Vláda příští rok plánuje zvýšení platů pracovníkům na soudech o šest procent, tedy stejně jako dalším zaměstnancům státní správy. Podle zástupců justice jsou ale nynější platy odborného aparátu soudů tak nízké, že hrozí kolaps některých soudů. „Nebudeme schopni zajistit chod soudů. Hrozí průtahy v řízení, zvyšují se bezpečnostní rizika z hlediska toho, kdo na soudech bude pracovat. Některé soudy přestanou soudit,“ nastínil dnes možnou budoucnost v justici místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk na sněmu Soudcovské unie v Táboře.
Šuk připomněl, že rozpočet justice byl historicky vždy poddimenzovaný. „Sestavuje se ve stylu Mnichovské dohody, tedy o nás bez nás,“ uvedl a kromě nedostatečných prostředků pro asistenty soudců, vyšší soudní úředníky či zapisovatelky kritizoval i nedostatek financí na digitalizaci. Finance podle něj nyní nestačí ani na pokrytí IT licencí.
Přestože se Šuk společně s předsedou Krajského soudu v Praze Ljubomírem Drápalem sešli kvůli zvýšení platů pro pracovníky na soudech s premiérem Petrem Fialou, ministrem Financí Zbyňkem Stanjurou i ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), navýšit prostředky se ani přes jednoznačné programové prohlášení vlády i vyjádření ministrů nepodařilo. „Vláda našemu úsilí vstříc nevyšla a na příští rok plánuje zvednout platy o 6 procent, tedy jako u ostatních státních zaměstnanců. Nůžky se ještě více rozevřou,“ varoval Petr Šuk a připomněl, že nástupní plat zapisovatelek je na úrovni zaručené mzdy, tedy zhruba 18 tisíc hrubého. O výši platů pracovníků na soudech už mluvil v rozhovoru pro Českou justici.
Bez podpory soudy nemohou fungovat
Platy administrativy jsou jedním z hlavních témat letošního sněmu Soudcovské unie, což ocenila předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová z hostitelského kraje a připomněla, že předsedové krajských soudů za zvýšení finančního ohodnocení bojují dlouhodobě. Bez podpory administrativy podle ní soudy nemohou fungovat.
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra otevřel i téma možného dalšího zmrazení platů soudců a státních zástupců. Zatím vláda slibuje, že k dalším zásahům nedojde, přesto podle Vávry není nic jisté – letos totiž došlo ke zmrazení nečekaně a bez předchozího upozornění retroaktivně až v lednu.
Platy administrativy jsou ale podle prezidenta Soudcovské unie mnohem závažnějším tématem. Pokud se situace zjednoduší, dá se podle něj říci, že lidé na soudech berou méně, než zaměstnanci na ministerstvu spravedlnosti. „Dorovnáváme platy do výše zaručené mzdy z peněz, které bychom mohli vyplatit na odměnách,“ upozornil Vávra. Podhodnocení administrativních pracovníků na soudech zmínil i předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka.
Měla by justice zahájit protest?
S odměnami bojují i advokáti, připomněl místopředseda České advokátní komory (ČAK) a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol. Připomněl, že tarifní odměny ex offo obhájců, které byly sníženy kvůli povodním v roce 2002, zůstaly od té doby na stejné úrovni. V této souvislosti zmínil stávku trestních právníků v Anglii a Walesu, kteří nedávno několik týdnů protestovali proti nízkým odměnám a pracovním podmínkám. „Nemám ve zvyku vyhrožovat, ale neměli by to právníci zkusit,“ tázal se řečnicky Sokol.
Podle prezidenta nátlakové skupiny uvnitř státního zastupitelství Unie státních zástupců Jana Laty by se v otázkách zvýšení platů pracovníků v justici mělo uvažovat o jiných způsobech tlaku na politiky. „Apelujeme na zvýšení platů již deset let a výsledky jsou nevalné,“ uvedl.
Předseda ústavně právního výboru Senátu Tomáš Goláň pak ve své řeči zmínil, že ministerstvo financí ročně vyplatí za pochybení finančních úřadů 3 miliardy korun. Podle něj i to jsou peníze, které by se daly lépe využít, například na platy v justici. Zalitoval také, že se nepodařilo v Senátu prosadit zrušení přísedících na soudech u většiny řízení.
Shromáždění delegátů Soudcovské unie je dvoudenní a koná se v Táboře. Kromě platů pracovníků v justici soudci jednají například o výběru nových soudců.
Eva Paseková, Petr Dimun
