Úspěšné žaloby podávají na české ministerstvo vnitra pachatelé a delikventi z Ukrajiny, kteří se na území ČR dopustili protizákonného jednání. Ukrajinci, odsouzení v trestném řízení k vyhoštění často žádají o mezinárodní ochranu. Jak Česká justice zjistila z několika rozhodnutí, soudy vrací žaloby ministerstvu vnitra k dalšímu řízení. Úřad nově musí zohlednit válku na Ukrajině.
Takový je i příběh Ukrajince V.D., jehož případ vrátil Krajský soud v Brně k dalšímu řízení ministerstvu vnitra letos v červenci. Pan V.D. v květnu 2021 v žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl, že „pochází z města Žytomyr a živil se hraním fotbalu a podnikáním a staral se též o svého invalidního bratra“.
„Důvod pro opuštění vlasti spočíval v tom, že si žalobce v roce 2008 půjčil peníze od svého známého na zakoupení obchodu, ale ten v roce 2015 začal požadovat jejich vrácení. Následně byl v roce 2016 napaden jeho bratr (foto je obsaženo ve spisu). Proto musel prodat obchod, aby mohl peníze vrátit, ale nedostal z prodeje celou částku, a proto mu zbývalo ještě doplatit 30 000 USD. Věřitel následně chtěl doplatit vše a výhrůžky se stupňovaly. Žalobce se obával vycházet z domu a také se bál o svou dceru, a proto se neobrátil ani na policii. Jeho známý má hodně peněz a vlivných přátel. Nemůže se vrátit na Ukrajinu,“ shrnuje Krajský soud v Brně důvody žádosti o azyl v České republice.
Měl být vyhoštěn za padělání dokladu
Poté žalobce – Ukrajinec i žalované ministerstvo vnitra popisují průběh a peripetie řízení v České republice. Z popisu pak vyplývá, že Ukrajinec byl za padělání dokladu – slovenské ID karty trestním příkazem z České republiky vyhoštěn.
„Dle opisu z rejstříku trestů byl žalobci uložen trest vyhoštění v délce trvání jednoho roku, a to na základě pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 2 T 19/2021. Žalovaný vyžádal též protokol o výslechu z řízení o uložení správního vyhoštění provedený Krajským ředitelstvím policie Královéhradeckého kraje dne 28. 4. 2021. Z tohoto protokolu vyplývá, že žalobce uvedl, že není žádná překážka, která by mu bránila bezpečně vycestovat do země původu. Není ani žádný důvod, proč by nemohl vycestovat z EU,“ stojí v odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně s tím, že Ukrajinec se nechce vrátit na Ukrajinu, protože potřebuje vydělat peníze.
Jak dále uvádí Krajský soud v Brně, ministerstvo vnitra se nedopustilo chyby, když žádost o ochranu Ukrajince vyhodnotilo negativně. Nařízením soudu však bude nyní povinno žádost nově vyhodnotit „se zřetelem k aktuálním podmínkám na Ukrajině“, neboť vymezení Ukrajiny jako bezpečné země je nyní neaplikovatelné.
Úplný příběh a text rozsudku je zde.
Ukrajinec má v ČR platit výživné na dvě děti
Shodou okolností další Ukrajinec s iniciálami V.D. se u Krajského soudu v Praze domáhá zrušení rozhodnutí, že jeho žádost o azyl je nepřípustná. „Žalobce uvedl, že se nemůže na Ukrajinu vracet, neboť oblast Krymu je nyní pod ruskou okupací a on odmítl ruské občanství. Obává se, že by na Ukrajině byl zabit, řada jeho spolužáků již byla zabita. Na Ukrajině také nikoho nemá, žije dlouhodobě s družkou v ČR, ta zde má trvalý pobyt. Má taky dvě dcery, které jsou občanky ČR, k nimž má stanoveno výživné. Na Ukrajině by nebyl schopen toto výživné udržet, neboť tam trvá měsíc vydělat částku odpovídající přibližně dvoudennímu výdělku z ČR,“ uvádí se v popisu případu dalšího Ukrajince V.D.
