Státní zástupce Marek Bodlák se soudcem nestane, prezident Miloš Zeman ho odmítl jmenovat. Není to poprvé, co se postavil proti návrhu na jmenování do funkce. Nejznámější je jeho spor ohledně nejmenování profesorů. Jeho předchůdce Václav Klaus zase odmítl jmenovat mladé soudce.
Velvyslanci
– Do prvních sporů s ústavními činiteli ohledně obsazování funkcí se prezident Zeman dostal už krátce po převzetí úřadu v březnu 2013, když s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) nemohli najít shodu na jménech velvyslanců. Zeman prosazoval na ambasádu v Bratislavě manželku exprezidenta Livii Klausovou a do Moskvy tehdejšího europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Spor zablokoval jmenování ambasadorů i v jiných zemích a nakonec skončil až v létě 2013 po jmenování vlády Jiřího Rusnoka, za které oba Zemanovy návrhy prošly.
Tři profesoři
– Od jara 2013 se také ostře sleduje procedura jmenování profesorů, Zeman tehdy dlouho odmítal jmenovat literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho veřejné vystupování. Následkem sporu a neúspěšné snahy o změnu zákona je současná praxe, kdy na rozdíl od dřívějška profesorům od roku 2015 dekrety nepředává hlava státu, ale šéf resortu školství. V květnu 2015 pak Zeman odmítl jmenovat trojici profesorů, včetně tehdejšího šéfa Národní galerie Jiřího Fajta. Kauza trvá dodnes. Univerzita Karlova v únoru 2019 podala k soudu dvě správní žaloby, podle kterých prezident porušil pravidla pro jmenování profesorů a zasáhl do akademických svobod. Soud už předloni pravomocně rozhodl, že nejmenování Ivana Ošťádala a Fajta profesory nebylo v souladu se zákonem. Zeman pak neuspěl ani se svými kasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu, ale své rozhodnutí zatím nezměnil. Třetí nejmenovaný, Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické v Praze, vzal už v roce 2016 žalobu na prezidenta zpět a Zeman ho loni v prosinci profesorem jmenoval.
Ministr zahraničí
– Na začátku svého druhého funkčního období v květnu 2018 Zeman řekl, že nebude akceptovat europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) jako ministra zahraničí v chystané koaliční vládě ANO a ČSSD. V rozhovoru na webu Parlamentní listy jako důvod uvedl, že Poche v květnu 2015 napsal článek vstřícný k migrantům a migračním kvótám. ČSSD sice na nominaci silného hráče pražské organizace trvala, nakonec ale vláda vznikla bez něj, funkcí ministra zahraničí byl dočasně pověřen předseda ČSSD, místopředseda vlády a šéf vnitra Jan Hamáček. Koncem září 2018 Babiš oficiálně navrhl na post ministra zahraničí Tomáše Petříčka, kterého Zeman jmenoval v polovině října.
Ministr kultury
– Zeman také zasáhl do obsazení funkce ministra kultury poté, co před třemi roky po kritice odvolání šéfa Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a šéfa Muzea umění Olomouc Michala Soukupa rezignoval tehdejší šéf resortu Antonín Staněk (ČSSD). Zeman ale Staňkův konec neakceptoval a s odvoláním Staňka několik týdnů otálel. Učinil tak až ke konci července 2019, nového ministra ale místo něho nejmenoval, navrženého místopředsedu ČSSD Michala Šmardu několikrát kritizoval. Šmarda se nakonec nominace na ministra sám vzdal a novým šéfem resortu se koncem srpna 2019 stal exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Koudelka generálem
– Zeman také opakovaně odmítá jmenovat ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do generálské hodnosti. Prezident má proti Koudelkovi i BIS výhrady dlouhodobě, v minulosti o ní mluvil jako „čučkařích“. Minulý kabinet Andreje Babiše (ANO) návrh na povýšení Koudelky do generálské hodnosti zdůvodňoval vysokými profesními a osobními kvalitami šéfa BIS, ale také velmi dobrými výsledky kontrarozvědky. S návrhem neuspěla také současná vláda Petra Fialy (ODS). Zeman odmítl Koudelku jmenovat generálem již sedmkrát.
Viceprezidentka NKÚ
– Zeman letos v květnu odmítl jmenovat do funkce viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu někdejší pracovnici tohoto úřadu Simeonu Zikmundovou. Kandidátkou na jmenování ji na návrh vládní koalice zvolila Sněmovna letos 11. května. Prezident uvedl, že Zikmundovou do funkce nejmenuje kvůli jejím zkušenostem získaným a morálním vlastnostem projeveným v době působení někdejšího prezidenta NKÚ dnes již zesnulého Františka Dohnala v čele úřadu. Prezident poukázal na ustanovení zákona o NKÚ, podle nějž zkušenosti a morální vlastnosti viceprezidenta úřadu mají dávat záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat. Zmínil, že Zikmundová byla Dohnalovou poradkyní a později ředitelkou právní sekce NKÚ. Serveru Seznam Zprávy Zikmundová v reakci na své nejmenování do vedení NKÚ řekla, že ve svém profesním ani morálním profilu nevidí nic závadného. Zikmundová se v polovině června stala státní tajemnicí na ministerstvu životního prostředí.
Soudci pod 30
– V minulosti se stal mediálně známým případ právníka Petra Langera, kterého odmítl jmenovat soudcem Zemanův předchůdce na Hradě Václav Klaus. Klaus jej v roce 2005 spolu s dalšími 31 čekateli odmítl jmenovat soudcem kvůli nízkému věku. Bylo jim méně než 30 let. Někteří neúspěšní čekatelé považovali toto rozhodnutí za nespravedlivé, a tak se bránili žalobami. Vytrval však jen Langer. Nejvyšší správní soud pak zamítl Klausovu kasační stížnost a stanovil, že by prezident měl bez otálení rozhodnout o případném jmenování čekatele Langera soudcem. Prezident přesto podle dostupných informací nijak nerozhodl a Langer nakonec čekání vzdal a odešel do advokacie.
(čtk, epa)
