Historicky poprvé bude Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) předsedat žena. Soudci předsedkyní zvolili Irku Siofru O´Leary. Ta působila od 2. ledna letošního roku ve funkci místopředsedkyně Soudu. Novými místopředsedy se stali soudci za Lucembursko a Slovinsko. Soudce zvolený za Andoru a soudce zasedající u Soudu za Norsko jsou novými předsedy sekcí/senátů.
Volby nových funkcionářů Evropského soudu pro lidská práva se uskutečnily 19. září 2022. Skutečnost, že novým předsedu Soudu byla zvolena poprvé v historii žena, zdůrazňuje ve své zprávě sám Soud. Předsedu volí všichni soudci ESLP hlasováním.
Nová předsedkyně Siofra O´Leary nemá ve svém životopise nic pozoruhodného: Narodila se 20. Září 1968. Vystudovala právo v Dublinu, doktorát získala na evropské m institutu ve Florencii, byla výzkumnou pracovnicí a hostujícím akademikem ve Španělsku a Velké Británii. V devadesátých letech působila jako asistentka ředitele Centra evropských právních studií při Univerzitě v Cambridge.
Byla hostující profesorkou na evropské univerzitě v Bruggách, v letech 2012 – 15 zasedala v redakční radě časopisu Právo společného trhu (Common market Law Review).
V letech 1996 – 2015 působila ve funkci vedoucí sekce Soudního dvora Evropské unie. Od roku 2015 je soudkyní Evropského soudu pro lidská práva a od letošního ledna byla jeho místopředsedkyní. Od 1. listopadu 2022 se ujme křesla předsedkyně.
Žena s civilním životopisem bez překvapení a velkých činů může překvapit. Ostatně slavná pověst, která provázela dosavadního předsedu Roberta Spano, někdejšího islandského ombudsmana a vyšetřovatele zločinů proti dětem spáchaných v islandských institucích, nebyla zárukou dobrého předsednictví Soudu jako jí nejsou činy kohokoli.
Po Rusku zůstalo 17 450 případů
Místopředsedy soudu byli zvoleni soudce za Lucembursko Georges Ravarani a za Slovinsko Marko Bošnjak. Předsedy sekcí se pak stali soudce za Andoru Pere Pastpor Vilanova a za Norsko Arnfin Bardsen. Nejlidnatější členské země Rady Evropy tedy zastoupení nemají.
Po Řecku, dvakrát Itálii a Islandu se kyvadlo vychýlilo ještě více k malým zemím a k zemím se severskou kulturou jako zemím původu soudních funkcionářů. V Evropském soudu pro lidská práva zasedají soudci ze zemí různých právních kultur, tradic i historického vývoje. Spojuje je Úmluva o lidských právech a základních svobodách, jejíž výklad však může být od konzervativního a tradicionalistického až po pokrokový či dokonce zlovolný.
Funkcionáře ESLP volí všichni soudci. Poté, co ke dni 16. Září 2022 ESLP definitivně opustilo Rusko, zůstalo celkem 46 soudců zvolených za Vysoké smluvní strany Úmluvy. „Úřad soudce za Ruskou federaci přestal existovat,“ oznámil ESLP v pátek 16. Září 2022 s tím, že po Rusku zůstalo 17 450 nevyřízených stížností proti této zemi.
Ještě letos v březnu bylo u Soudu 18 000 nevyřízených případů proti Rusku. Soud tedy stihl rozhodnout 550 případů stížností na Rusko do odchodu Ruské federace z této instituce.
O konci Ruské federace jako Vysoké smluvní strany a člena Úmluvy Česká justice podrobně informovala.
Irena Válová
