Podle kritických hlasů některých expertů zkrácení doby bez rozlišení dlužníků zvýhodní chronické neplatiče na úkor věřitelů. Připravovaná novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení fyzických osob z pěti let na tři roky. Převedení evropské směrnice do české legislativy má primárně pomoct živnostníkům rychleji překonat podnikatelský neúspěch. Informoval o tom Ondřej Zezulka z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti.
Zezulka proti tomu upozornil, že zkrácení doby obecně nesnižuje kvalifikační podmínky pro vstup do oddlužení. „Insolvenční zákon trvá na existenci poctivého dlužníka, který bude schopen hradit náklady insolvenčního řízení a ekvivalentní sumu věřitelům,“ uvedl. Harmonogram dalšího postupu legislativních prací a oficiální předložení návrhu novely do meziresortního připomínkového řízení nelze podle Zezulky nyní přesně určit.
Zajímavé je, že i přes ekonomickou krizi zatím do oddlužení vstupuje stále méně lidí. Podle mluvčího ministerstva Vladimíra Řepky se zhoršující situace vždy projeví se zpožděním. Nelze také vyloučit, že někteří lidé čekají právě na přijetí novely insolvenčního zákona.
Podle výzkumu společnosti PAQ Reseach navíc řada dlužníků o oddlužení stále reálně neví, nebo má natolik zkreslené informace, že nevěří, že je pro ně dostupné, dodává Řepka. Pro informovanější dlužníky podle něj nemusí být institut oddlužení dostatečně atraktivní, neboť vyžaduje aktivní úsilí a plnění řady povinností.
Za uplynulých sedm měsíců letošního roku vyhlásilo bankrot podle společnosti Insolvence 2008 416 obchodních společností, 3 201 živnostníků a 8 348 fyzických osob. Ve všech kategoriích je letošní počet vyhlášených bankrotů nižší než za stejné období minulého roku.
Kurzy finanční gramotnosti
Proces oddlužení podle nynějších pravidel trvá pět let, u seniorů již nyní tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. „Zkrácení doby oddlužení je nutné, protože ČR je součástí jednotného trhu EU a musí ctít stejná pravidla, jako každý jiný členský stát – u živnostníků. U fyzických osob jde o vlastní iniciativu,“ řekl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Zkrácení doby oddlužení je podle něj politická otázka, jestli více dluhu škrtnout u věřitelů a dlužníka nechat zaplatit méně. U specifických skupin dlužníků si to dokáže představit, avšak pod podmínkou, že absolvují kurzy finanční gramotnosti s částečně odloženou splatností po konci oddlužení.
Experti varují, že uspěchaný proces schvalování novely bude mít celospolečensky negativní výsledek. „Jestliže nedospějeme k rozdělení dlužníků do skupin podle jejich ekonomických schopností a plošně všechny oddlužíme, může se prudce obrátit postoj veřejnosti a vzniknout averze vůči řádně nesplácejícím občanům,” řekla Jarmila Veselá z InsolCentra.
Diskutuje se také o tom, jak změna zahýbá s odměnami insolvenčních správců. Správci bijí na poplach, že hrozí, že se jejich odměny po zkrácení ještě sníží a pro řadu z nich by to bylo likvidační.
Vychýlení rovnováhy směrem k dlužníkům
V minulosti před rozvolněním pravidel oddlužení varoval například soudce Zdeněk Strnad. „Víte, oddlužení je do určité míry jakousi „tichou dohodou“, společenskou smlouvou, citlivým konsensem mezi věřiteli a dlužníky. Jako takový byl dosud i věřiteli mlčky respektován, či lépe řečeno tolerován. Obávám se, že je nyní ohrožen přemírou snahy vychýlit tuto rovnováhu dál směrem k dlužníkům,“ uvedl.
„Směrnice EU má jasný záměr spravedlivě vybalancovat a odlišit poctivé i nepoctivé dlužníky, plánuje zohlednit i chování v minulosti, nebo umožňuje majetkové testy, procentuální limity a podobně. Návrh novely z ministerstva však tento záměr ignoruje a zavádí rovnostářský přístup pro všechny,“ řekl člen expertní pracovní skupiny Bohumil Havel. Stěžejním dopadem této varianty je podle něj to, že neplacené dluhy zaplatí věřitelé. Dlužníci tak nejsou motivováni k odpovědnému chování, naopak hrozí insolvenční recidiva, dodal.
Z akademického světa se ozývají podobné hlasy. „Návrh týkající se zkrácení lhůty oddlužení vede zjednodušeně řečeno k naprosto nulovému uspokojení věřitele,“ upozornil Tomáš Pohl z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Motivace pro chronické dlužníky?
Nová pravidla oddlužení podle Zezulky mohou motivovat větší počet dlužníků ve vícečetných exekucích, aby konečně řešili svou nepříznivou finanční situaci a s vidinou osvobození od dluhů se znovu zapojili do běžné společnosti a legální ekonomiky. Existuje i předpoklad, že věřitelé chronických neplatičů naopak získají v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty reálně vyšší uspokojení, než které by mohli důvodně očekávat od rezignovaného dlužníka, poznamenal.
Gabriela Vondrušová z Institutu prevence oddlužení a předlužení nevnímá chronické neplatiče jako bariéru pro zkrácení oddlužení na tři roky. „Z našich zkušeností víme, že ve většině případů tito lidé do oddlužení totiž stejně nevstupují a setrvávají v exekucích,“ uvedla. Nové oddlužení je podle ní zaměřené na lidi, kteří mají chuť poctivě své závazky splácet a jež se často dostali v minulosti do problému kvůli neférovým podmínkám, které už nejsou možné. Jen dvě procenta lidí, kteří oddlužením prošli, se znovu ocitnou v exekucích, dodala.
(epa, čtk)