„V doplnění žaloby žalobce sdělil, že přicestoval do ČR v 15 letech s matkou. Od té doby na Ukrajině nebyl. Chodil zde do školy. Jeho matka a bratr žijí v ČR, na Ukrajině nemá žádné příbuzné, se kterými by byl v kontaktu, s otcem není v kontaktu od dětství a babička zemřela v listopadu 2020. Sice od dětství žil v Oděské oblasti, což také sdělil k první žádosti, nicméně jeho poslední tam žijící příbuzná – babička, zemřela. Nyní tam žádnou rodinu ani majetek nemá, policie donutila rodinu prodat dům. Jediným příbuzným, o kterém žalobce ví, je otec, se kterým však není od dětství v kontaktu. Ten žije v Sevastopolu na Krymu,“ popisuje fakta případu Krajský soud v Praze.
Propuštěn z výkonu trestu, pobyt neznámý
Jenže pak v rozsudku přichází bod 6), z něhož vyplývá, že pan V.D. je propuštěný vězeň, jehož pobyt je neznámý: „Žalobce byl propuštěn z výkonu trestu (odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 2 T 47/2021 – 869) a jeho pobyt není znám, proto soud ustanovil žalobci neznámého pobytu opatrovníka dle § 29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. Jelikož soud žalobě vyhověl, ustanovil opatrovníkem Organizaci pro pomoc uprchlíkům, sídlem Kovářská 4, Praha 9. Ustanovení advokáta v případě vyhovění žaloby nedává smysl, přitom ustanovený opatrovník se specializuje na problematiku cizinců,“ stojí v rozsudku Krajského soudu v Praze.
„Soud tak má za to, že návrat žalobce by mohl být v rozporu s mezinárodními závazky, konkrétně zásadou non – refoulement. Nyní proto bude povinností žalovaného, aby se žádostí žalobce zabýval meritorně ve smyslu výše uvedeného. Vzhledem k tomuto závěru se soud již blíže nezabýval námitkou žalobce o tom, zda skutečnosti, které tvrdil ke druhé žádosti, jsou novými skutečnostmi ve smyslu § 11a odst. 1 zákona o azylu,“ uvedl k tomu dále Krajský soud v Praze a vrátil spis vnitru k dalšímu šetření.
Úplný příběh a text rozsudku je zde.
Správně vyhoštěn s boulí na hrudi
Další Ukrajinec, pan I.S., argumentuje v žádosti o mezinárodní ochranu zdravotním stavem, rizikem trestního stíhání při návratu na Ukrajinu za členství ve straně Uhorciv Ukrajiny a snahou legalizovat pobyt v ČR. „Žalobce během seznámení se s podklady pro rozhodnutí uvedl, že ho kromě problémů s okem čeká chirurgický zákrok spojený s odstranění boule na hrudi, která se mu vytvořila ze stresu a brání mu ve spánku. Také má mít žalobce problémy se srdcem, přičemž za ním před několika měsíci přijela do České republiky na základě víza manželka, které na Ukrajině vyhrožovali. Pokud by žalobce získal mezinárodní ochranu, mohla by si touto cestou legalizovat pobyt také jeho manželka poté, co vízum pozbude platnosti. V souvislosti s tvrzenými (zdravotními) obtížení poté žalobce doložil některé lékařské zprávy spojené s poraněním a operací levého oka,“ shrnuje fakta případu Krajský soud v Brně.
Jak vyplývá z rozsudku, pan I.S. však už měl být z České republiky správně vyhoštěn. „Součástí spisové dokumentace je rovněž kopie rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce ze dne 9. 9. 2020, č. j. CPR-27126-22/ČJ-2020-931200-SV (dále též „rozhodnutí o správním vyhoštění“), a protokol o seznámení se s podklady rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany ze dne 14. 9. 2020, ze kterého vyplývá, že žalobce byl poučen o svých procesních právech ve smyslu ust. § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobce se nechtěl seznámit s podklady pro rozhodnutí a jejich doplnění nenavrhoval. K důvodům pro podání opakované žádosti o mezinárodní ochranu doplnil, že bude mít ještě jednu chirurgickou operaci spojenou s odstraněním boule na hrudi, která se mu vytvořila ze stresu,“ stojí dále v rozsudku Krajského soudu v Brně.
