Podklady pro informace o infastruktuře v České republice podle předpisů EU budou muset povinné subjekty zpřístupnit každý rok do 15. října. Ministerstvo životního prostředí pak do 15. prosince vyhodnotí metadata pro výpočet infrastruktury pro prostorová data zpřístupní vždy do 31. března daného roku. Každoročně také zveřejní aktualizovanou zprávu o stavu infrastruktury pro prostorová data na evropském geoportálu. K tomu nově vznikne koordinační výbor. Vyplývá to z novely zákona o právu na informace o životním prostředí.
Novela se nachází v seznamu zařazených zákonů v prvním čtení stávající schůze poslanecké sněmovny. Projednat zákon doporučila už 6. června 2022 předsedkyně sněmovny, která novelu přikázala k výboru pro životní prostředí. Výbor pro životní prostředí ji podle veřejných dokumentů dosud neprojednal.
Co je míněno prostorovými daty, která tvoří infrastrukturu v souvislosti se životním prostředím? Na to odpovídá definice, jak ji obsahuje stávající zákon o právu na informace o životním prostředí.
Prostorovými daty se rozumí „data, včetně jejich identifikovatelných skupin, v elektronické podobě, která přímo nebo nepřímo odkazují na určitou polohu nebo zeměpisnou oblast na území České republiky a v případě dohody s jiným členským státem Evropské unie i v rámci jeho území“.
Metadaty pak jsou míněny „informace, které popisují prostorová data nebo služby založené na prostorových datech a které umožňují jejich vyhledávání, třídění a používání“.
Novela zavádí nový pojem „národní datová sada“. Tak je označena „sada prostorových dat v rozsahu území České republiky odpovídající tématu prostorových dat stanovenému v příloze k tomuto zákonu a technickým požadavkům, vytvářená povinnými subjekty a zpřístupňovaná na geoportálu“.
Komplexní popis České republiky
Nová příloha zákona pak stanovuje jednotlivá témata s odpovědnostmi pro detailní popis České republiky od geologie, zeměpisných souřadnic a krajinu přes budovy, půdu, využití území až po lidské zdraví, bezpečnost a veřejné služby nebo nerostné suroviny a energetické zdroje. Ve skutečnosti jde o obsáhlý a komplexní popis reálií České republiky.
Zcela nově stanoví novela termíny: „Povinný subjekt každoročně nejpozději do 15. října zpřístupní na geoportálu metadata pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová data. Ukazatele stavu infrastruktury pro prostorová data stanoví prováděcí právní předpis,“ uvádí se v novele.
Povinným subjekty jsou správní úřady, státní instituce a orgány samosprávy jakožto i právnické osoby, které vykonávají působnost v oblasti životního prostředí.
Dva nové termíny novela ukotvuje rovněž pro ministerstvo životního prostředí, které „d) každoročně nejpozději 31. března zpřístupní výsledky sledování stavu infrastruktury pro prostorová data na geoportálu, e) každoročně nejpozději 31. března zveřejní aktualizovanou souhrnnou zprávu o stavu infrastruktury pro prostorová data; aktualizují se pouze takové položky, u nichž došlo od předchozího zveřejnění ke změnám, f) každoročně nejpozději 15. prosince vyhodnotí kvalitu metadat pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová data“.
Koordinátory jsou ministerstva a správní úřady
Návrh novely rovněž předpokládá vznik nové instituce, a to koordinačního výboru pro infrastrukturu pro prostorová data. Tento výbor je poradním orgánem ministerstva životního prostředí. „Koordinační výbor pro infrastrukturu pro prostorová data se skládá z koordinátorů témat prostorových dat, popřípadě z jiných ústředních správních úřadů, právnických osob sdružujících osoby působící v oblasti prostorových dat a právnických osob sdružujících územní samosprávné celky,“ uvádí definice nového orgánu v návrhu.
Koordinátory jsou podle přílohy s tématy jednotlivá ministerstva – například pozemky spadají pod ministerstvo zemědělství, geografické souřadnice pod obranu a Český úřad zeměměřičský nebo téma lidské zdraví a bezpečnost pod ministerstvo zdravotnictví.
Náplní činnosti koordinačního výboru je zpřístupňování národních datových sad, koordinace a spolupráce s ministerstvem životního prostředí na vyhodnocení metadat a na zpracování souhrnné zprávy.
Česká republika tím do svého právního řádu zakotví „prováděcí rozhodnutí Komise 2019/1372 ze dne 19. srpna 2019, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o sledování a podávání zpráv a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí“.
Irena Válová
