Vážné pochybnosti ohledně formulace skutku i v odůvodnění rozhodnutí vedly Vrchní soud v Praze (VS) ke zrušení rozsudku Městského soudu v Praze (MS) v případu tzv. sportovních dotací. VS také vznesl pochybnost ohledně škody, kterou měli obžalovaní způsobit jak žadatelům o dotaci, tak státu. „Je tedy otázkou, zda samotná skutečnost, že určitému žadateli o dotaci nebylo vyhověno, lze označit za jemu vzniklou škodu. Stejně tak samotným nevyplacením finančních prostředků ze státního rozpočtu, s nimiž disponovalo ministerstvo, patrně rovněž nelze označit jako škodu, protože státu zmíněnou nečinností žádná majetková újma nevznikla,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí VS.
Rozhodnutí senátu VS Praze v čele se soudcem Vladimírem Králem padlo na konci srpna. Rozsáhlé písemné odůvodnění, v němž se precizně vysvětlují jednotlivé výhrady odvolacího soudu, bylo stranám řízení rozesláno v úterý tento týden.
Případ se týká údajné obvinění z manipulací se sportovními dotacemi, ke kterým mělo dojít na Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) před několika lety za ministryně Kateřiny Valachové. Obžaloba se týkala bývalého šéfa Fotbalové asociace ČR (FA ČR) Miroslava Pelty, exnáměstkyně Valachové Simony Kratochvílové, předsedy České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty, sekretáře ČUS Jana Boháče, bývalého ředitele odboru Zdeňka Břízy i samotných spolků FA ČR a ČUS. Loni v listopadu MS v Praze Peltu za zmanipulování dotací nepravomocně poslal na šest let do vězení, Kratochvílovou potrestal 6,5 lety. Naopak Janstu, Boháče, Břízu, ČUS i FAČR soud obžaloby zprostil.
Předně, VS neshledal procesní pochybení ani v přípravném řízení, ani v postupu nalézacího soudu. Odmítl tak především námitky Pelty a Kratochvílové vůči nařízeným odposlechům s tím, že byly důvodné a návrhy státního zástupce byly také dostatečně podložené. „Nelze tvrdit, že policejní orgán a následně státní zástupce jednali bez věcného podkladu podle pravidla ‚ono se možná nakonec něco použitelného ukáže‘,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí VS.
Vážné pochybnosti
Soudu prvního stupně však VS vytkl, že jeho závěry vyvolávají „vážné pochybnosti“. „Nejasnosti uvedené jak ve skutkových větách výroku napadeného rozsudku, tak i v jeho odůvodnění jsou natolik zásadní, že nepřicházelo v úvahu jejich odstranění v rámci odvolacího řízení,“ odůvodnil své rozhodnutí VS.
Konkrétně VS vytýká MS v Praze, že v odsuzující části rozsudku, týkajícího se Pelty s Kratochvílovou, je nejasný popis skutku, tedy čeho přesně se měli oba při rozdělování investičních sportovních dotací dopustit. MS v Praze své rozhodnutí postavil na tom, že Pelta s Kratochvílovou si vytvořili vlastní seznam preferovaných žádostí, které měly upřednostnit před ostatními. Ani tyto žádosti ovšem nemusely přijít zkrátka, jak upozorňuje v rozhodnutí VS.
Žádost pod čáru
„Samotným zařazením některých žádostí tzv. pod čáru, nebo do zásobníku, ještě žádný škodlivý následek nenastával. Zmíněné zařazení představovalo jen příslib v podobě určité pravděpodobnosti, že pokud se v daném roce objeví další rozpočtové prostředky na dotace, nebo některý z jinak úspěšných žadatelů dotaci odmítne, budou takové pod čarou uvedené žádosti podle soudem blíže neuvedeného hlediska uspokojeny. Podstata vzniklého následku ale měla spočívat v něčem jiném než v tom, že byl vytvořen seznam žadatelů, kterým dotace nebude přidělena, ale s určitou pravděpodobností se to může změnit v dalším průběhu času,“ vysvětluje své výhrady VS.
Podle VS tak obecná formulace skutku v rozhodnutí MS vyvolává pochybnosti o rozsahu nezákonného jednání Pelty a Kratochvílové, a tudíž i následku, který hrozil. Podle VS se totiž nabízí hned několik možných variant, které se ovšem liší jak rozsahem, tak i potenciální způsobenou škodou. „Odůvodnění napadeného rozsudku je třeba vytknout, že se zaměřuje na popis jednotlivých žádostí o dotace, bez vyhodnocení, zda výsledkem bylo nedůvodné zařazení do seznamu, či vyřazení z něj, případně povýšení nebo ponížení původně expertní komisí uvedené dotace,“ vysvětluje v rozhodnutí VS.
Nalézací soud tak bude muset podle VS porovnat návrh seznamu úspěšných žadatelů, který předložili hodnotitelé a seznamu, který sestavili Pelta s Kratochvílovou. Tím by se měl stanovit přesný počet neúspěšných žadatelů, které oba obžalovaní dodatečně doplnili a tomu odpovídající objem dotací. Obdobně bude podle VS nutné upřesnit počet žadatelů zařazených do tzv. zásobníku, z něhož by mohla být dotace žadatelům přiznána později.
Pochybnosti o škodě
Jiná by totiž podle VS byla situace, pokud by mezi žadatele Pelta s Kratochvílovou zařadili ty, kterým podle závazných hledisek takové místo nepatřilo a jiná, pokud by jejich pořadí pod čarou bylo pouhým důsledkem toho, že jiní objektivně úspěšnější žadatelé dosáhli v pořadí lepších výsledků, tedy nad čarou.