I do tohoto případu zasáhla válka na Ukrajině a vnitro se jím musí znovu zabývat: „Za této situace bude skutkový stav, který žalovaný vzal za základ napadeného rozhodnutí, vyžadovat rozsáhlé doplnění. Proto krajský soud žalovanému ukládá, aby opětovně a na základě aktuálních informací o bezpečnostní situaci v zemi původu žalobce meritorně posoudil, zda jsou v jeho případě dány důvody pro udělení některé z forem mezinárodní ochrany. Tímto právním názorem krajského soudu je správní orgán v dalším řízení vázán,“ uvádí se v rozsudku.
Úplný příběh a text rozhodnutí je zde.
Odsouzen za zvlášť závažný trestný čin
Ukrajinec L.S. naopak žil v České republice pod mezinárodní ochranou, která mu byla dvakrát prodloužena. V roce 2021 mu ochranu ministerstvo vnitra neprodloužilo, protože spáchal „zvlášť závažný trestný čin“. „Žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 26. 11. 2021, č. j. OAM-1-36/VL-20-P10-PD3-R2-2007, podle § 53a odst. 4 zákona o azylu neprodloužil doplňkovou ochranu dříve udělenou žalobci, přičemž poukázal na výše zmíněné pravomocné odsouzení žalobce za zvlášť závažný trestný čin. Doplnil, že žalobce byl z výkonu trestu podmíněně propuštěn a byla mu stanovena zkušební doba v trvání sedmi let, jež uplynula dne 29. 11. 2020,“ uvádí se v rozsudku Krajského soudu v Ostravě.
„Žalobce se dopustil trestné činnosti v přímém úmyslu, jeho podíl na dané činnosti hodnotil jako ,aktivní´, přičemž poukázal na promyšlené jednání žalobce a fakt, že svou trestnou činnost finančně podporoval a organizoval; zdůraznil vysoký podíl společenské škodlivosti trestné činnosti žalobce. Uplynutí zkušební doby o podmíněném propuštění žalobce z výkonu tretu odnětí svobody žalobce bez jakékoliv trestné či přestupkové činnosti, žalovaný nepovažuje za dostatečný argument pro prodloužení doplňkové ochrany,“ stojí v rozsudku s tím, že Ukrajina požádala ČR o převzetí trestního stíhání pana L.S.
Vynucený odjezd je porušení závazku
Také tento případ Krajský soud v Ostravě s odkazem na pravidlo non refoulement vrátil ministerstvu vnitra. „V souzeném případě by neposkytnutí doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu s ohledem na dění panující v zemi původu žalobce mohlo znamenat narušení mezinárodních závazků České republiky. Uvedené plyne z již výše zmiňované zásady přímé aplikace čl. 2 a 3 Evropské úmluvy v souladu s čl. 10 Ústavy. Články 2 a 3 Evropské úmluvy v kontextu zásady non-refoulement vyjádřené v čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků stanoví mezinárodní závazek České republiky nevystavit žádnou osobu podléhající její jurisdikci újmě, která by spočívala v ohrožení života či vystavení mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, a to např. tím, že bude vyhoštěna či v důsledku jiných okolností donucena vycestovat do země, kde by jí taková újma hrozila,“ uvedl k tomu Krajský soud v Ostravě.
Úplný příběh a text rozsudku je zde.
O tom, že soudy uplatňují princip non refoulement Česká justice už informovala prostřednictvím příběhů obyčejných Ukrajinců, kteří se z mnoha důvodů ocitli na cestě pryč ze své země: Mají dluhy, nechtějí do armády, mají zdravotní potíže, čelí chudobě, zločinu nebo korupci.
Irena Válová
