K poslednímu červnu bylo v ČR zaregistrováno celkem 1 053 568 cizinců k legálnímu pobytu. V tomto počtu převažují cizinci ze třetích zemí, kterých je 73 procent. Skoro šest set tisíc z nich jsou Ukrajinci. Devět tisíc cizinců prošlo integračním kurzem. O mezinárodní ochranu požádalo 85 Rusů, uvádí čerstvá zpráva ministerstva vnitra o migraci.
Zprávu o migraci za 2. čtvrtletí respektive za 1. pololetí roku 2022 roku publikovalo ministerstvo vnitra 6. září 2022. „Počet cizinců na území ČR setrvale stoupá. K 30. červnu 2022 bylo na území ČR registrováno celkem 1 053 568 osob cizí státní příslušnosti, z toho 725 236 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 328 332 na základě oprávnění k trvalému pobytu,“ uvádí poslední zpráva vnitra.
Úplná zpráva o migraci za 2. čtvrtletí 2022 je zde.
„Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi. Ke konci června bylo v České republice vydáno celkem 376 310 dlouhodobých víz za účelem dočasné ochrany,“ vysvětluje k tomu ministerstvo vnitra.
O mezinárodní ochranu požádalo 85 Rusů
Jak dále vyplývá ze zprávy, u cizinců ze třetích zemí s přechodným pobytem převažuje účel pobytu dočasná ochrana (62 %), zaměstnání (20 %), dále účel pobytu sloučení rodiny (9 %), studium (5 %) a podnikání (1 %).
V předmětném více než miliónu cizinců v České republice převažují občané třetích zemí (827 950 osob, tj. 79 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (225 618 osob, tj. 21 %).
Z přiložené tabulky pak vyplývá, že největší skupinu cizinců v ČR tvoří dnes Ukrajinci, kterých je 579 843, což je 55% všech cizinců. Teprve za nimi následují Slováci, kterých je v ČR celkem 116 173 (11%), a Vietnamci, kterých je pouze 65 527 (6%). Rusů s pobytem v ČR je 45 513, tedy jen 4%.
Počet cizinců z dalších států žijících v ČR nepřesahuje dvacet tisíc a 2% z počtu všech cizinců. Jejich pořadí v první desítce podle počtu je následující: Rumuni, Poláci Bulhaři, Němci, Mongolové a Maďaři.
O mezinárodní ochranu (nikoli dočasnou ochranu) požádalo do června 2022 celkem 863 osob, což je o 49% více ve srovnání s rokem 2021. Z tohoto počtu cizinců je 228 Ukrajinců, 88 Gruzínců a 85 Rusů.
Devět tisíc cizinců prošlo integračním kurzem
Jak dále zpráva zdůrazňuje, nezastupitelnou roli v migrační politice hrají integrační centra – Centra na podporu integrace cizinců, jejich zřizovatelem je Správa uprchlických zařízení. „Bezplatně nabízejí zejména sociální a právní poradenství, kurzy českého jazyka, sociokulturní kurzy nebo tlumočení. Dále od začátku roku 2021 organizují adaptačně-integrační kurzy, které jsou pro vybrané skupiny cizinců ze zákona povinné,“ připomíná vnitro.
„Od počátku roku (k 30. červnu) tato centra poskytla služby celkem pro 21 672 unikátních klientů a zorganizovala 596 adaptačně-integračních kurzů pro 9 301 cizinců,“ uvádí se dále ve zprávě.
Nelegálních tranzitů je čtyřnásobně více
Co se týče nelegální migrace, v prvním pololetí roku 2022 bylo na území České republiky zjištěno celkem 4 543 osob při nelegální migraci. „V porovnání s rokem 2021 došlo k poklesu počtu o jednu šestinu, resp. o 16 %. Z tohoto počtu bylo 101 osob zadrženo na vnější schengenské hranici, tj. na mezinárodních letištích a 4 442 při nelegálním pobytu. Na nelegální migraci se nejvíce podíleli občané Ukrajiny (1 742), Sýrie (676), Moldavska (518), Vietnamu (211) a Gruzie (181),“ uvádí dále zpráva vnitra.
Čtyřnásobně více však bylo zadrženo tranzitujících nelegálních přistěhovalců: „Z celkového počtu nelegálních migrantů bylo 905 osob zadrženo při nelegální tranzitní migraci. V mezičtvrtletním srovnání se jedná o téměř čtyřnásobný nárůst. Konkrétně se jednalo nejčastěji o státní příslušníky Sýrie (594), Turecko (71), Afghánistán (58), Maroka (46) a Indie (37),“ stojí v poslední zprávě ministerstva vnitra.
Irena Válová
