším soudu patřím už mezi ty služebně starší, pracuji zde od října 1999 a prošla jsem celou řadou oddělení. Začínala jsem jako zapisovatelka v soudní kanceláři občanskoprávního a obchodního kolegia, poté jsem pracovala na sekretariátu bývalé paní předsedkyně JUDr. Ivy Brožové, prošla jsem i úsekem bývalého pana místopředsedy JUDr. Romana Fialy. Na správu soudu jsem pak přešla v březnu 2013.
Vaše předchůdkyně Hana Pazderová nastoupila na Nejvyšší soud v době, kdy byl k 1. lednu 1993 zřízen, je to výhoda, že i díky ní máte zpětně na jednom místě veškeré informace o práci a vývoji oddělení za posledních 30 let?
Je to obrovská výhoda. Tím, že na personálním oddělení paní Hana Pazderová působila po celou dobu a i nadále pokračuje po mém boku jako personalistka, mám jedinečnou možnost získat naprosto ucelený přehled o vývoji personálního oddělení Nejvyššího soudu, především o všech dřívějších změnách, včetně jejich důvodu. Díky dlouhodobé praxi a zkušenostem mé předchůdkyně přebírám zavedený, postupem let osvědčený, dobře fungující systém organizace práce. Radí mi, co si mám pečlivě pohlídat a na co si dávat pozor.
Na rozdíl od soudců jsou administrativní síly na soudech na opačném pólu žebříčku odměňování. Nové pracovní síly se do administrativy na soudy příliš nehrnou. Jaké má vedení soudu možnosti, navýšit například zapisovatelkám či protokolujícím úřednicím jejich výdělek nad úroveň základního tarifního platu?
Jedinou možností je přiznání osobního ohodnocení.
Do jaké platové třídy jednotlivé profese na kancelářích Nejvyššího soudu aktuálně spadají?
Dle platného katalogu prací jsou zapisovatelky zařazeny do 7. platové třídy, protokolující úřednice do 8. platové třídy, vedoucí kanceláří do 9. platové třídy, dozorčí úřednice do 10. platové třídy a asistenti soudců do 14. platové třídy. Znamená to například, že zapisovatelkám, které by k nám chtěly přijít po maturitě, jsme až do letošního 1. září nemohli nabídnout více než 16.980,- Kč hrubého, teď je to nově 18.680,- Kč. Nemáme přitom žádnou výhodu v tom, že jsme Nejvyšší soud, tedy vrchol soudní soustavy. Tabulky jsou v tomto případě pro všechny soudy stejné.
Aktuální plošná úprava, zářiové navýšení tarifních platů státních zaměstnanců, mezi nimi i zaměstnanců soudů, je jistě z osobního hlediska dobrou zprávou i pro Vás, coby zaměstnankyni soudu. Jenže to navýšení mělo ve Vašem případě i druhou stranu mince. V souvislosti s úpravou platových tabulek muselo narychlo personální oddělení připravit stovky nových platových výměrů. Kolik jich přesně bylo?
Platové výměry si zpracovává vedoucí personálního oddělení vždy sama. Celkem šlo o 276 platových výměrů.
Co byste vzkázala těm, kdo o práci u Nejvyššího soudu uvažují, ale nemohou se stále rozhodnout? Na co je možné je „nalákat“?
Především jsme velmi prestižní zaměstnavatel. Nabízíme stabilní zaměstnání v přátelském kolektivu, možnost přiznání osobního příplatku a mimořádných odměn. Máme pružnou pracovní dobu, poskytujeme 5 týdnů dovolené a 4 dny indispozičního volna. Mezi další benefity patří například příspěvek na stravování, příspěvek na rekreaci pro zaměstnance a jeho děti, poskytujeme bezúročné půjčky na bytové účely. Dál mohu zmínit třeba jazykové kurzy pořádané přímo v budově Nejvyššího soudu a také možnost dalšího odborného vzdělávání prostřednictvím seminářů pořádaných Justiční akademií v Kroměříži.
Mezi zaměstnanci je nejvíce asistentů soudců. Funkce asistenta je přitom vázána ke konkrétnímu soudci. Pokud funkce soudce zanikne například automaticky s dovršením 70 let jeho věku, přecházejí naši asistenti spíše k jinému soudci anebo opravdu jsou nuceni úplně odejít, protože tu najednou nemají místo?
Osobně jsem tento problém ještě neřešila, ale podle informací, které mám, tak pokud k této situaci dojde, většina asistentů přechází k jinému soudci. On ten pohyb mezi asistenty je všeobecně poměrně velký. Pro soudce, který si nového asistenta právě vybírá, je samozřejmě výhodnější převzít asistenta již ověřeného, zapracovaného.
Má personální oddělení ucelený přehled také o studentech-stážistech, tedy nejčastěji studentech práv, kteří u nás působí v rámci své praxe? Kolik jich je, kolik míst můžeme nabídnout a jaká je poptávka?
Praxe studentů byla vzhledem ke covidu po dobu posledních dvou let přerušena. Letos na jaře jsme ji opět obnovili. Vzhledem k velmi omezené kapacitě kanceláří máme aktuálně pro studenty vyčleněnou pouze jednu kancelář a praxi můžeme nabídnout maximálně osmi studentům. Nyní máme studentů-stážistů sedm.
Pojďme dále zrekapitulovat konkrétní čísla. – Kolik u Nejvyššího soudu působilo soudců, soudců-stážistů, asistentů soudců a dalších zaměstnanců k 1. září 2022?
Aktuálně mohu uvést, že to bylo přesně 71 soudců, 10 soudců-stážistů, 156 asistentů soudců a 120 ostatních zaměstnanců.
Nelitujete, že jste změnila v rámci budovy Nejvyššího soudu po tolika letech své působiště?
Ne, to určitě ne. Změna je potřeba, to je život. A tahle změna, to je možnost dalšího pracovního růstu.
AEQUITAS
