Čím je v divadelních sálech Čekání na Godota, tím je v české energetice čekání na notifikaci podpory pro obnovitelné zdroje a teplárny. Úředníci Evropské komise totiž musejí posoudit slučitelnost podpory s unijní legislativou. Proces, který má trvat měsíce, v praxi často zabere několik let. Má Česko poslušně vyčkat na souhlas z Bruselu, nebo má podporu teplárenství či biometanu odstartovat bez něj? I tomuto tématu se věnoval kulatý stůl Ekonomického deníku, České justice a poradenské společnosti EY.
Vládní zásah, který umožní zastropování ceny elektřiny a plynu pro malé a střední odběratele, už získal definitivní podobu. Avšak velká část domácností je závislá na jiném zdroji tepla – na dodávkách z centralizovaných zdrojů. „Kdyby nám do cen tepla z uhelných a plynových zdrojů nevstupovala zvýšená cena emisních povolenek, tak by to lidem velmi pomohlo,“ upozornil partner consultingu EY pro klienty z odvětví energetiky Blahoslav Němeček.
Ale má to jeden háček – stále chybí souhlas neboli notifikace podpory ze strany Evropské komise. Podle Blahoslava Němečka je v cenovém rozhodnutí pro teplárenství zakotveno, že poskytnutí transformační podpory musí dodavatel tepla zohlednit v cenové kalkulaci. To by měl být pro Evropskou komisi jasný argument, že se nejedná o podporu výrobců či distributorů tepla, ale o podporu, z níž mají prospěch spotřebitelé.
Vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Jirásek reagoval, že v rámci české vlády panuje shoda, že se jedná o vhodnou formu podpory. Na tuto podporu má pro příští rok připravený balík 16 miliard korun, který je zahrnutý v nákladech na podporované zdroje energie (celkem 37 miliard korun na rok 2023).
Na české straně tedy žádný problém není, horší je to s notifikací podpory u Evropské komise. „Stále běží jednání na pracovní i politické úrovni. Posunuli jsme se z fáze, kdy Evropská komise tuto podporu striktně odmítala kvůli tomu, že se týkala také výroby tepla z uhlí. Teď se bavíme o technických detailech typu, kam podporu tepla zařadit,“ řekl Jirásek v debatě u kulatého stolu.
Jirásek dodal, že se jedná o nejtěžší ze všech notifikačních řízení. Vedle transformační podpory teplárenství totiž ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně řeší také provozní podporu kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a výrobu energie z druhotných zdrojů. Co se týká obnovitelných zdrojů, notifikace se řeší u podpory biometanu a velkých zdrojů tepla s příkonem nad 20 megawattů.
Proč tedy notifikace trvá tak dlouho? Pavel Jirásek uvedl, že Česká republika počítala při přípravě novely zákona o podporovaných zdrojích energie se starými pravidly veřejné podpory. Od ledna letošního roku vstoupily v Evropské unii v platnost nové podmínky, kterým se Česko muselo přizpůsobit takříkajíc „za pochodu.“ Přesto Jirásek doufá, že se podaří notifikaci dotáhnout do konce letošního roku.
Vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie na Energetickém regulačním úřadu Kristián Titka k tomu dodal, že za vzniklé potíže si Česká republika zčásti může sama. „Velké množství různých podpor dělá zákon nepřehledným – pevná výkupní cena, zelený bonus, hodinový zelený bonus. Pro evropské úředníky není snadné český systém podpory pochopit,“ upozornil zástupce ERÚ.
Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa připomněl složitou notifikaci provozní podpory elektřiny z elektráren postavených v letech 2006 až 2012, která se nakonec protáhla na pět let. „Notifikace byla složitá a nemuseli jsme ji dělat,“ řekl Chalupa. Česko se do tohoto dobrodružství pustilo zcela zbytečně; už v tomto období totiž pro podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů platila v EU bloková výjimka.
Štěpán Chalupa považuje za výhodu, že se notifikace rozpadla na čtyři samostatná řízení. Je tak šance, že méně kontroverzní návrhy – třeba podpora biometanu – budou schváleny v dohledné době.
Blahoslav Němeček připomněl, že úředníci Evropské komise jsou stále ještě zavaleni posuzováním podpor ekonomiky z doby koronavirové epidemie a nestíhají. „Byznys nemůže čekat pět let na to, až nějaký úředník podporu schválí. Pokud jsem přesvědčen, že podpora je v souhlasu s evropskými pravidly, tak bych podporu začal poskytovat. Nic horšího, než že nás Komise vyzve k dílčí úpravě podmínek, se stát nemůže. Riziko, že budeme peníze vracet, je minimální,“ doporučil vládě Němeček.
Inspiruje se ministerstvo průmyslu tímto rebelským přístupem? Pavel Jirásek reagoval, že věc musí ještě konzultovat s kolegy na ministerstvu a s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. „Je tu riziko, že Komise rozhodne, že je některá forma podpory neslučitelná s právem EU a pak bude následovat vymáhání vyplacené podpory,“ doplnil Jirásek.
K opatrnosti nabádá také vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie na Energetickém regulačním úřadu Kristián Titka. Upozornil, že vláda v minulosti do zákona o podporovaných zdrojích energie přidala pravidlo, že dokud nebude podpora prohlášena za slučitelnou s unijními pravidly, tak ji ERÚ nemůže vypsat.
Jiná situace nastává u již zmíněné transformační podpory teplárenství, kdy podporu fakticky nepobírají výrobci tepla, ale mají z ní prospěch spotřebitelé. „Podle mého názoru se podpora u tepla vůbec nemusela notifikovat. Cílem notifikací je předejít narušení hospodářské soutěže v Evropské unii, což u této podpory nehrozí,“ doplnil Kristián Titka.
David Tramba
