Informace o tom, kolik žalobců Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze má bezpečnostní prověrku, zatím nemusí úřad Lenky Bradáčové žadatelce poskytnout. Nejvyšší správní soud (NSS) ve věci přiznal Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) odkladný účinek s tím, že by úřadu v případě zveřejnění informací mohla vzniknout újma. Žalobci setrvale tvrdí, že zveřejnění informací by mohlo ohrozit vyšetřování trestných činů, hrozí podle nich dokonce zneužití k páchání trestné činnosti. Další důvody pro svá tvrzení předestřeli v dokumentu, který má být před žadatelkou o informace skryt.
Žadatelka Zdeňka Kovaříková se snažila podle zákona o svobodném přístupu k informacím zjistit, kolik žalobců VSZ v Praze má bezpečnostní prověrku a na jaký stupeň. Úřad to sdělit odmítl. Městský soud v Praze ale poté vydal příkaz, neboť dospěl k závěru, že neexistuje legitimní důvod pro odmítnutí takové žádosti.
Argumentaci VSZ označil za „plytkou a téměř nekonkrétní“. To nyní NSZ odmítlo s tím, že nemůže v odůvodnění odmítnutí žádosti předestřít všechny argumenty, neboť by tak dávalo návod na zneužití informačního zákona. Odůvodnění nemohlo být podle žalobců konkrétnější z důvodu citlivých informací.
NSZ se odvolává na správní uvážení, jehož podstatou je možnost orgánů veřejné správy po zvážení všech možných okolností zvolit jedno z možných řešení, které jim konkrétní právní norma nabízí. Akceptací právního názoru MS v Praze by podle VSZ došlo k tomu, že by nebylo možné využívat metodu správního uvážení v praxi, protože by byl výklad pro správní orgán příliš striktní.
MS odporuje podle žalobců zákonu
VSZ v Praze, jehož rozhodnutí posléze posvětilo Nejvyšší státní zastupitelství, argumentovalo od začátku tím, že údaje o prověrkách žalobců jsou interní informace, jejichž poskytnutí by mohlo ohrozit hájení veřejného zájmu. I nyní zdůrazňuje, že zatímco u jiných úřadů je veřejný zájem na transparentnosti, u VSZ je tomu naopak.
Citlivé informace související s působením žalobců by podle úřady neměly být zpřístupňovány neoprávněným osobám a mohly by být využity k páchání trestné činnosti. Rozhodnutí MS státní zastupitelství označuje jako nepřezkoumatelné a odporující zákonu, protože není jasné, z jakých podkladů soud vycházel.
Podle názoru MS v Praze názor VSZ nemůže pro neposkytnutí informací obstát, a to hned z několika důvodů. Soudu uvedl, že není zřejmé, jak by požadovaná informace mohla být zneužita. Podle soudu se VSZ v Praze i NSZ uchýlila „jen k obecným proklamacím, které nemohou indikovat reálné ohrožení veřejného zájmu na vyhledávání a odhalování trestné činnosti, resp. stíhání trestných činů“.
Žadatelka chtěla informace pro rigorózní práci
Stejné údaje přitom žadatelce bez problémů poskytlo VSZ v Olomouci. Ta nyní ve své replice ke kasační stížnosti pro NSS uvedla, že jí nešlo o ohrožení veřejného zájmu, ale informace chtěla použít pro svoji rigorózní práci. Upozornila také na to, že VSZ v Praze předkládá tajnou přílohou nové argumenty, což není přípustné a mělo je využít už při pro jednání u MS v Praze. To NSZ odmítá s tím, že informace chce utajit pouze z důvodu citlivosti obsahu.
Žadatelce také vadí, že NSS přiznal žalobcům odkladný účinek, nenahraditelná újma podle ní VSZ zveřejněním informací nevznikne. Závěrem Zdeňka Kovaříková připomíná, že jen na rozhodnutí správního soudu čekala dva roky. „Nejvyšší správní soud nemůže bez věcného projednání věci vyloučit, že by postupem povinného subjektu v návaznosti na závěry napadeného rozsudku opravdu mohl nastat důsledek tvrzený stěžovatelem. Proto považuje stěžovatelovy důvody za dostatečně závažné pro přiznání odkladného účinku,“ uvedl v rozhodnutí o odkladném účinku předseda senátu Karel Šimka.
Pokud by odkladný účinek přiznán nebyl, kasační stížnost by podle NSS vlastně již neměla smysl a spor by se odehrával již jen v akademické rovině. NSS připomíná, že v podobných věcech je v tomto ohledu judikatura ustálená a odkladnému účinku se vyhovuje. Žadatelka navíc sama přiznala, že kromě časové prodlevy ji žádná újma nevznikne.
Eva Paseková