Notářská komora zaznamenala případy, kdy dědic nezískal část dědictví, na které měl podle zákona nárok. A to proto, že se jednalo o finance, které zemřelému spravovala banka nebo měly být vyplaceny pojišťovnou. „Tyto instituce totiž nemají povinnost dědice o jejich nároku informovat a často o smrti majitele peněz ani nevědí. A v případě, že ani pozůstalí o penězích informace nemají a nenajdou k účtu či pojistce žádný dokument, notář se o těchto penězích jako součásti majetku zahrnutého do pozůstalostního řízení nemusí dozvědět,“ varuje mluvčí Petr Tošek.
Lidé se během dědických řízení často domnívají, že notář vypátrá vše, co zemřelý za svého života vlastnil. Ve skutečnosti se ale notář dozví pouze:
- o tom, co mu pozůstalí sami sdělí,
- o majetku, jehož popis je mu zpřístupněn ve veřejných registrech (např. v katastru),
- o obsahu závěti. (Pokud byla sepsána u notáře, tak vždy, pokud byla sepsána a uložena doma, tak jen v případě jejího nalezení a nezatajení např. ze strany toho, kdo podle ní nedědí dle svého očekávání.)
„V pozůstalosti se obvykle objeví i různé smlouvy či platební karty k účtům. Chybí-li ale k některému účtu nebo pojistce tyto dokumenty, a to nejen v případech, kdy instituce funguje už jen on-line, notáři pátrání znesnadňuje zákon. Na rozdíl například od Slovenska totiž nemají čeští notáři přístup do centrálního registru účtů ČNB a museli by v rámci každého pozůstalostního řízení obeslat s žádostí všech cca 50 v ČR licencovaných bank a pojišťoven a čekat na jejich odpovědi. To by řízení neúměrně prodloužilo a prodražilo,“ říká prezident Notářské komory Radim Neubauer.
Pro dědice tato situace znamená, že se vůbec nemusí dozvědět o tom, že zemřelý měl v některé bance uložené peníze. Ty pak logicky nejsou zařazeny do majetku zemřelého a dědicové nemusí dostat vše, na co mají podle zákona nárok. Systém naproti tomu výborně funguje u nemovitého majetku, kde notář v katastru „jedním kliknutím“ zjistí veškerý nemovitý majetek zemřelého po celé ČR, o kterém dědici nemusí mít ani tušení. Nestane se tedy, že dědicům vznikne vlastnické právo k domu, který neznámo kde po smrti zůstavitele chátrá. Lidé od notářů svým způsobem očekávají pátrání po všech aktivech a mnohdy nerozumí tomu, že notář pracuje jen s informacemi, které jsou mu poskytnuty a zpřístupněny.
Na žádost Notářské komory se podařilo s bankami najít společné řešení, členské banky České bankovní asociace na systému sdělování zůstatků na účtech zemřelých chtějí spolupracovat. Lidé se tedy v období napjaté ekonomické situace dostanou k penězům, na které mají nárok, alespoň v případě bank. Co se týká pojistek nevyplácených pojišťovnami, které i přes obdržení informace o úmrtí pojištěného využívají svého práva potenciální dědice neinformovat, je podle Komory řešení na straně zákonodárců.
(red)
