Věznice Mírov nepochybila, když vězňům odebrala varné konvice a nahradila je dvěma šálky horké vody denně, uvedl aktuálně v rámci skončeného šetření stížnosti vězně ombudsman. Na konvici není právní nárok. Věznice argumentovala stavem přístrojů, které vězni zničili, nedostatkem náhradních dílů, bezpečností a nemožností uzavírat s vězni smlouvy na odběr elektřiny.
Dne 17. 10. 2021 se na Kancelář veřejného ochránce práv obrátil pan A., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Mírov s podnětem, ve kterém si stěžoval na podmínky výkonu trestu odnětí svobody. Předmětem šetření bylo zjistit, z jakého důvodu a na jakých oddílech byly odsouzeným odebrány varné konvice, jakým způsobem a kolikrát denně je zajišťován odsouzeným výdej horké vody a proč odsouzení ve Věznici Mírov nemohou používat vlastní varné konvice, uvádí k začátku případu v záznamu o jeho šetření ombudsman.
Úplný záznam o šetření, které skončilo v srpnu, je zde.
Kdysi mohli mít vězni vařiče na cele
Vězeň si stěžoval, že varné konvice byly vězňům bez vysvětlení odebrány. Posléze upřesnil, že vysvětlení se jim přece jen dostalo: Konvice byly ve špatném technickém stavu a vězni s nimi nesprávně zacházeli. „Odsouzeným je namísto možnosti vařit si vodu v rychlovarných konvicích dvakrát denně vydáván hrnek horké vody,“ uvedl stěžovatel.
V rámci šetření tyto důvody potvrdil ředitel věznice, který přidal další informaci: Nevyhovující technický stav po revizi revizním technikem a nemožnost sehnat náhradní díly.
Další důvod odebrání konvic byl ekonomický. Původně věznice umožňovala používat vařiče a konvice v celách. To bylo v roce 2009. Vězni však tento majetek ničili a věznice nemá dostatek financí na provoz a neustálou obnovu zařízení, vyplývá ze šetření. Proto rozhodla, že varné konvice budou nahrazeny varnými hrnci ve společných prostorách a individuální situaci „řešit operativně“ na žádost vězně.
Ředitel: Věznice není držitel licence na prodej energie
Podstatným důvodem byla rovněž bezpečnost vězňů a odpovědnost věznice za jejich životy a zdraví: „Odsouzeným nebude umožněno používat ani vlastní varné konvice, neboť v případě úrazu elektrickým proudem při nesprávném použití jinou osobou, než vlastníkem by byla věznice odpovědná za nedostatečnou ochranu života nebo zdraví osob,“ stojí dále v záznamu o šetření.
A v neposlední řadě jde o spotřebu elektrické energie. „Ředitel také uvádí, že věznice umožňuje odsouzeným používat soukromé spotřebiče o příkonu do 60 W. Spotřebiče o vyšším příkonu používat možné není, protože věznice by musela s každým majitelem spotřebiče individuálně uzavřít smlouvu na odběr elektrické energie. Věznice však není držitelem licence na prodej elektrické energie dalším subjektům,“ shrnuje ombudsman stanovisko věznice Mírov.
Co řídí život vězně? Vězeňský řád
Veřejný ochránce práv v rámci šetření nejprve připomněl, jak a čím se řídí život vězně: Život v každé věznici je řízen stanoveným vnitřním řádem, který odsouhlasil generální ředitel Vězeňské služby.
Poté z tohoto řádu shrnul: „Ředitel nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby ČR rozhoduje o možnosti používání dalších věcí majících vztah k zajištění dalšího vzdělávání, programu zacházení nebo zájmové činnosti a stanoví podmínky používání takových věcí. Jedná-li se o elektrické spotřebiče s příkonem vyšším než 60 W, ředitel věznice uzavře s odsouzeným písemnou dohodu o úhradě paušální náhrady za spotřebu elektřiny. Varné konvice mají příkon přibližně od 650 W do 2200 W. Při používání konvic ve vlastnictví odsouzených by tedy musel ředitel věznice uzavřít s odsouzeným písemnou dohodu o úhradě paušální náhrady za spotřebu elektřiny,“ uvádí ve svém stanovisku veřejný ochránce práv.
Věznice bez licence na prodej elektřiny? Nerozumím.
A znovu shrnul argumentaci věznice: „Možnost užívat varné konvice na celách, které by byly ve vlastnictví odsouzených, ředitel s odkazem na bezpečnost odsouzených odmítl. Dále uvedl, že věznice není držitelem licence na prodej elektrické energie dalším subjektům a že v podmínkách věznice je obtížné stanovit množství odebírané energie vzhledem k tomu, že spotřebič by používali i jiní odsouzení,“ citoval ombudsman ze stanoviska ředitele věznice.
Právě tady nalezl veřejný ochránce práv rozpor: „Odůvodnění, že věznice není držitelem licence na prodej elektrické energie, nerozumím. Mám za to, že pokud je v řádu výkonu trestu uvedeno, že ředitel věznice může uzavřít dohodu o úhradě částky za spotřebu elektrické energie, je námitka ředitele o tom, že věznice nemá licenci k prodeji elektrické energie, lichá. Pokud by nemohl ředitel uzavřít takovou smlouvu, pak by se jednalo o obsoletní ustanovení,“ upozornil Stanislav Křeček.
Vnitřní řád dává za pravdu věznici
Přesto dal ombudsman nakonec řediteli věznice za pravdu: „Zároveň ale je třeba přihlédnout k tomu, že o používání dalších věcí, nebo o možnosti jejich zakoupení, rozhoduje podle řádu výkonu trestu právě ředitel věznice. Na používání rychlovarných konvic ve vlastnictví odsouzených není právní nárok,“ uvedl veřejný ochránce práv.
Vnitřní řád věznice stanoví, že součástí vybavení cely je varná konvice. Při zjištění závady zajistí vychovatel její kontrolu odborně způsobilou osobu. Pokud je touto osobou konstatováno, že věc byla poškozena nesprávným používáním, nebo používání je z bezpečnostních důvodů nežádoucí, aplikuje se postup v souladu s řádem výkonu trestu, tedy odsouzeným, kterým není umožněna vlastní příprava kávy nebo čaje, se poskytuje nejméně dvakrát denně vřelá voda na přípravu nápojů. Odsouzenému se neumožňuje zakoupení varné konvice v prodejně věznice nebo užívání vlastní, shrnul z vězeňského řádu ombudsman.
Případ začala v říjnu 2021 šetřit někdejší zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Závěr učinil Stanislav Křeček dne 16. srpna 2022: „Věznice Mírov nepochybila. Na užívání varné konvice není právní nárok. Věznice dostála svým povinnostem, když zajistila výdej horké vody k přípravě nápojů prostřednictvím várnic umístěných na oddílech.“
Irena Válová
