Ministerstvo spravedlnosti odškodňovalo podle NKÚ pomalu, resort se snaží o zlepšení

Téměř polovinu žádostí o odškodnění v posledních šesti letech vypořádalo ministerstvo spravedlnosti až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Často ministerstvo podle kontrolorů rozhodlo o úhradě škod způsobených v soudních řízeních, neoprávněným stíháním nebo nesprávným úředním postupem až tehdy, kdy poškozený podal žalobu. V krajním případě čekal poškozený na vypořádání více než tři roky. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka sdělil, že zpoždění vznikají hlavně kvůli nedostatku pracovníků pro vyřizování odškodnění a že resort již přijal opatření.

NKÚ se zabýval obdobím let 2016 až 2021, kdy ministerstvo spravedlnosti vypořádalo celkem 20.424 žádostí o odškodnění. Na jejich základě pak vydalo dohromady 1,6 miliardy korun. Kontroloři prověřili vzorek 457 případů, ve kterých stát poškozeným vyplatil asi 455 milionů Kč. Skoro u poloviny žádostí bylo rozhodnuto po zákonné lhůtě a zpoždění se pohybovalo od několika dnů až po 1145 dnů. Kvůli zpožděním muselo ministerstvo vyplatit navíc přes 700.000 korun na úroky z prodlení nebo náklady soudních řízení.

„Nejčastějším důvodem zpoždění bylo to, že ministerstvo spravedlnosti provedlo vůbec první úkon celého vypořádání – takzvané rozšetření – až po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner. To se podle něj týkalo více než třetiny pozdě vypořádaných spisů. Mluvčí ministerstva spravedlnosti však uvedl, že vysoký podíl zpožděných odškodnění je dán i typem případů, které NKÚ zařadil do vzorku pro prověrku. „V tomto vzorku byly ve vyšší míře zastoupeny skutkově i právně složitější případy,“ sdělil Řepka.

*vyřizování žádostí

„Pokud by resort sledoval lhůty spojené s vyřízením spisů, což byla jeho povinnost, mohl by těmto problémům předejít, nebo je alespoň zmírnit,“ uvedl mluvčí kontrolorů. Podle prověrky ale ministerstvo lhůty nesledovalo ani nijak nekontrolovalo.

Ministerstvo se zdůvodněním NKÚ nesouhlasí. „V řadě případů se ministerstvu spravedlnosti skutečně nedaří mimosoudně uplatněné žádosti o náhradu škody zpracovat ve lhůtě, kterou zákon předvídá. Není tomu ovšem z důvodu závad ve sledování běhu lhůt, ale z důvodu nedostatečné kapacity příslušného útvaru ministerstva,“ uvedl Řepka. „Tento stav je bohužel dlouhodobý. Negativně se na něm podepsaly personální opatření z minulých letech, které vedly k nahromadění skupiny případů, jež se nepodařilo zpracovat v příslušných lhůtách,“ doplnil.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo spravedlnosti chce změnit pravidla pro exekuční srážky ze mzdy

Ministerstvo vyřizuje více žádostí, pomáhají stážisté

Ministerstvo spravedlnosti zavedlo opatření, která mají vypořádávání odškodnění zrychlit. „Vytvořili jsme pracovních týmy s využitím studentských stáží, spolupracujeme s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a podobně,“ sdělil mluvčí ministerstva. Situace se už podle něj postupně zlepšuje. Loni a také letos do srpna ministerstvo podle mluvčího vyřídilo zhruba o pětinu žádostí o odškodnění více, než jich nově přibylo.

Podle závěrů NKÚ, připadá cca. 500 tis. Kč na náklady řízení a úrok z prodlení uložený státu hradit v soudních sporech, jež by nemusely být vedeny, pokud by se žalované nároky na odškodnění podařilo v mimosoudní fázi vyřídit včas. Zbývající částka cca. 200 tis. Kč má dle závěrů NKÚ připadat na úrok z prodlení přirostlý k žalované částce v konkrétním soudním sporu za časové období, jež bylo nutné k zajištění platby (značného rozsahu) v součinnosti s Ministerstvem financí. „NKÚ shledává ve zkratce pochybení Ministerstva spravedlnosti v tom, že zmíněné prostředky značného rozsahu potřebné k dané platbě neopatřilo ještě před doručením písemného vyhotovení rozsudku ukládajícího povinnosti k platbě (přičemž v té době ještě ministerstvo nemohlo mít povědomí o celém rozsahu platební povinnosti), přičemž opomíjí vyhodnotit, že i jím postulovaný postup spočívající fakticky v předčasné rezervaci předmětné částky by nesl náklady na obsluhu státního dluhu a úřadem prezentovaný závěr o nehospodárnosti je tedy poněkud nejasný,“ dodává Řepka.

Stát za zákonem stanovených podmínek odpovídá za škodu způsobenou rozhodnutím v soudních řízeních nebo nesprávným úředním postupem. Podle zákona o soudech a soudcích musí ministerstvo spravedlnosti také sledovat a hodnotit postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a sledovat jejich rozhodování především z hlediska zbytečných průtahů. Ministerstvo také vystupuje jménem České republiky v případech odškodňování a posouzení nároků na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci.

Nedávno například ministerstvo vyplatilo exministryni Vlastě Parkanové 1,6 milionu korun za nezákonné stíhání.

(čtk, epa)