Soud: V případu Romana Janouška došlo k závažnému porušení práva na obhajobu

Z důvodu „závažného porušení práva na obhajobu a na spravedlivý proces“ zrušil senát Městského soudu v Praze (MS) rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 (OS), kterým byla zamítnuta v srpnu žádost Romana Janouška o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Z písemného odůvodnění MS navíc vyplývá, že nalézací soud se dopustil také závažných chyb v protokolaci.

Senát OS pro Prahu 6 s Lubomírem Janouškem se bude muset znovu zabývat žádostí Romana Janouška o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Stížnostní MS v Praze totiž shledal jako důvodné námitky obhajoby a rozhodnutí nalézacího soudu zrušil z důvodu závažného porušení práva na obhajobu a na spravedlivý proces.

Obhájci Romana Janouška, Martin Sadílek a Tereza Sejkorová Benešová, mj. namítali procesní pochybení, kterého se měl senát v čele se soudcem Lubomírem Janouškem při rozhodování o žádosti dopustit. Šlo především o to, že Janoušek neměl být soudem poučen o svých právech, obhajobě měl upřít právo reakce na slova státního zástupce a neumožnil ji v rozporu s trestním řádem dokončit vyjádření v závěru řízení.

A stížností soud námitkám obhajoby přisvědčil, přičemž shledal také rozpor mezi zvukovým záznamem z jednání a následnou protokolací.

Hrubá chyba v řízení

„Městský soud se seznámil se zvukovým záznamem veřejného zasedání, které bylo konáno před soudem prvního stupně, kdy rozhodoval nyní napadeným usnesením. Z tohoto je, na rozdíl od písemného vyhotovení protokolu o něm, skutečně jednoznačné, že odsouzený před svým výslechem nebyl nikterak poučen o svých právech, byť v písemném vyhotovení protokolu je uvedeno, že byl řádně poučen dle § 33 odst. 1, 2 a § 95 odst. 2 tr. řádu, opak je však pravdou, neboť poučen nebylvůbec. Jedná se o hrubou chybu řízení, které napadenému rozsudku předcházelo, kterou právě s ohledem na stížnost odsouzeného stížnostní soud rozhodně přehlédnout nemohl, kdy se jedná o chybu tak závažnou, pro kterou prostě napadené usnesení nemůže obstát. Je nutno pak přisvědčit obhajobě i v tom směru, že nalézací soud nerespektoval práva obhajoby v rámci závěrečných návrhů tak, jak je výše v odst. 3 tohoto usnesení uvedeno,“ uvádí se v písemném odůvodnění rozhodnutí z 20. září tohoto roku.

MS v Praze tak konstatoval, že došlo k „závažnému porušení práva na obhajobu a na spravedlivý proces“, tudíž nemohl rozhodnout jinak, než rozhodnutí zrušit v celém rozsahu a vrátit jej soudu nalézacímu.

Mohlo by vás zajímat

Kněz si vydržoval dívku na sex, Štrasburk rozhodl, že české orgány případ řádně nevyšetřily

Jakkoliv MS neposuzoval další námitky, které Janouškova obhajoba vznesla, připojil na samý závěr odůvodnění, že OS se má také „řádně vypořádat s nyní uplatněnými stížnostními námitkami“ obhajoby.

Ty směřovaly především k tomu, že senát OS nepřihlédl a nijak nehodnotil, že Janoušek dostal kázeňské odměny, pominul hlubší hodnocení zpráv Vězeňské služby o jeho chování během výkonu trestu či důvody, pro které se i ředitel věznice připojil k žádosti. Obhájci upozornili i na to, že OS zcela pominul fakt, že se Janoušek od nástupu výkonu trestu zbavil závislosti na alkoholu a návykových látkách, což bylo primární příčinou jednání, které vedlo k jeho odsouzení či zcela pominul hodnocení predikce vedení řádného života. V obsáhlých námitkách obhajoba také upozornila na aktuální nálezy Ústavního soudu, s nimiž je rozhodnutí OS v rozporu, kdy v klíčových otázkách soud převzal v podstatě argumentaci státního zástupce.

Závažný rozpor mezi zvukovým záznamem a protokolací byl v minulosti důvodem uložení kárného opatření v případu soudce MS v Praze Alexandra Sotoláře. V tomto případě se však jednalo o zkušeného trestního soudce. Soudce Janoušek se agendou posuzování žádostí podmíněného propouštění z výkonu trestu zabývá teprve od 1. června letošního roku.

Petr Dimun