Tisíce českých firem, včetně těch středních i malých, čekají v nejbližších letech nové povinnosti, vyplývající z tzv. ESG strategie (Enviromental, Social and Governance), kterou do praxe převádí nová pravidla Evropské unie (EU). „Bude to obrovská zátěž, oproti které je GDPR procházka růžovým sadem. Připravte se na to včas, najměte si dobré poradce, dobré právnické firmy,“ uvedl ve vystoupení na konferenci „Fenomén ESG a jeho dopady do fungování organizací“ Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Konference proběhla v rámci Stálé konference českého práva za podpory Advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný (AKCČS).
Je to celosvětový trend, nikoliv pouze „módní výstřelek“ z Bruselu a pokud se mu české firmy včas a efektivně nepřizpůsobí, mohou zaniknout, shodla se většina řečníků konference, která pod záštitou místopředsedy Nejvyššího soudu (NS) Petra Šuka proběhla minulý týden v pátek v pražském Karolinu. Konference se věnovala všem aspektům fenoménu ESG strategie coby konceptu udržitelného rozvoje společnosti, postaveného na respektu k životnímu prostředí, lidským a sociálním právu a řádném hospodaření firem.
„ESG je soubor veřejnoprávních zásad, které mají vnést určité hodnotové aspekty do fungování obchodních korporací. Těmi jsou environmentální udržitelnost, sociální udržitelnost a zásady řádné správy,“ uvedl ve svém úvodním příspěvku na konferenci Petr Michal, partner AKCČS.
Nejde o bezhlavý důraz na ekologii
Podle Michala mají tyto zásady v rámci EU již konkrétní právní rámce v podobě 14 nařízení a 10 směrnic společenství. V praxi se ESG promítá primárně v postupu bank, které odmítají financovat některé sektory s výraznou uhlíkovou stopou, jako je například těžba uhlí.
Podle Michala je však důležité si uvědomit, že v případě ESG nejde jen o bezhlavý důraz na ekologii, který se často zvrhnul v tzv. greenwashig, ale jedná se o komplexní strategii, kde každá ze tří oblastí ESG musí být brána se stejnou vážností.
Relativní novinkou je tzv. nefinanční reportování firem, které povede k větší transparentnosti a posílí nejen vliv samotných akcionářů, ale i drobných investorů a zaměstnanců a spotřebitelů. „Díky ESG regulaci můžeme získat ještě větší vhled do fungování podniku, který byl ještě před pár lety nevídaný. Klient nebo drobný investor tak získává možnost posoudit společnost z úhlu udržitelnosti a rozhodnout, zda produkt takového podniku nebo jeho akcie chce koupit. Dochází tak k posunu vlivu z shareholderů na stakeholdery,“ konstatoval Michal.
Nová pravidla změní rozhodování
Logicky tak bude mít aplikace ESG strategie dopad i na chování a rozhodování vedení firem a celý koncept pojetí řádného hospodáře. „V praktické rovině tak může dojít k situaci, kdy určité rozhodnutí, které by podle stávajícího chápání principu řádného hospodáře nebylo možné, nebo by bylo vnímané jako v rozporu s řečeným principem, se může podle nových hledisek stát naopak jako rozhodnutí chtěné, vhodné a ideální. Rozhodnutí udržitelné, a tudíž akceptovatelné, učiněné po právu,“ upozornil Michal.
Ten ve svém příspěvku na konferenci varoval před některými negativními jevy, které provází aplikace ESG strategie v praxi. Jedná se podle Michala primárně o jistou míru netransparentnosti při stanovování cílů a konkrétních pravidel, která mají k jejich naplnění vést, a to ze strany orgánů EU. „Nemějte prosím můj komentář za kritiku nebo jako alibismus, ale jako snahu o poukázání na nedostatek transparentnosti a srozumitelnosti, proč zrovna tato politika, či takové rozhodnutí je pro naši společnost to nejlepší. Nechceme, aby se ESG stala politikou, která bude vnímána jako pouhá ideologie úzké skupiny neznámých osob z Bruselu,“ apeloval Michal, mj. předseda představenstva Hospodářské komory Hl. m. Prahy.
Mohlo by vás zajímat
Šuk: Cesty do pekel bývají dlážděny dobrými úmysly
I podle místopředsedy NS Petra Šuka je třeba přistupovat ke strategii ESG opatrně a s kritickým nadhledem. „Jakkoliv vnímám dobré úmysly ESG, obávám se, zda za ní nejsou podobné pohnutky, které známe z dob minulých. Cesty do pekel bývají, bohužel, dlážděny dobrými úmysly. Stejně, jako by politici neměli hlasovat o fyzikálních zákonech, tak by neměli hlasovat o zákonech, kterými se přirozeně řídí firmy,“ konstatoval Šuk.
