Čína představuje podle české kontrarozvědky rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu. Vytěžuje například tuzemské akademiky nebo se pokouší získat v ČR pokročilé technologie. Jde o riziko využití expertů pro zájmy cizí mocnosti. Hrozbou je přenášení výroby do Číny. Regulované firmy pokračují v ovlivňování legislativy. Mají odbornou převahu nad státním regulátory. BIS to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok.
Jak vyplývá ze Zprávy, čínský vliv zasahuje do české politické, akademické a ekonomické sféry. Čína představuje komplexní hrozbu, její zpravodajská činnost v ČR je na vysoké úrovni a BIS loni zaznamenala vysoký počet vlivových operací. Podle Zprávy působí čínští zpravodajci v ČR pod diplomatickým a novinářským krytím.
Politická rozvědka Číny si cení českých expertů
O co Číně loni konkrétně šlo? „S ohledem na české parlamentní volby dominovala čínskému zájmu ze zpravodajského hlediska linie politické rozvědky. Čína měla intenzivní zájem o predikce politického vývoje, povolební scénáře a možné dopady na českočínské vztahy. Poptávala proto služby českých expertů a agentur, které by byly schopny dodávat odpovídající analýzy a průzkumy,“ uvádí se ve Zprávě.
Po ztrátě dlouho budovaných kontaktů v důsledku voleb v ČR začala podle Čína sanovat vzniklé škody a hledat nové partnery. S tím Číně pomohli češti akademici: „S orientací v povolebním prostředí a hledáním nové strategie pomáhali Číně mimo jiné někteří akademici, o jejichž expertízy usilovali nejen čínští zpravodajci, ale rovněž někteří čínští diplomatičtí představitelé. Jejich zájem cílil zejména na otázky vnitřního vývoje EU a z něho plynoucí důsledky pro zahraniční politiku ČLR,“ píše BIS.
„Vytěžování dlouhodobě kultivovaných kontaktů z akademického prostředí představuje pro Čínu cenný zdroj na poli politického zpravodajství a pro ČR přináší riziko využívání kapacit české akademické sféry pro podporu zájmů cizí moci,“ stojí doslova ve Zprávě.
Hrozby: Technologie a čínské nákupy českých firem
Podle Zprávy zahrnuje činnost rozvědky i čínskou komunitu v ČR, která je sice malá, ale náchylná k mobilizaci ve prospěch Číny. „Nad rámec toho, že povinnost podílet se na zpravodajských činnostech ukládá všem čínským občanům a organizacím zákon, využívá Čína k získání bezvýhradné poslušnosti a respektu vůči vládnoucí komunistické straně rovněž státní propagandu. Kombinací vynucené poslušnosti a strachu z negativních následků protirežimního jednání si Čína v zahraničí vytváří síť loajálních krajanů využitelných pro své vlivové operace,“ uvádí k tomu BIS.
Zásadní bezpečnostní hrozbou pak jsou podle BIS čínské technologie: „Celosvětové pronikání čínských technologií do důležitých sítí státní infrastruktury nebo vzestup čínských technologií internetu věcí lze v kombinaci s masivním sledováním internetu hodnotit jako zásadní bezpečnostní hrozbu,“ uvádí ve Zprávě kontrarozvědka.
„Zatímco se státy EU a NATO snaží neposkytovat Číně technologie z oblasti EDT (Emerging Disruptive Technologies), jako jsou umělá inteligence, autonomní systémy, hypersonické systémy, biotechnologie, nanotechnologie a aditivní technologie (metody výroby vrstvením s využitím 3D tiskáren) nebo blockchain, Čína se naopak snaží o naplňování programu Made in China 2025, včetně získávání pokročilých technologií v ČR.
Rizikem jsou v této souvislosti zejména akvizice Číny v českých společnostech a snahy o přenášení výroby do Číny (včetně využívání reverzního inženýrství), uvádí doslova výroční zpráva Bezpečnostní informační služby.
Tvoří se budoucnost energetiky, skupiny chtějí vliv
Ani v loňském roce nevymizel dlouhodobě sledovaný jev, a to ovlivňování legislativy a regulací subjekty, kterých se regulace týkají, s cílem prosadit si v zákonech vlastní zájmy. Jak vyplývá ze Zprávy, důvodem je fakt, že stát nemá patřičné odborníky. „Ačkoliv v roce 2021 došlo obecně ke snížení aktivit směřujících k ovlivnění dohledových orgánů, řádný výkon pravomocí některých z nich byl ohrožen jejich nedostatečnou personální či odbornou kapacitou. Tato omezená kapacita vytvořila prostor pro regulované subjekty, které využily svou odbornou převahu a mohly ovlivňovat přípravu regulatorní legislativy. Co do četnosti takové aktivity dokonce oproti předchozímu roku ještě zintenzivnily,“ stojí doslova ve Zprávě.
Zájmové skupiny pak podle Zprávy BIS své úmysly kamuflují různými pracovními skupinami: „Vedle skryté účasti byly do vytváření regulatorní legislativy v některých případech regulované subjekty zapojeny i oficiálně, např. prostřednictvím účasti v různých pracovních skupinách. Ačkoliv transparentní zapojení regulovaných subjektů může být obecně přínosné, v konkrétních případech vznikaly legislativní návrhy jen ve velmi úzkém kruhu regulovaných subjektů a existence široké platformy pro oficiální zapojení subjektů v rámci pracovních skupin měla tento fakt jen zakrýt,“ uvádí BIS.
Hrozby se podle BIS týkají zejména energetiky: „Rizika spojená s přenášením odborných kompetencí odpovědných státních orgánů na regulované subjekty jsou značná zejména v oblasti energetiky, kde v důsledku ruské invaze na Ukrajinu bude pravděpodobně docházet k přenastavení fungování celého sektoru a vytváření nových podmínek na mnoho let dopředu,“ varuje k tomuto tématu BIS.
BIS varuje před krachy českých podniků
Závěr kapitoly „Ekonomické zájmy státu“ je pak varovný. „V roce 2021 BIS zaznamenala i zhoršující se finanční situaci některých státních nebo státem ovládaných subjektů. Tento stav byl zapříčiněn jak objektivními důvody, tak i nedodržením plánů na zlepšení situace, pochybením v minulosti apod.,“ uvádí BIS.
Bez dalšího varuje Bezpečností informační služba před krachy podniků. „V konkrétním případě se situace jevila natolik závažná, že ohrožovala možnosti budoucího financování (např. získávání úvěrů) či dokonce běžný provoz podniku. Vzhledem k ekonomickému vývoji může být situace některých subjektů v blízké budoucnosti ještě tíživější,“ uvádí Zpráva BIS doslova.
Irena Válová
