V případě krize bude moci EU zavést povinné dodávky výrobců čipů a komponentů pro jejich výrobu do klíčových oborů. Vyplývá to z třetího pilíře evropského návrhu nařízení o čipech. Členským státům se však takový smluvní závazek nelíbí. Přesun výroby čipů do Evropy znamená jejich vyšší cenu, starý normál se ale nevrátí a nový normál bude plný překvapení, zaznělo v diskusi Kulatého stolu Ekonomického deníku a České justice. Trh v obavách žádá definici krize.
Kulatý stůl Ekonomického deníku a České justice pod názvem “Nová evropská legislativa „Chips Act“ – cesta ke konkurenceschopnosti a odolnosti dodavatelských řetězců nezbytných pro evropský průmysl“ se uskutečnil v pondělí 26. září 2022.
Situaci s nedostatkem čipů v EU jsme již dříve shrnuli zde.
Oč v nařízení o čipech půjde, v úvodu krátce nastínila ředitelka odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky ministerstva průmyslu a obchodu Lucie Krčmářová, která se osobně účastní vyjednávání této nové legislativy v rámci českého předsednictví EU.
Podle jejích slov je návrh, který vznikl letos v únoru jako součást balíčku zaměřeného na polovodiče, rozdělen do tří pilířů: První z nich je zaměřen na podporu výzkumu, vývoje, inovací a designu, na výstavbu pilotních linek, na propojení kompetenčních center, na přístup k technologiím nových generací, které vedou k novým generacím čipů a na podporu podniků včetně kapitálu.
Druhým pilířem je budování výrobních kapacit. Jde o dva typy zařízení: Jednak to jsou integrovaná výrobní zařízení, která by měla zjišťovat výzkum a výrobu čipů a potom tzv. otevřené továrny zaměřené čistě na výrobu. „Zařízení by měla mít schválený statut ze strany Evropské komise, pak by mohla mít větší veřejnou podporu, mohla by mít preferenční zacházení, ale naopak z toho poplynou nějaké povinnosti,“ uvedla k tomu Lucie Krčmářová.
Povinné dodávky do klíčových sektorů?
Pilíř číslo tři podle Lucie Krčmářové reaguje na současnou krizi. Předně chce posílit informační penzum Evropské komise, pokud jde o subjekty, které jsou v polovodičovém výrobním systému. Jde o jejich zmapování a databáze ve spolupráci s jednotlivými státy, aby bylo jasné, jaká výroba v Evropě existuje.
„V případě krize by nastala další fáze, která je nyní v jednání. Subjekty by musely povinně dodávat informace členským státům a Komisi ohledně své kapacity nebo problémů s výrobou komponentů. Mohla by tam být nějaká možnost společných nákupů po vzoru dodávek vakcín proti Covid-19, pakliže by státy měly zájem. A je tam i možnost žádat po těch zařízeních, a to jak integrovaných výrobních zařízeních, tak i po otevřených továrnách, prioritní dodávky do oborů, které jsou klíčové a trpí životním nedostatkem čipů,“ uvedla dále Lucie Krčmářová.
Podle jejích slov by za prioritní zacházení s výrobci čipů včetně například zrychleného stavebního povolení existovala povinnost vracet tuto podporu zpátky: „Byla by to povinnost dodávat něco nazpátek, dodávat prioritně do určitých sektorů,“ vysvětlila Lucie Krčmářová.
Budoucí závazky výrobcům se státům nelíbí
Jenže právě budoucí závazky výrobců jsou při vyjednávání návrhu předmětem sporu, jak vyplynulo z příspěvku Patrika Budského, který je zástupcem šéfporadce úřadu ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové. Úřad ministryně je spolugestorem návrhu.
Podle jeho slov jsou dvě oblasti, které je třeba dojednat a učinit kompromis, a to předně v problematice financování. „Pokud by se nám povedlo v říjnu tyto třecí plochy vyjednat, máme šanci na obecný přístup ještě za našeho předsednictví,“ uvedl Patrik Budský.
„Problém je otázka decommitmentů (nevyčerpaných smluvních závazků – pozn. autorky), které se měly k financování použít. To se úplně nelíbilo členským státům a není jasné, z čeho bude Chips Act financován. O způsobu financování se dále jedná. Problém právního základu jsme převzali po francouzském předsednictví a spočívá v tom, že právní služba je přetížená a trvalo jim zpracovat písemné vyjádření. To nyní již máme a právní služba nenašla žádný závažný nedostatek s potenciálem rozbít dohodu. Mohlo by se to povést a říjen bude rozhodující,“ uvedl Patrik Budský.
