Platy odborného aparátu na soudech jsou historicky výrazně nižší, než mají jiní státní zaměstnanci. Kvůli tomu kvalifikovaní pracovníci od soudů na řadě míst odcházejí. Na pozici zapisovatelky za 18 tisíc korun hrubého měsíčně dnes není možné nikoho sehnat například v Praze, říká prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Pokud se například jednání soudů přestanou zapisovat a práci udělá software, potřeba úředníků na soudech se podle něj nijak nesníží.

Některým soudním úředníkům vadí, že na krajských soudech berou zaměstnanci více, než na okresních soudech. Řešíte to i v rámci Soudcovské unie?
Neřešíme. Mohu k tomu říct jenom to, co vím z vlastní zkušenosti dlouholetého předsedy soudu. Předseda soudu samozřejmě musí mít autonomii v tom, jakým způsobem peníze rozdělí nad zákonné minimum. Například v Praze neseženete zapisovatelku nebo dlouholetou kvalitní zapisovatelku za základní plat. To je bez šance. Ale relativně lehce seženete lidi s vyšším vzděláním. Typicky junior právníky, asistenty, vyšší soudní úředníky, kteří se touto cestou chtějí dostat do praxe a nabrat zkušenost. Na některých soudech, kde je jiná skladba obyvatelstva, tak řadu věcí zvládne špičkově proškolený dlouholetý zaměstnanec na relativně formálně nízkém platovém zařazení. V Praze tu jeho práci nahrazuje vyšší soudní úředník nebo asistent, protože zde nejsou zaměstnanci na nižších pozicích. V celé republice není stejná platová hladina nebo stejný počet lidí, kteří se uchází o práci, proto vznikají rozdíly.

Podle vás to tedy není nijak závadné?
Je to závadné. Pojďme se o tom bavit. Ale není možné říct, že se to nesmí, resp., že se musí všude přidat všem stejně. To by vedlo k tomu, že by to v některých regionech mohlo situaci ještě zhoršit a nezlepšit. Musíme o tom mluvit a úředníci by asi měli mít právo vědět, proč se to tak či onak děje v jejich kraji. Severní Čechy asi nebudou bojovat s takovou konkurencí z hlediska platů v okolí soudů, jako třeba v Mladé Boleslavi, Brně, nebo v Praze, tak si možná mohou dovolit trochu jinou politiku vůči svým lidem.

Jak se to řešilo na Městském soudu v Praze, když jste tam působil jako předseda?
Kdykoliv se dostaly peníze na platy, tak ředitel správy soudu do koruny udělal tabulku, aby ukázal všem obvodním soudům na území hlavního města, že na soudní místa nezůstává městskému soudu více, než konkrétním obvodním soudům. Ale samozřejmě reálně průměr mezd může být jiný. Protože třeba obrovský obchodní rejstřík znamená významné procento asistentů a úředníků. Ti na nižších soudech nejsou.

Premiér Petr Fiala v pondělí uvedl, že chápe apel na zvýšení platů justičním pracovníkům, ale že rozpočet je velmi napjatý a možnosti jsou nyní velmi omezené.
Asi uznáváme, že se staly věci, se kterými se počítat nedalo, jako například válka. Já jako soudce nemám právo mluvit do politiky. Já jako soudce musím varovat před tím, co se děje v justici.

Mohlo by vás zajímat

Na sněmu Soudcovské unie jste zdůraznil, že problém platů v justici je zejména v tom, že zaměstnanci berou nižší platy než například právníci na jiných státních úřadech. Proč tomu tak je?
Protože na jiných místech státní správy mají větší mzdové prostředky na osobu. Což znamená, že pak nemáte na osobní hodnocení a odměny. Je to pozůstatek začátku devadesátých let, kdy typický administrativní zaměstnanec soudu byla zapisovatelka se základní školou, která byla zaučená rychle psát na psacím stroji. Což je člověk, kterého už dnes až na výjimky nepotřebujeme. Zapisovatelek je dnes strašně málo.

Zapisovatelky už tedy nepotřebujete?
Potřebujeme zejména protokolující úřednice a to je něco jiného. Ty nezapisují podle diktátu. Ono to navenek vypadá stejně. Ale po ní se už chce, aby chodila do školy pro protokolující úřednice, a musí složit zkoušku. Dovednosti, které se po těch lidech chtějí, jsou zásadně vyšší.

Proč tyto věci již nezvládá nějaký počítačový program?
Nad tím se uvažuje a já jsem toho velkým příznivcem. Podstatné je, aby se nepřepisovalo vůbec. Když máme ta jednání nahraná, tak je máme bezpečně uložená. Na tom se pracuje, vyvíjí se programy na přepisy. Dělají chyby, ale na základní orientaci to stačí. Bylo by také nutné změnit procesní předpisy. Většina úředníků na soudech dnes vyplňuje obálky, dělá s datovými schránkami a podobně. Té administrativy je opravdu mnoho. Přepis je časově náročný a nesmyslný, to věřím, že se změní, ale potřeba lidí ani tak výrazně neubude.

Eva Paseková