Stát již nepovažuje investory do obnovitelných zdrojů za problém, ale naopak za partnery, kteří Česku pomohou snížit závislost na dovozu drahých energií ze zahraničí. Během posledních měsíců přibyly nové formy podpory včetně historicky první kapacitní aukce. Další pomocí, kterou investoři vyhlížejí, je zjednodušení administrativy a schvalovacích procesů. Tématu rozvoje a financování obnovitelných zdrojů energie se věnoval kulatý stůl Ekonomického deníku, České justice a poradenské společnosti EY.
Novela zákona o podporovaných zdrojích sice byla schválena už před rokem, ale to být spíš začátek než konec příběhu. Jak v úvodní řeči zmínil partner týmu consultingu EY pro klienty z odvětví energetiky Blahoslav Němeček, témata spojená s novelou jsou „živá“ ještě dnes. „Dlouho jsme nevěděli, jaké budou podmínky prvních aukcí a kdy budou vyhlášeny. Otevřená je stále otázka notifikace podpory ze strany Evropské komise,“ připomněl Němeček.
„Celý letošní rok jsme věnovali tomu, abychom dopracovali sekundární legislativu. Jedná se celkem o osm vyhlášek, šest nařízení vlády, k tomu cenová rozhodnutí a další povinnosti. Skoro všechny předpisy jsou již dokončené. Zbývá schválit tři poslední, které jsou v legislativním procesu a týkají se primárně obnovitelných zdrojů v dopravě,“ řekl Pavel Jirásek, vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie Ministerstva průmyslu a obchodu.
Mezi schválenými nařízeními vlády je třeba vymezení rozvoje obnovitelných zdrojů v letech 2022 až 2024, na jejichž základě ministerstvo průmyslu a obchodu v polovině září vypsalo historicky první aukce na nové kapacity větrných elektráren i jiných zdrojů zelené energie. „Do konce letošního roku nás čeká debata o výkonové kapacitě aukcí v roce 2025,“ dodává Pavel Jirásek.
Kapacitní aukce měly být přístupné také pro plynové elektrárny a teplárny, ale tady s ohledem na chybějící souhlas Evropské komise zatím ministerstvo tuto podporu nevypsalo. Podle Pavla Jiráska provozní podporu v tuto dobu nepotřebují solární elektrárny, které již dnes dosáhnou na desítky miliard korun investičních dotací z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy či ze strukturálních fondů Evropské unie.
Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa považuje první aukci s ohledem na malý rozsah za spíše testovací kolo. Problém může nastat u poměrně nízko nastavené maximální výkupní ceny pro účastníky aukce. „Uvidíme, co udělá limit maximální nabídky na úrovni nastavené výkupní ceny pro menší zdroje. Myslím, že nás pravděpodobně čeká debata o úpravě technicko-ekonomických parametrů,“ uvedl Štěpán Chalupa.
Mohlo by vás zajímat
Podle Chalupy je pozitivní, že zájemci o obnovitelné zdroje dnes dosáhnou na podporu státu, ať už v podobě investiční nebo provozní. Úzké hrdlo se nachází někde jinde. „Pojďme rychle dosáhnout zjednodušení povolovacího procesu, ať můžeme rychle instalovat a stavět obnovitelné zdroje od malých po velké. Pomohlo by nám také posílení kapacity montážních firem, ale také výrobců technologií,“ řekl Chalupa.
Pavel Jirásek k tomu dodal, že ministerstvo průmyslu již na zjednodušeném povolování pracuje. Příkladem může být aktuální návrh, který umožní zájemcům pořídit si střešní fotovoltaickou elektrárnu do výkonu 50 kW bez stavebního povolení. K jejich provozování současně už nebude nutná licence pro výrobu elektřiny od Energetického regulačního úřadu. V dalším kroku má následovat zjednodušení územního řízení pro velké fotovoltaiky tak, jak to vyžaduje návrh Evropské komise známý jako REpowerEU.
Ředitel průmyslového expertního centra Unicredit bank Jan Jašek upozornil, že bankéři jednoznačně preferují provozní podporu před tou investiční. Mají totiž averzi vůči riziku a dlouhodobě stanovená výkupní cena v rámci provozní podpory poskytuje bankám větší jistotu, že úvěrovaná firma své závazky řádně splatí.
„Musíme si uvědomit, že životnost technologií je poměrně dlouhá a délka financování tomu odpovídá. Když se bavíme o financování solárních elektráren, standardem trhu je financování na 19 nebo 20 let. Určit na tak dlouhou dobu dopředu vývoj cen elektrické energie a následně vyhodnotit profitabilitu projektu je velmi těžké,“ zdůraznil Jan Jašek.
Výše zmíněné aukce a investiční dotace se týkají nově budovaných kapacit v zelené energetice. Dříve postavené zdroje, hlavně ty z první vlny boomu obnovitelných zdrojů v letech 2008 až 2012, budou mít dále podporu dle původních pravidel.
Značný rozruch na trhu vyvolalo nedávné oznámení Energetického regulačního úřadu, které navrhlo dva možné scénáře provozní podpory starších zdrojů. Odpor vyvolala hlavně přísnější varianta návrhu cenového rozhodnutí, která zelené bonusy určila podle rekordních tržních cen elektřiny v letošním srpnu.
„Je to historicky poprvé, kdy jsme zveřejnili návrh cenového rozhodnutí ve dvou variantách. Predikujeme cenu elektřiny v příštím roce na základě cen v prvním pololetí. Energetická krize nás tentokrát dohnala k tomu, že jsme připravili ještě jednu variantu. Nemohli jsme dopředu vědět, že hned po oznámení návrhu na konci srpna začne cena elektřiny klesat,“ řekl vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie na Energetickém regulačním úřadu Kristián Titka.
Konzultační proces je již uzavřen, připomínek dorazilo velké množství. Podle Titky vznikne závazný návrh cenového rozhodnutí o výkupních cenách s přihlédnutím k připomínkám, ale také s ohledem na aktuální vývoj na energetických burzách a s ohledem na chystanou regulaci cen ze strany české vlády a Evropské unie.
Blahoslav Němeček, partner týmu consultingu EY pro klienty z odvětví energetiky a bývalý první místopředseda ERÚ, považuje takový přístup regulátora trhu za nevhodný. Účastníci trhu počítali se stanovením cen podle zažitých pravidel. „Měnit pravidla hry po prvním poločase není dobré. Měli bychom ctít, že jsme právní stát,“ upozornil Němeček.
Cenové rozhodnutí ERÚ o výši zelených bonusů je důležité v tom, že podle něj výrobci elektrické energie z obnovitelných zdrojů uzavírají smlouvy o prodeji elektřiny obchodníkům. Ti, kteří smlouvu podepsali před letošním srpnem, by na zavedení přísnější cenové regulace podle „modelu srpen“ značně prodělali.
David Tramba, Ekonomický deník