Podle Lucie Krčmářové nyní probíhají práce na třetím „draftu“. Pokud se v říjnu podaří nalézt shodu, tak by 1. prosince mohl být schválen obecný přístup a teoreticky v druhé polovině příštího roku by nařízení o čipech mohlo vstoupit v účinnost. „Je tam ale řada otevřených otázek,“ podotkla Lucie Krčmářová k aktuálnímu stavu.
Jak dále v diskusi podotkl Patrik Budský, na návrhu se podílí pět ministerstev: Ministerstvo školství, kabinet ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové, kabinet místopředsedy vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše, ministerstvo průmyslu a obchodu a kabinet ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.
Byznys jel ve vlnách. A pak přišel covid
Proč ale toto nařízení vůbec vzniká? V období pandemie došlo k narušení globálního dodavatelského řetězce a nedostatek čipů se stal strategickým problémem pro Evropskou unii i pro konkurenceschopnost výrobců.
Podle ředitele Asociace pro aplikovaný výzkum IT Jaromíra Hanzala byla na samém počátku iniciativa automobilového průmyslu: „Pokud vím, poptávka po odolnosti, tedy po tom, aby čipy byly dostupné, vzešla od automobilového průmyslu. Je to asi 15% celého problému s čipy a řeší to hlavně jižní Německo,“ vysvětlil Jaromír Hanzal s tím, že Asociace vedla první odbornou diskusi u ministryně Heleny Langšádlové už letos zjara.
Jak velký problém pro průmysl vznikl, osvětlil obchodní ředitel firmy Meopta – optika, s.r.o. Pavel Šťastný. Meopta – optika, s.r.o. je dodavatelem všech významných výrobců v EU i USA. „My v semiconu pracujeme dvacet let. Jsme dodavatelem všech výrobců, kteří buď vyrábí, nebo podporují výrobu čipů a dodáváme všem hlavním výrobcům těchto technologií v EU i USA. To je veřejná informace. Význačné je, že každý zákazník pro nás znamená miliardu a půl obratu,“ řekl na úvod svého vstupu Pavel Šťastný.
Podle jeho slov se tento byznys odvíjel ve vlnách – až do pandemie, která všechno změnila. „Ten byznys, jak to v historii bývá, se odehrává ve vlnách – například přijde nová generace čipů, nová technologie a podobě. Ale pak přišel Covid-19. Výroba zatáhla obrovskou brzdu, nikdo nevěděl, jak bude trh reagovat. Výrobci zatáhli brzdu, dodavatelé zatáhli brzdu. Ale u čipů se trh choval jinak: Následoval obrovský boom, který stále ještě jede, i když už existují náznaky zpomalení, což je spíš korekce,“ popsal obchodní ředitel firmy Meopta – optika, s.r.o.
„Zatímco restaurace byly zavřené a řešila se divadla, my jsme řešili, jak stihneme dodávat. Bylo to dáno také tím, že řada zaměstnanců zůstala doma, potřebovali mobily, počítače, které zase potřebovaly paměti a procesory. Celý řetězec napojený na semicon dostal zápřah. Viděli jsme i 40% nárůst trhu ročně,“ pokračoval v popisu situace Pavel Šťastný.
Co se podle něho odehrává nyní? „Co se odehrává nyní, je to, že celý systém semicon, který má stovky až tisíce dodavatelů a subdodavatelů, protože výrobce si nic nevyrábí úplně sám, je velmi křehký. V této situaci stačí, aby jeden výrobce šroubků nedodal včas a mašina (linka) za sto milionů euro se nesmontuje. Trh teď vypadá tak, že dodavatelé, kteří zvládali dodávat, dál dodávali, a tyto komponenty se naskladňovali. Ale třeba ty šroubky pořád chybí, takže teď se dělá určitá korekce trhu a čekáme, že se to projeví v balancování předpovědí vývoje. Trh dál poroste, jen projde nějakou korekturou,“ vysvětlil Pavel Šťastný.
Výroba čipů je podle něho zásadní: „Je to naprosto klíčová oblast, což říkám jako zástupce jednoho, myslím, z mála dodavatelů, kteří se pohybují v miliardových obratech,“ uzavřel Pavel Šťastný.
