Mohou výrobci diktovat distributorům prodejní ceny zboží nebo omezovat maloobchodní prodej svých výrobků na internetu? Od letošního června se zásadně změnila pravidla vztahů mezi výrobci a distributory zboží. Česká justice se na novinky zeptala advokáta a partnera HAVEL & PARTNERS Roberta Nerudy.

Od letošního června se zásadně změnila pravidla vztahů mezi dodavateli a distributory zboží. Můžete tyto změny přiblížit? Proč k nim došlo?
Od 1. června 2022 začalo platit nové nařízení o vertikální blokové výjimce, které někteří čtenáři asi mohou znát pod zkratkou VBER (z angl. Vertical Block Exemption Regulation pozn. red.). Jedná se o unijní legislativu upravující distribuční vztahy, která je pravidelně Evropskou komisí revidována tak, aby byl co nejlépe zohledněn vývoj nejen v rozhodovací praxi soutěžních úřadů a soudů, ale také ve světě byznysu. Nejde tedy o zbrusu novou legislativu, toto nové nařízení nahrazuje svého předchůdce z roku 2010 a v mnohém na něj navazuje.

I tak je změn celá řada, za ty zásadní považuji detailnější úpravu duální distribuce, kdy si konkuruje výrobce a obchodník, zejména pokud jde o pravidla pro výměnu citlivých informací. Zmínit se hodí i zvýšení počtu výhradních distributorů pro jedno území či skupinu zákazníků z jednoho na (až) pět, ale též vyšší ochranu systému selektivní distribuce a možnost omezit využívání některých on-line prodejních kanálů (v dřívějším VBER bylo jakékoli omezování internetových prodejů tabu). Nové VBER obsahuje mimo to celou řadu dalších menších změn pro vertikální vztahy (VBER například nově za určitých podmínek umožňuje krátkodobý převod vlastnického práva na obchodního zástupce v případě obchodního zastoupení nebo automatické prodlužování platnosti konkurenčních doložek).

Za jakých podmínek mohou dodavatelé distributorům určovat prodejní ceny zboží?
Určování cen pro další prodej (v soutěžní hantýrce se používá zkratka RPM z anglického Resale Price Maintenance pozn. red.) i nadále zůstává tvrdým omezením soutěže, které zásadně vede k odejmutí výhody blokové výjimky. I z tohoto přísného zákazu však existuje několik výjimek. Dodavatel například může určovat cenu smluvního zboží v případě, když se zákazníkem uzavřel smlouvu o plnění a zákazník se vzdal práva zvolit si prodejce, který mu má smluvní zboží dodat. V tomto případě byly podmínky obchodu dohodnuty na úrovni dodavatele a zákazníka a distributor pouze tuto dohodu za dodavatele plní. Podle Komise je za splnění určitých podmínek RPM také přijatelné v případě krátkodobé reklamní kampaně či uvádění nového výrobku na trh.

Tady bych ale rád upozornil, že RPM je považováno za závažné porušení soutěžního práva a potírání této praktiky patří k prioritám českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, přičemž v poslední době jsme svědky velmi vysokých pokut ukládaných za toto jednání. ÚOHS v nedávném rozhodnutí za tuto praktiku uložil dodavateli zahradní techniky pokutu ve výši 100 milionů Kč. Proto je nutné k veškerým zásahům do cenové politiky distributorů ze strany dodavatele přistupovat se zvýšenou obezřetností a tyto kroky konzultovat s právním oddělením či externím specializovaným právním poradcem.

Mohlo by vás zajímat

Mohou dodavatelé omezovat maloobchodní prodej svých výrobků na internetu či v kamenné prodejně?
Nová právní úprava dodavatelům umožňuje omezit prodej smluvního zboží prostřednictvím některých online kanálů, například na internetových tržištích, nelze však plošně zakázat prodeje na internetu. V rámci kvalitativních kritérií v systému selektivní distribuce pak dodavatel může stanovit určité podmínky, které musí kamenná prodejna distributora splňovat, aby v ní mohl smluvní zboží prodávat. VBER též umožňuje dodavateli omezit umístnění kamenných prodejen, v nichž bude distributor prodávat smluvní zboží, na konkrétní adresu, místo či území.

Jaké výhody plynou z nové úpravy pro dodavatele a jaké pro distributory?
Koncepční výhodou je, že se VBER uplatní i na systémy duální distribuce, v nichž je dodavatelem nejen výrobce, ale též na velkoobchodní prodejce či importér. Dodavatelé jistě také ocení lepší možnost ovlivnit kde a jakým způsobem budou distributoři prodávat a prezentovat jejich výrobky, čímž mohou lépe chránit svoji náročně budovanou značku. Také v oblasti distribučních systému nová úprava nabízí dodavatelům větší flexibilitu, neboť jim nově umožňuje přidělit území či skupinu zákazníku až pěti distributorům. Nová právní úprava také umožňuje lépe ochránit autorizované distributory v rámci selektivního distribučního systému tím, že omezí všechny své distributory a jejich zákazníky v aktivním i pasivním prodeji smluvního zboží neautorizovaným distributorům. Tento vyšší standard ochrany jistě ocení i distributoři. Z dalších výhod pro distributory lze zmínit například možnost dodavatele účtovat rozdílné ceny za (stejné) smluvní zboží dle prodejního kanálu distributora, pro který jsou určeny, čímž lze lépe zohlednit a odměnit vynaložené investice distributorů do (lepšího) prodeje smluvního zboží.

Představují změny pro soutěžitele nějaká rizika? Hrozí jim pokuty od antimonopolního úřadu, případně jak vysoké? Týká se to všech soutěžitelů?
Nové výjimky z jinak tvrdých omezení soutěže (tedy závažných přestupků) mohou být pro soutěžitele ošemetné, neboť je při jejich využití nutné zpravidla splnit několik podmínek. Přitom zorientovat se v soutěžním „distribučním“ právu může být pro laiky někdy komplikované. Soutěžní delikty jsou tradičně trestány velmi vysokými pokutami, v České republice, podobně jako v zahraničí, se může jednat až o 10 procent z celosvětového ročního obratu celé podnikatelské skupiny. V kontextu českého soutěžního úřadu se zpravidla pohybujeme v řádech (desítek) milionů korun. Soutěžní právo se vztahuje na všechny soutěžitele bez rozdílu, nicméně dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž jsou z obecného zákazu vyňaty na základě pravidel de minimis; to se však netýká dohod, které mají narušení soutěže za svůj cíl. Těmi jsou například dohody o určování cen pro další prodej.

Můžete uvést nějaký příklad z praxe?
Příkladem vysoké pokuty za RPM může být již výše zmíněné rozhodnutí ÚOHS ve věci soutěžitele GARLAND, kde padla téměř stomilionová pokuta. Nebo rozhodnutí ÚOHS ve věci BABY DIREKT, kde ÚOHS za RPM uložil pokutu přes 40 milionů Kč; toto rozhodnutí však bylo nedávno zrušeno Krajským soudem v Brně a vráceno k dalšímu projednání na ÚOHS.

Kdo je Robert Neruda?

JUDr. Robert Neruda, PhD., se specializuje na právo hospodářské soutěže a veřejné podpory. Do roku 2010 pracoval na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, byl jeho prvním místopředsedou. Od roku 2010 vede tým hospodářské soutěže v advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS.

Je autorem několika monografií a desítek článků z oblasti soutěžního práva, pravidelně přednáší na univerzitách a vystupuje na mezinárodních konferencích. Je mj. členem redakční rady časopisu ANTITRUST a členem akademické rady Compliance akademie.

Eva Paseková