Podle něj nejde o odmítání strategie ESG, ale o to, aby nešlo primárně o násilné vnucování jejích cílů shora. „Akceptace zásad by měla být dobrovolná. Již dnes se tak děje a objevuje se to i v judikatuře Nejvyššího soudu,“ uvedl Šuk, podle kterého by měl být vždy důraz na pojmu „udržitelnost“, protože opakem je zánik.
Lenka Dupáková ze Stálého zastoupení ČR při EU upozornila, že strategie ESG není výmysl Bruselu, ale „žije tím i USA či Asie a v mnoha oblastech jsou napřed“. EU v roce 2020 označila podle Dupákové oblasti, které má za udržitelné. Tato tzv. taxonomie je však pouze rámec a jednotliví aktéři budou muset konkrétně prokázat, že jsou s ní v souladu, konstatovala.
Dupáková zmínila ve svém příspěvku konkrétně směrnice o nefinančním reportingu, která bude mít v blízké době dopad na stovky a posléze i tisíce firem v ČR. Zásadní novinkou totiž je rozšíření okruhu firem, na které se nová pravidla o reportingu vztahují: od ledna 2024 se to v ČR bude týkat 1600 společností, které mají více jak miliardový obrat a 250 zaměstnanců. Od roku 2026 se to bude týkat i dalších firem.
Prokazování společenské odpovědnosti
Jak Dupáková upozornila, firmy budou muset prokazovat přehled o společenské odpovědnosti celého dodavatelského řetězce, a to nejen z pohledu ekologických norem, ale také s ohledem na dodržování lidských práv. Z jejího příspěvku ovšem vyplynulo, že tyto nové standardy EU pro reporting jsou v zatím „v přípravě“ a firmy tak musí proces přípravy bedlivě sledovat.
Ani podle dalšího z referujících na konferenci, Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, není ESG strategie výmysl z Bruselu, ale celosvětový fenomén, v němž však v mnoha ohledech převzala iniciativu Čína.
Jak Špicar upozornil, přizpůsobení se tomuto „megatrendu“ však bude od českých firem vyžadovat velké úsilí a firmy by neměly situaci vůbec podceňovat. „Bude to obrovská zátěž. Oproti tomu GDPR je procházka růžovým sadem. Firmy tomu budou muset věnovat velkou pozornost a nebude to pro ně vůbec jednoduché. Říkám firmám: Připravte se na to včas, najměte si dobré poradce, dobré právnické firmy,“ uvedl Špicar.
Dopad na české firmy už má ESG dnes. Špicar uvedl konkrétně příklad Škody Auto, která musí vyžadovat uhlíkovou stopu od všech svých dodavatelů. Dalším aspektem jsou podle Špicara banky, které začínají na české firmy velmi tvrdě tlačit ohledně přijetí zásad ESG. A také zaměstnanci firem i zákazníci berou velmi vážně faktor společenské odpovědnosti firmy.
Odkaz Tomáše Bati
Podle Jan Sůry, partnera AKCČS, není ESG v české podnikatelské historii ničím novým, neboť příklad lze nalézt v přístupu Tomáše Baťi.
Pro firmy je dnes důležité si uvědomit, že přístup k ESG musí být integrální součástí firemní strategie, nikoliv jen jakási její oddělená, speciální část. „V praxi mají firmy přístup takový, že pomíjí některé aspekty ESG, což je chyba, ESG je nedělitelné. Do rozhodování firem bude čím dál více vstupovat veřejný zájem, s nímž jsou zájmy firmy často v rozporu a je nutné najít způsob, jak s tím efektivně naložit,“ upozornil Sůra.
ESG podle Sůry komplexně mění přístup firem k financování a pojištěni, jejich účast ve veřejných zakázkách, přístup k fondům EU a bude mít vliv na investorský rating a zákaznickou atraktivitu.
„ESG je schopnost využít sílu korporace k tomu, aby využila a zlepšila veřejný prostor. Korporace, ačkoliv si to dnes neuvědomují, jsou výraznou součástí občanské společnosti,“ konstatoval Sůra.
ESG bychom neměli přijmout jako oktroj, uvedl ve svém diskusním příspěvku Pavel Smutný, zakládající partner AKCČS. Evropská unie má totiž podle Smutného demokratický deficit a je proto důležité, jak se provede implementace jejích pravidel v českém právním řádu a praxi.
„Je třeba najít vlastní zájem dané konkrétní země. Není možné říkat všichni to dělají, tak to budeme dělat také a když to dělají rychle, tak to budeme dělat rychleji. Nebojme se toho a formulujme svoje vlastní zájmy. Mne děsí, že místo zájmů řešíme jen závazky. Nechovejme se jako debilové, což říkám schválně takto,“ apeloval Smutný s tím, že naše země potřebuje společenskou odpovědnost firem o to více, neboť zde působí převážně zahraniční kapitál.
Petr Dimun
