Vyšší soudní úředník na okresním soudu dostává na výplatní pásce průměrně 31 500 korun měsíčně. Na krajském soudu dostává zaměstnanec na stejné pozici 33 612 korun. To se některým úředníkům nelíbí. „Na vyšších soudech jsou po zaměstnancích požadovány některé činnosti, které jsou náročnější, než u okresních složek, a proto jsou často zařazeni do vyšších platových tříd, než na okresních složkách,“ vysvětluje rozdílné odměny předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová. Věc již s vedením Ministerstva spravedlnosti řešili i zástupci odborů.
Zástupci justice v pondělí varovali, že za nynějších podmínek nemohou garantovat chod soudů. Dodali, že pokud se situace nezmění, může řada soudů citelně omezit svou činnost. Podrobněji se k věci vyjádří na dnešní tiskové konferenci. Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci uvedl, že rozpočtové možnosti jsou nyní velmi limitované.
Předseda Soudcovské unie Libor Vávra upozorňuje, že platy zaměstnanců v justici jsou dlouhodobě nižší, než na ostatních místech ve státní správě. „Historicky mají ostatní instituce větší mzdové prostředky na osobu,“ upozornil s tím, že pokud se nyní přidá všem státním úředníkům stejně, nůžky se rozevřou ještě více.
Dlouhodobě nízké odměny ale nejsou jediným problémem, který trápí zaměstnance soudů. Vadí jim zmíněné odlišné odměňování na okresních a krajských soudech. Zatímco například na Městském soudu v Praze dostávají všichni zaměstnanci na stejných pozicích totožné platy, v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem mají například vyšší soudní úředníci na okrese průměrně o více než tisíc korun méně. „Oficiální odůvodnění tohoto „odkrojení“ přidělených peněz spočívá v tom, že by zaměstnanci krajského soudu logicky měli dostávat více, než zaměstnanci soudů okresních, dále na placení metodiků a na vytvoření rezervy. Všechna tato odůvodnění lze však úspěšně vyvrátit. Přemýšleli jsme už i o žalobě, například na nerovné postavení,“ řekla České justici jedna z úřednic okresního soudu, která si nepřála být jmenována.
Stejná částka od ministerstva
Zaměstnanci jsou odměňováni podle platových tříd, do nichž jsou v souladu se zákoníkem práce zařazování podle nejnáročnější činnosti, která je po nich požadována. Ne všude však například zmiňovaná pozice vyššího soudního úředníka podle předsedkyně Lenky Ceplové znamená, že zaměstnanec vykonává stejné množství práce. „Rozdíly představují odlišení charakteru a náročnosti práce na soudech různých stupňů justiční soustavy a zohledňují metodickou a kontrolní činnost pro soudy nižšího stupně z vyšší úrovně. A dokonce existují funkce, které se vyskytují pouze na složkách vyšších,“ vysvětluje. Například se jedná o justiční kandidáty ve 14. platových třídách, kteří jsou pracovně zařazeni výhradně na krajské složky, přestože jsou v konečném důsledku určeni zejména pro okresní soudy.
Podle nespokojených zaměstnanců ale Ministerstvo spravedlnosti zasílá stejnou částku jak na zaměstnance krajského, tak na zaměstnance okresního soudu a všichni jsou placeni podle stejných tabulek. Nedává tedy logiku, aby na výplatní pásce měli jinou částku.
Mohlo by vás zajímat
Ceplová připomíná, že na krajském soudu působí i vyšší soudní úředníci, kteří mají větší rozhodovací pravomoci. „Mimo jiné je na krajském soudě i veřejný rejstřík, který na okresních soudech není a zde pracují především vyšší soudní úředníci, kteří mají vlastní rozhodovací činnost a vysoké platové třídy. Jistě bychom mohli vyjmenovávat další odborné funkce a profese, které jsou jen na krajských složkách, ale je zbytečné opakovat obecně známé informace. Z toho pak ovšem logicky vyplývá i vyšší průměrný plat na těchto složkách,“ dodává předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Odměňování je na předsedovi
Podle Ministerstva spravedlnosti je odměňování výhradně v kompetenci předsedy soudu a to podle § 126 zákona o soudech a soudcích. To podtrhuje i šéf Soudcovské unie. „Samozřejmě předseda soudu musí mít autonomii v tom, jakým způsobem peníze rozdělí nad zákonné minimum. A to z toho důvodu, že v každém kraji je různá poptávka po jednotlivých typech úředníků,“ vysvětluje Vávra s tím, že například v Praze nelze sehnat zapisovatelku, ale o místa asistentů nebo vyšších soudních úředníků zájem je. Jde totiž o pozice, o které mají zájem začínající právníci.
Věcí se již zabývají justiční odbory. Nedávno se konala schůzka Odborového svazu justice s ekonomickým náměstkem ministerstva Radomírem Daňhelem. Odbory vedení resortu vytýkají, že nemá kontrolu nad transparentním přerozdělováním mzdových prostředků krajskými soudy na okresní soudy ve své působnosti a vše ponechává na vedení soudů. Z okresních soudů tak podle odborů přebývají částky v řádech milionů korun.
Vyšší nároky na kraji
Podle Ceplové jsou rozdílně odměňováni i samotní soudci na okresu a na kraji a je tak logické, že i na vyšší soudní úředníky, ale i asistenty, soudní tajemníky nebo vedoucí kanceláře jsou na kraji kladeny vyšší nároky. „Analogicky je to stejné u prvostupňové agendy, která je jenom na krajském soudě,“ dodává šéfka soudu s tím, že i ministerstvo přiděluje vyšší průměrný plat na vrchní a nejvyšší soudy, než na soudy krajské.
Špičky justice v poslední době opakovaně apelují, že ohodnocení odborného aparátu na soudech je „zoufale nízké“ přes opakovaná ujištění ze strany vládních představitelů. „Nástupní platy na úrovni cca 20.000 až 23.000 Kč hrubého, nemluvě o jejich nedůstojnosti, znemožňují zajistit soudy po personální stránce. Průměrný plat v justici je cca o 10.000 Kč nižší, než činí průměrný plat ve veřejné sféře,“ podotkli soudci. Podle informačního systému o průměrném výdělku veřejný sektor zaměstnával letos v prvním pololetí 651.200 lidí, průměrný plat činil 43.093 korun hrubého.
Eva Paseková
