Zaměstnanci na „home office“ budou mít nárok na proplacení paušální částky ve výši 2,80 Kč za započatou hodinu práce kvůli nákladům na energie či vodu. O práci z domova budou rodiče pečující o děti do 15 let moci zaměstnavatele požádat. Případné zamítnutí bude muset být řádně zdůvodněno. Právě úprava práce z domova je jednou z hlavních změn rozsáhlé změny zákoníku práce, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poslalo do meziresortního připomínkového řízení.
MPSV ke změnám přistupuje na základě dvou evropských směrnic, které ČR musí aplikovat do tuzemského práva. Jde o úpravy z důvodu posilování transparentních a předvídatelných pracovních podmínek v EU a kvůli rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.
Legislativními změnami má být zajištěna větší rovnost mezi muži a ženami, zejména prostřednictvím většího zapojení mužů do péče o děti. Změny by se měly promítnout také do dalších právních předpisů, například do občanského soudního řádu nebo do zákona o daních z příjmů. Novela by měla setřít rozdíly mezi zaměstnaneckým poměrem a flexibilnějšími variantami práce „na dohodu“.
Zásadní navrhované věcné změny spočívají v rozšíření povinností zaměstnavatele písemně informovat zaměstnance při vzniku pracovněprávního vztahu o taxativně vypočtených skutečnostech a zkrácení zákonné lhůty pro poskytnutí této informace. Další změny se týkají poskytování informací zaměstnancům, kteří jsou vysláni do jiného členského státu nebo do třetí země. Návrh by podle ministerstva neměl mít zásadnější vliv na státní rozpočet. Resort však přiznává, že změny budou znamenat větší finanční a administrativní zátěž pro firmy.
Jaké jsou hlavní pilíře změn, které novela přinese?
1.Úprava práce na dálku
Dnes již hojně využívaná práce z domova dozná právního rámce. Zaměstnavatel bude muset se zaměstnancem uzavřít formální dohodu včetně podmínek, za jakých bude home office probíhat. Práce z domova už tedy nebude prací odkudkoliv. Zaměstnanci budou mít nárok na proplacení náhrady nákladů například tepla, vody a podobně v podobě paušální částky ve výši 2,80 Kč za započatou hodinu práce. Zaměstnavatelům vznikne povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně její kontroly.
2. Lepší podmínky pro rodiče
Podle evropské směrnice mají státy přijmout opatření k zajištění toho, aby pracovníci s dětmi do nejméně osmi let měli právo žádat o pružné uspořádání práce za účelem péče. Nově se navrhuje upravit povinnost zaměstnavatele umožnit těhotné nebo o dítě pečující zaměstnankyni výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Pokud by žádost zaměstnavatel odmítl, musel by ji řádně odůvodnit. Každý rodič by také měl podle směrnice mít pět dní pečovatelské dovolené za rok. Navrhuje se také, aby příspěvky od státu na péči o nemocné děti mohly nově pobírat osoby, které vykonávají práci pouze na dohodu. Naopak zaměstnanci budou mít povinnost nahlásit odchod na rodičovskou dovolenou minimálně 14 dní předem.
3. Vojáci z povolání
Směrnice dopadají kromě zaměstnanců také na vojáky z povolání a zaměstnance bezpečnostních sborů. Nově se rozšíří rozsah poskytovaných informací sdělovaným uchazeči před povoláním do služebního poměru, dochází ke změně v souvislosti s rušením služebního poměru ve zkušební době, zavádí se nově ustanovení o možnosti pružného rozvržení doby služby. Zároveň dojde k možnosti rozhodnout o výkonu služby z jiného než pravidelného místa výkonu služby a rozšiřují se zvýhodněné podmínky vojáků a vojákyň z povolání pečujících o dítě mladší 8 let.
Vedle změn souvisejících se směrnicemi se zvyšují náhrady při služebních úrazech a nemocech z povolání pro vojáky z povolání a pozůstalé po nich tak, že místo násobků minimální mzdy se bude při výpočtu náhrad vycházet z násobků průměrné mzdy v národním hospodářství.
4. Elektronizace doručování
Novela klade důraz na digitalizaci komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pracovní smlouvy bude nově možné zasílat elektronicky, například e-mailem. Půjde tak poslat i výpověď. V případě, kdy zaměstnavatel nezašle elektronicky sjednanou pracovní smlouvu nebo dohodu o provedení práce na elektronickou adresu zaměstnance, může zaměstnanec od tohoto právního jednání odstoupit. U elektronického doručování dále platí, že zaměstnanec musí doručení datovou zprávou do 10 dnů potvrdit.
5. Zlepšení podmínek práce na dohodu
Zaměstnavatel bude mít povinnost vypracovat písemný rozvrh pracovní doby obdobně jako pro zaměstnance v pracovním poměru a garantovat poskytování dob odpočinku a evidence odpracované doby v souladu s požadavky práva EU a judikatury Soudního dvora EU. „Dohodáři“ tedy budou mít nově nárok na dovolenou a na příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích. Musí ovšem odpracovat alespoň 28 dní za rok.
V současné době totiž podle MPSV řada zaměstnavatelů využívá pro zaměstnávání osob často i jiných flexibilnějších forem práce, než je pracovní poměr, a to i v případech, kdy takové zaměstnání je jediným zdrojem příjmu zaměstnance. „Situace se postupem doby změnila tak, že velké množství zaměstnavatelů využívá stále více tyto flexibilní formy práce a v důsledku toho zaměstnanci, kteří pracují v těchto pracovněprávních vztazích, nemají standardní a úplnou sociální ochranu,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.
6. Lepší informovanost zaměstnanců
Zaměstnavatel bude povinen poskytovat více informací ohledně zkušební doby, výpovědi nebo sociálního či zdravotního pojištění. Zaměstnanec nově bude muset být o změnách informován do jednoho týdne, dnes je to 30 dní. Pokud má být zaměstnanec vyslán k výkonu práce na území jiného státu, je s tím spojena zvláštní informační povinnost zaměstnavatele (doposud upravená v § 37 odst. 2 zákoníku práce, nově § 37a zákoníku práce), kterou je nutno splnit předem, tedy před jeho vysláním. Přísnější pravidla pro doručování a požadavek vyšší úrovně elektronického podpisu zůstane pouze pro jednostranné uzavírací dokumenty, odvolání z a vzdání se vedoucího místa, mzdový výměr a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.
Eva Paseková