Starý normál končí, lze čekat zdražení
Proč mají čipy, kterým se říká ropa 21. století takový význam pro globální ekonomiku? Jaká je situace globálních řetězců z hlediska bezpečnosti v současných krizích včetně války? Odpovědím na tyto otázky se věnoval partner pro oblast automotiv v regionu střední a jihovýchodní Evropy u mezinárodní poradenské společnosti EY Petr Knap. „Také o datech se říká, že jsou ropa 21. století a ono to navzájem souvisí. Jednoduše máme v tuto chvíli explozi dat, ať už jsou to řídící systémy nebo systémy analytické. Všude potřebujeme uspořádávat data a pracovat s nimi. Nejviditelnější prvky tohoto, paměťová média, datová centra, datové sklady stále narůstají,“ vysvětlil Petr Knap.
Podle jeho slov se řada výrobků dostává do sofistikovanější fáze a podnikatelé řeší, jak spíš než výrobek prodávat službu – služby Microsoftu nebo Googlu jsou demonstrací tohoto. „Pomáhali jsme například designovat velkému výrobci kotlům Švédsku to, jakým způsobem bude na dálku ovládat spotřeba kotle tak, aby si čerpal energii, když je levná a dostupná a vychládal ve chvíli, když je energie dražší. Toto bude služba domácnostem,“ dal příklad Petr Knap.
K bezpečnosti globálních řetězců pak Petr Knap uvedl: „Čím jsou dodavatelské řetězce jako například ASML (nadnárodní výrobce čipů a dodavatel průmyslu polovodičů – pozn. autorky) globálnější, tím jsou křehčí. Najednou nemáte tři navzájem nahraditelné dodavatele. Dodavatelské řetězce jsou momentálně zkřehlé a jejich citlivost na jevy jako živelná pohroma nebo válka úplně uzavře a doslova ucpe dodavatelský tok,“ vysvětlil Petr Knap.
Jak toto riziko mírnit? „Lze to řešit geografickou redistribucí za cenu vyšších nákladů. Musíme si uvědomit, že v Evropě tyto věci už dneska jsou a do budoucna budou možná i trvale výrazně dražší. Kvůli energiím i kvůli inflaci. Čím víc byl řetězec zaměřen na náklady, tím víc nyní potřebuje zvýšit odolnost a snížit rizika,“ předvídá Petr Knap.
„Myslím, že starý normál se nevrátí, nový normál bude plný různých překvapení,“ uzavřel svůj vstup v diskusi Petr Knap.
To potvrdil Pavel Šťastný z firmy Meopta – optika, s.r.o. Komponenty momentálně nejsou dostupné. „Všude se válčí o výrobní kapacity linek, protože postavit novou linku tohoto typu trvá dva až tři roky,“ dodal k tomu.
Na neexistenci konkurence v současné situaci a na fakt, že výrobu těchto špičkových technologií ovládají Taiwan a Jižní Korea poukázal rovněž Patrik Budský.
Definujme, co je krize, zabráníme kreativitě politiků
V mezinárodním měřítku uvažuje rovněž ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum IT Jaromír Hanzal. Dnes se podle něho stále více kombinují softwarová a hardwarová zařízení. „Řada našich členů se věnuje energetice. Například u zařízení měření a regulace je extrémně důležité, má-li vzniknout software, který se bude testovat, jakým způsobem bude zabezpečený. Ve chvíli, kdy se produkty mají škálovat, pokud přemýšlíme v mezinárodním měřítku, tak je potřeba odolnost a spolehlivost,“ uvedl Jaromír Hanzal s důrazem na zaměnitelnost nebo vyměnitelnost výrobků od různých dodavatelů, což přináší nároky na vývojovou fázi. „Kde se kombinuje hardware a software, je nejvíce otazníků,“ dodal Jaromír Hanzal.
„Ministerstvům bych chtěl vyseknout poklonu, protože ten pokrok je skvělý. Pokud vím, tak návrh nařízení o čipech by skutečně měl jít po novém roce do Evropského parlamentu. Podle mého přesvědčení to český stát bude moci odprezentovat jako úspěch a super výsledek předsednictví EU,“ zhodnotil dosavadní české angažmá Jaromír Hanzal.
Z pozice trhu však podle jeho dalších slov zůstává otázka regulace. „Většina diskusí se točí kolem definice krize. Trh se bojí, že politická reprezentace zopakuje kreativitu ve výkladech, jako se to dělo během kovidu. Co je krize, by mělo být, když ne kvantitativně, tak kvalitativně definováno. Protože v momentě, kdy stát nebo mezinárodní společenství zavelí k regulaci trhu, tak to má dopočitatelné dopady na ekonomický model všech,“ vyzval Jaromír Hanzal.
Text: Irena Válová
Foto: Radek Čepelák
