Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Vít Alexander Schorm se stal jediným senátním kandidátem na zástupce ombudsmana. Horní komora ho dnes vybrala v prvním kole tajné volby. Druhého kandidáta horní komora nevybrala ani ve druhém volebním kole. Advokátu Jakubu Křížovi chyběl ke zvolení jeden hlas, právničce a ombudsmance na ministerstvu obrany Lence Marečkové čtyři hlasy.
Zástupce veřejného ochránce má do konce října zvolit Sněmovna, aby obsadil místo pro Monice Šimůnkové, která ke konci srpna kvůli sporům s ombudsmanem Stanislavem Křečkem na funkci rezignovala. Vybírat bude ze dvou prezidentských a jednoho senátního kandidáta. O tom, zda se horní komora pokusí dodat ještě druhého kandidáta, rozhodne ještě její vedení.
Schorma dnes v prvním kole tajných voleb podpořilo 32 ze 60 hlasujících senátorů, Kříže 23 a Marečkovou 20 senátorů. Nejméně hlasů obdržela ředitelka právní sekce Kanceláře veřejného ochránce práv Jana Gregorová, kterou volilo 12 senátorů a do druhého kola tak nepostoupila. Ve druhém kole dostal Kříž 28 z 57 hlasů, Marečková 25.
Prezident Miloš Zeman na zástupce ombudsmana opětovně navrhl advokáta a bývalého poslance ČSSD Zdeňka Koudelku z neparlamentního hnutí Trikolora a právníka Petra Scholze, který byl interním ombudsmanem Energetického regulačního úřadu.
Schorm i Gregorová se v kandidátských projevech přihlásili k odkazu prvního ombudsmana Otakara Motejla, s nímž spolupracovali. Gregorová také uvedla, že by chtěla pomáhat všem bez rozdílu a pomoci kancelář veřejného ochránce práv budovat jako moderní instituci. Chtěla by převzít agendu, o kterou byla před svým odchodem Křečkem připravena Šimůnková.
Schorm se odkázal na kandidátský projev z dob, kdy byl Senátem nominován proti Křečkovi na ombudsmana. Uvedl, že se lidskoprávní problematice věnuje dlouhodobě a ctí zásadu vzájemného respektu. Veřejný ochránce práv má podle Schorma pomáhat i těm, kteří zrovna nepožívají sympatií svého okolí nebo selhali. Marečková se z jednání horní komory omluvila a kandidátský projev poslala senátorům písemně.
Kříž mluvil o potřebě nalézat rovnováhu mezi svobodou a rovností. Role ombudsmana nemá být podle Kříže privatizována a být závislá na názorech a náladách jednoho člověka. Ombudsman má být služebníkem práva a spravedlnosti, katalyzátorem konsenzu, uvedl advokát. Ve funkci by využil i právnické zkušenosti ze státní správy.
Ke zveřejněným výhradám vůči své osobě Kříž řekl, že kandiduje za sebe, nikoli za konzervativní katolickou organizace Opus Dei, jejímž je členem. Křížovi je vytýkáno, že je odpůrcem potratů či sňatků stejnopohlavních párů. Advokát uvedl, že se věnoval mimo jiné ochraně dětí nebo obětí sexuálního násilí.
Kříže nominovala senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09, k níž se veřejně připojil lidovec Patrik Kunčar. Marečkovou navrhl senátor Marek Hilšer z klubu Starostů a Gregorovou pirátská senátorka Adéla Šípová. Ta je podepsána i pod nominací Schorma, kterého navrhli také předseda klubu Starostů Jan Sobotka, Rostislav Koštial (ODS) a Miluše Horská z klubu KDU-ČSL.
Kdo je Vít Alexander Schorm
Vizitka Víta Alexandera Schorma (49), kandidáta Senátu na zástupce veřejného ochránce práv:
– Schorm působí přes 20 let jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. V únoru 2020 byl kandidátem Senátu na funkci ombudsmama, při volbě postoupil do druhého kola, Sněmovna ale nakonec zvolila Stanislava Křečka. Křeček, kterého navrhl prezident Miloš Zeman, tehdy ve druhém kole získal 91 hlasů ze 175 odevzdaných, zatímco pro Schorma hlasovalo 53 poslanců.
– Již během studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně absolvoval Schorm dva studijní pobyty na univerzitách ve Francii. V roce 1998 získal diplom z pokročilých studií v oblasti srovnávacího veřejného práva evropských států na pařížské Sorbonně a o dva roky později získal doktorát na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
– V letech 1996 až 1998 byl poradcem tehdejšího předsedy Nejvyššího soudu (a pozdějšího prvního českého ombudsmana) Otakara Motejla. Poté působil jako vedoucí kanceláře někdejšího místopředsedy vlády Pavla Rychetského.
– Do současné funkce jej v listopadu 2001 jmenovala vláda vedená Milošem Zemanem na návrh tehdejšího ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. Zmocněnec řeší stížnosti podané na ČR pro porušování Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Úkolem zmocněnce je vypracovávat písemná stanoviska české vlády k individuálním i mezistátním stížnostem na porušení úmluvy.
(čtk)
