Nejvyšší soud napadl dohodu v trestním řízení. Nelze ignorovat proces z důvodu, že se strany dohodly

Předsedkyně senátu se dohodla s obviněným a obhájkyní, ale není o tom žádný záznam. Soud převzal nekriticky petit obžaloby a neprovedl jediný důkaz. Znalec předložil nepřezkoumatelný posudek a státní zástupce neidentifikoval předmět trestné činnosti. Tak probíhal proces s panem D.B., který uspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu. Práva na spravedlivý proces a presumpci neviny se lze vzdát, ale za splnění podmínek, uvedl Nejvyšší soud.

Případ projednalo trestní kolegium Nejvyššího soudu na svém zasedání 21. září 2022 a schválilo z něho zásadní právní věty.

Byl by to z hlediska judikatury celkem nezajímavý případ pana D.B., který se dopustil trestné činnosti rozmnožováním a šířením filmů na internetu. Za dva roky způsobil škodu ve výši 10 387 905 Kč. Okresní soud v Kladně ho odsoudil na 36 měsíců podmíněně na 36 měsíců a k trestu propadnutí věci. Odvolací Krajský soud v Praze ho navíc odsoudil ho k náhradě škody vyjmenovaným firmám, zatímco zbylé odkázal k občanskoprávního řízení.

Dovolání, které pachatel D.B. podal v roce 2021, vyhodnotil Nejvyšší soud jako částečnou minelu: „Na úvod je třeba uvést, že řada námitek obviněného se s uplatněným dovolacím důvodem uvedeným v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu naprosto míjela, řada těchto námitek pak byla zjevně neopodstatněná. Situaci, proti které nyní obviněný brojí svým dovoláním, si vlastním nevhodným procesním postupem do značné míry způsobil obviněný sám, ač byl po celou dobu řízení před soudem právně zastoupen obhájcem,“ uvádí Nejvyšší soud v odůvodnění rozhodnutí.

Tady by mohl příběh skončit, kdyby se Nejvyšší soud nepodíval do spisu a nepřistoupil k přezkumu celého procesu. „Přesto všechno dovolací soud v zájmu zachování práva na spravedlivý proces, práva na obhajobu, dodržení základních procesních zásad, jimiž je trestní řízení ovládáno, respektu k publikované judikatuře i k právní jistotě všech subjektů na tomto řízení zúčastněných, přistoupil Nejvyšší soud k přezkumu nejen napadeného rozhodnutí, ale též procesního postupu jemu předcházejícího. Na tomto základě pak dospěl k závěru, že rozhodnutí soudů nižších stupňů nemohou obstát a je třeba je zrušit, věc vrátit soudu prvního stupně k provedení nového řízení nezatíženého podstatnými procesními vadami, jehož výsledkem bude spravedlivé rozhodnutí ve věci samé,“ uvádí Nejvyšší soud v úvodu svého rozhodnutí.

Irena Válová