Pracovníci v justici nemohou mít průměrně o téměř deset tisíc korun měsíčně méně, než ostatní státní zaměstnanci. Zatímco průměrný plat státního zaměstnance byl loni 41 181 korun, v justici to bylo 32 800 korun. Ze soudů a státních zastupitelství proto lidé utíkají a nové zaměstnance je stále obtížnější získat. Hrozí ohrožení fungování soudů. „Pokud někdo nastoupí tak jen proto, aby získal praxi. Soudy fungují jako levná výuková centra pro ostatní složky státu či soukromý sektor,“ uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Stát podle něj diskriminuje justiční zaměstnance.

Zástupci justice dnes na tiskové konferenci varovali před hrozbou plíživého kolapsu justice. Pokud se platy v justici nedorovnají, hrozí zpomalení soudů a pokles vymahatelnosti práva v České republice. „Potřebujeme 1,5 miliardy korun navíc, abychom mohli naše zaměstnance zaplatit tak, aby zůstali,“ uvedl Šuk s tím, že je zázrak, že justice ještě funguje. Například administrativní pracovník ve čtvrté platové třídě má nástupní plat 14 650 korun, na dorovnání zaručené mzdy je potřeba ho dorovnávat o 1550 korun. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je podle něj ve věci velice aktivní, ale naráží na postoj vlády kvůli napjatému rozpočtu.

Soudci nastínili scénáře, které mohou nastat, pokud vláda nezakročí. „Přinejmenším nastanou průtahy v řízeních. Ty horší scénáře vychází z toho, že odejdou všichni IT pracovníci. Takže já si ani nezapnu počítač,“ uvedl Šuk. „Umím si představit, že odejde tolik lidí, že ten soud obrazně řečeno zavře. Přestane prostě fungovat,“ dodal. To by podle něj například znamenalo propuštění lidí z vazeb, protože by se nemohla konat vazební jednání.

Nechceme zvýšení, ale dorovnání

„Naše představa je hrozně jednoduchá. My požadujeme, aby zaměstnanci soudů měli stejnou mzdu jako zaměstnanci jiných veřejných složek, jinými slovy průměrnou mzdu ve veřejné sféře,“ uvedl Šuk. Na soudech pracuje podle něj zhruba 9500 zaměstnanců, kterým je potřeba dorovnat 10.000 korun měsíčně. „To se bavíme o platech na rok 2023 a vycházíme z průměru na rok 2021,“ dodal. Zvyšování v dalších letech by pak podle něj mělo kopírovat zvyšování v jiných sektorech.

Zapisovatelka u soudu podle předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla dávno pasivně nepřepisuje texty, ale musí znát elektronické systémy nebo má přístup do evidencí. „Efektivní zaškolení na takové pozici trvá až rok,“ uvedl. K exodu zaměstnanců dochází podle něj nejen na soudech a státních zastupitelstvích, ale i u justiční stráže.

Předsedkyně Okresního soudu Praha – východ Jana Stejskalová situaci ilustrovala na příkladu soudního asistenta Tomáše, který na soudu pracoval dva roky a byl velice schopný. „Ve výpovědi uvedl, že za plat 33 860 hrubého není schopen financovat své základní potřeby a že odchází výlučně z finančních důvodů,“ uvedla. Na „jejím“ soudu je taková fluktuace soudních úředníků, že od roku 2018 došlo ke kompletní obměně zaměstnanců. Pokud nedojde k navýšení prostředků, soudní řízení se podle ní zpomalí, dojde podle Stejskalové k omezení jednacích dnů, prodlouží se doba nařizování jednání nebo vypracování rozsudku.

Mohlo by vás zajímat

Pracují i o víkendech

Předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová zmínila, že zaměstnanci soudů sedí se soudci v jednací síni nebo jsou na telefonu o víkendech, kdy se konají za vazební jednání. „Jsme tu i kvůli našim zaměstnancům. Chceme jim ukázat, že za nimi stojíme a o jejich problémech víme. Nechceme zvýšit mzdy, chceme je dorovnat. Naši zaměstnanci nejsou na stejné lodi, ale v podpalubí,“ dodala. Nyní například zapisovatelky podle předsedy Městského soudu v Brně Jana Sedláčka chodí o víkendech na brigády do obchodního domu, aby situaci finančně zvládli.

Nemáme na výběr

Předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal dodal, že Kolegium předsedů soudů na problém podhodnocení platů soudního personálu upozorňuje dlouhodobě, ale bez výsledku. Podle něj předsedové musí přijímat pracovníky, kteří už při výběru nesplňují náročná kritéria. „Na pozicích máme neustále začátečníky. Nemáme ale na výběr,“ upozornil.

Předsedové soudů chtějí o navýšení platů dále jednat. S ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) by se chtěli sejít v řádu týdnů. „My jsme si vědomi, že možná nedosáhneme dohody, než se bude projednávat rozpočet,“ uvedl Šuk.

Na to, že kvůli nízkým mzdám odcházejí kvalifikovaní pracovníci soudů, upozornila v sobotu po svém sněmu i Soudcovská unie. Soudy musí v některých případech dorovnávat ze svého rozpočtu mzdy na zákonem minimální stanovenou hranici. Vysokou fluktuaci zaměstnanců registruje unie zejména ve velkých městech. Prezident sdružení Libor Vávra zmínil, že nástupní mzda zapisovatelky u soudu činí přibližně 18.000 korun. V této souvislosti připomněl, že justiční aparát pracuje s citlivými údaji, například s databází osobních informací.

Vláda nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům veřejné a státní služby. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům. Ostatním profesím se má suma na platy zvýšit o čtyři procenta, peníze mají ale putovat do odměn.

„Jsme ve velmi složité ekonomické a rozpočtové situaci a musíme šetřit na všech frontách. Nemůžeme hned teď vše realizovat. Když jsme připravovali náš program, nemohli jsme počítat s válkou na Ukrajině a s jejími důsledky. Debatu dál povedeme, nebráníme se jí, ale rozpočtové možnosti jsou velmi limitované,“ reagoval v pondělí na prohlášení předsedů soudů premiér. „Souhlasíme s tím, aby se ty platy zvyšovaly. Diskuse, kterou vedeme, je o tom, jestli se to má dít prostřednictvím prostředků, které již byly přiděleny a rozumným přerozdělením, nebo tím, že budeme navyšovat rozpočty,“ řekl novinářům.

Eva Paseková