Soudkyně Jana Tůmová řídila jednání opilá, do jednačky šla v černých brýlích a byl z ní cítit alkohol. Hodonínský soudce Ladislav Sobotka zase ztratil zbraň coby předmět doličný. Pokud má platit zásada, že ten, kdo kontroluje a hodnotí práci ostatních, musí sám jít příkladem, obstál tento týden jeden z kárných senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) dobře. Hned tři případy pochybení soudců okresních soudů totiž zvládl během dvou hodin.
Šlo o věci poměrně jednoduché, řešené dohodou mezi účastníky a většinou formou videokonference.
Jako první se před kárný senát dostal případ soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 Mgr. Jany Tůmové. Její prohřešek spočíval v tom, že letos v únoru soudila opilá. Už při cestě do soudní síně z ní pracovníci soudu cítili alkohol, měla nasazené tmavé brýle a neudržela rovnováhu. Přesto asi po dvou hodinách nejprve odmítla orientační dechovou zkoušku nařízenou vedením soudu a pokračovala v jednáních, byť alkohol byl cítit i v soudní síni. V tomto stavu projednávala celkem šest případů a teprve poté se zkouškou souhlasila – po zhruba pěti hodinách v soudní síni ukázal přístroj 1.52 promile. „Lituju toho a už se to nebude opakovat,“ uvedla Tůmová, která je v justici od roku 2016 a pracuje na civilním úseku.
Kárný senát v tomto případě akceptoval dohodu o uznání kárného provinění a přijetí trestu snížení platu o 15 % na jeden rok. Alkohol při rozhodovací činnosti soudce je samozřejmě velmi závažné porušení povinnosti soudce a bez jakýchkoliv pochybností ohrožuje důvěru v soudní systém.
Na druhou stranu vzal senát v úvahu, že dvaačtyřicetiletá soudkyně se šestiletou praxí nebyla dosud nijak kárně řešena a její dlouhodobé pracovní výsledky jsou dobré. Podle předsedkyně obvodního soudu Andrey Lomozové patří Tůmová k průměrně pracujícím soudcům, je pečlivá, nemá průtahy. Daný exces byl prý ojedinělý a kárně obviněná z něj jednoznačně vyvodila potřebná opatření k nápravě tím, že dobrovolně nastoupila příslušnou léčbu.
Mimořádně pracovitá soudkyně s průtahy
Paradoxně nejsložitější byl pro senát případ, který sám o sobě byl poměrně jednoduchý – několik průtahů zjištěných u soudkyně Okresního soudu v Liberci Jany Vodehnalové. Předseda soudu Petr Hoček při videokonferenčním jednání zdůraznil, že jemu samotnému je velmi líto, že kárný návrh vůbec musel podat. Soudkyně Vodehnalová prý totiž patří k mimořádně pracovitým a poctivým soudcům a zasloužila by spíše obdiv. V práci tráví 10-12 hodin denně, o víkendech využívá často vzdáleného přístupu do ISASu z domu, soudí i 14 pracovních dnů v měsíci, ochotně pomáhá kolegům a administrativě.
Toto své pozitivní hodnocení podřízené ovšem Hoček podle mínění senátu až příliš promítl i do navrhovaného kárného opatření. Přestože snížení snížení platu o 10 % na pouhé tři měsíce soud nakonec schálil, jeho adekvátnost podle slov předsedkyně Miluše Doškové poměrně dlouho zvažoval.
Mohlo by vás zajímat
Zaviněné průtahy sice nakonec shledal pouze ve čtyřech případech, nicméně šlo o věci trestní staršího data a nečinnost trvala vždy kolem jednoho roku, navíc za průtahy už byla jedenačtyřicetiletá kárně obviněná v roce 2020 potrestána hned dvěma výtkami. Miluše Došková proto varovala, že přes všechny polehčující okolnosti je schválený postih opravdu hraniční a že při opakování by byl výrazně přísnější.
Ztráta zbraně
Třetí předložená dohoda se naopak týkala případu poměrně kuriózního, i když poměrně závažného – soudce Okresního soudu v Hodoníně Ladislav Sobotka totiž v loňském roce ztratil střelnou zbraň. Doličný předmět v jim projednávaném případu si vyžádal od policie k provedení vyšetřovacího pokusu a bezprostředně poté jej podle vlastních slov předal muži, který se představil jako policista a měl se prokázat služebním průkazem. Soudce však o tom neučinil úřední záznam, pistole se k policii nevrátila a Generální inspekce bezpečnostních sborů nezjistila, že by ji převzal policista. Osud zbraně je dodnes neznámý.
I v tomto případě byl kárně obviněný soudce svým nadřízeným během videokonference hodnocen velmi kladně. Předseda OS Hodonín Roman Smetka však současně konstatoval, že kárné řízení je v tomto případě zcela namístě, neboť pouhé projednání věci či uložení důtky by nebylo adekvátní tomu, že ztraceným předmětem byla střelná zbraň. „Nenapadlo mě, že bych to předával někomu jinému než policistovi, viděl jsem průkaz. Je mi opravdu líto, že zbraň se nenašla, samozřejmě v tom cítím své kárné provinění,“ řekl Sobotka,
V tomto případě shledal kárný senát navržené kárné opatření – snížení platu o 10 % na 5 měsíců – za přiměřené, kdy na jedné straně došlo ke ztrátě doličného předmětu, a to dokonce zbraně, na druhé pak stálo pozitivní hodocení soudce (mj. má v agendě trestné činnosti nezletilých mladistvých na delikventy velmi pozitivní vliv) a jeho dosavadní pracovní výsledky.
Ivan Holas