MS v Praze bude také muset po zásahu VS doplnit dokazování ohledně těch žádostí o dotace, které měly být na zásah Kratochvílové vráceny do řízení po lobbingu Pelty, aniž by ovšem měly splňovat základní podmínky. Podle VS totiž není na základě provedených důkazů vyloučeno, že žádosti náležitosti splňovaly, čemuž by nasvědčovala i některá svědectví. To se týká i jediného, jmenovitě uvedeného případu dotace pro SK Junior Teplice.
Zásadní je ovšem pochybnost, kterou vznesl VS ohledně škody, kterou měli Kratochvílová s Peltou tímto svým jednáním podle závěru MS způsobit státu.
Škoda je ztrátou na majetku
„Škoda je ztrátou na majetku, v důsledku jeho snížení a ztráty toho, co by jinak představovalo zisk. Jak již bylo opakovaně v odůvodnění napadeného rozsudku uvedeno, na přiznání dotace není právní nárok; je tedy otázkou, zda samotná skutečnost, že určitému žadateli o dotaci nebylo vyhověno, lze označit za jemu vzniklou škodu. Stejně tak samotným nevyplacením finančních prostředků ze státního rozpočtu, s nimiž disponovalo ministerstvo, patrně rovněž nelze označit jako škodu, protože státu zmíněnou nečinností žádná majetková újma nevznikla,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí VS.
VS ale vznesl pochybnosti i nad zprošťující částí rozsudku MS, která se týká činovníků České unie sportu, tedy Jana Boháče a Miroslava Jansty a také Karla Břízy, ředitele příslušného odboru ministerstva. Těm bylo obžalobou kladeno za vinu, že neoprávněně zasahovali do dotačního řízení, v němž se rozdělovaly prostředky pro tzv. střechové sportovní organizace, konkrétně pro Českou unii sportu, Fotbalovou asociaci, Český olympijský výbor a Českou obec sokolskou. MS je obžaloby zprostil, neboť podle jeho názoru, jednoduše řečeno, odstraňovali chyby v dotačním řízení.
Žádný rozdíl mezi žadateli o dotace
„Pokud po provedeném dokazování dospěl Městský soud v Praze k závěru, že zmíněný skutek obžalovaní spáchali, včetně toho, že tím porušili zákonné a další právní povinnosti vyplývající z právních předpisů, na které v popisu skutku odkazuje, pak je nelogické, že stejné jednání kvalifikuje jednou jako trestný čin a podruhé uvádí, že se o trestný čin nejednalo. Rozdíly ve skutcích uvedených v odsuzující a zprošťující části rozsudku, spočívající v tom, že v prvním případě se jednalo o dotace na investiční akce a ve druhém o neinvestiční, že ve druhém případě se vedle obžalovaných Kratochvílové a Pelty měli na spáchání skutku podílet i další obžalovaní, takový postup neodůvodňují,“ vysvětluje své výhrady VS. Podle VS v žádném případě nepříslušelo Janstovi a Peltovi, aby z pozice členů
Národní rady pro sport či poradců tehdejší ministryně Kateřiny Valachové, zasahovali do průběhu dotačního řízení. „Mezi nimi a zástupci dalších stovek žadatelů o dotace v tomto směru nebyl žádný rozdíl a atrakce práva na provádění změn v návrzích na přiznání dotací – samozřejmě ve prospěch žadatelů, které reprezentovali – nemělo žádné opodstatnění. I kdyby tito obžalovaní byli členy zmíněné expertní výběrové komise, jako představitelé spolků, které žádaly o dotace, by jim nepříslušelo návrhy na rozdělení dotací v jednotlivých programech hodnotit a rozhodovat o nich, protože by z takové činnosti byli jednoznačně vyloučení, navíc za situace, kdy by de facto přiznávali dotace ze státního rozpočtu sami sobě, resp. spolkům, které zastupovali. Z tohoto pohledu se jeví jako velmi problematická zejména činnost obžalovaného Boháče, který si této situace byl nepochybně vědom a vyřešil ji prohlášením, že se bude chovat jako Boháč, nikoliv jako zástupce ČUS,“ konstatuje VS. VS zpochybňuje i motivaci, kterou v jejich jednání spatřoval MS, tedy že byli vedeni snahou napravit nesrovnalosti v částkách, které pro Fotbalovou asociaci a Českou unii sportu ministerští úředníci navrhli. „Soud shora zmíněné výhrady v odůvodnění napadeného rozsudku nedává přesvědčivou odpověď a zůstává otázkou, zda smyslem změn v Programu III byla snaha obžalovaných nedůvodně zhodnotit spolky, které zastupovali na úkor jiných, jak tvrdí v podaném odvolání státní zástupce, nebo zcela zřejmý požadavek odstranit zjevné vady návrhu dotací v tomto programu, které nemohly být ponechány bez povšimnutí, jak se o tom ve svém vyjádření k odvolání státního zástupce vyjadřuje obžalovaný Jansta. Konečně nelze ani vyloučit kumulaci obojího, kdy pod záminkou odstranění vad se provedou změny nad jejich rámec, svědčící ČUS,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí VS.
Ten také zavázal MS v Praze, aby znovu provedl dokazování ohledně toho, jakou roli v celém případu hrála tehdejší ministryně Kateřina Valachová. Primárně se jedná o to, zda byly neveřejné informace sdělovány i dalším, v žalobě neuvedeným osobám a také jaké pokyny dávala ohledně jednotlivých žádostí své náměstkyni Kratochvílové.
Petr Dimun
