Novou tabulku s orientační výší výživného připravilo ministerstvo spravedlnosti. Podle věku a počtu vyživovaných by částka na dítě mohla činit osm až 20 procent rodičova čistého příjmu. Při stanovení alimentů by se měl zohlednit i rozsah péče či kontaktů s potomkem a také to, aby rodiči po odečtení výživného určitá částka zůstala. Vyplývá to z manuálu, který tabulku doprovází. Tabulky, manuál i kalkulačku alimentů zájemci najdou na novém webu www.vyzivne.justice.cz, který ministerstvo spustí tento týden.
„Nová doporučující tabulka je zamýšlena především jako nástroj pro veřejnost, aby si sama mohla určit orientační výši výživného. Měla by napomáhat, aby rodiče mohli sami dospět k dohodě v různých situacích, ať už při rozpadu neformálního svazku či při úpravě poměrů nezletilého při rozvodu. Aby lidé nevstupovali do jednání s druhým rodičem se zkreslenou představou,“ uvedl Jakub Sosna z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Podle Sosny není ambicí usměrňovat soudní praxi.
Doporučení pro stanovení výživného vydalo ministerstvo v roce 2010. Dosavadní tabulka zohledňuje pět věkových kategorií, a to děti do pěti let, od šesti do devíti let, od deseti do 14 let, od 15 do 17 let a nad 18 let. Výživné by podle ní mohlo odpovídat podílu z čistého příjmu, ten se při vyšším počtu vyživovaných potomků snižuje. Celkově se podle věku a počtu vyživovaných pohybuje na dítě od 11 do 25 procent.
Dosavadní čísla neodpovídala soudní praxi
Podle loňské analýzy tabulka neodpovídá soudní praxi. Ministerstvo proto doporučení upravilo. Věkové kategorie jsou v nové tabulce místo pěti čtyři, o něco se snížily podíly alimentů na čistém příjmu a zohledňují se i čtyři vyživované děti místo nejvýš tří. Novinkou je podle Sosny také stanovení kontrolní částky, aby při placení alimentů rodiči určitá část peněz zůstala. Vychází se z nezabavitelného minima či podílu příjmu.
Nová tabulka stanovuje orientační výživné pro děti do pěti let, od šesti do deseti let, od 11 do 15 let a nad 16 let. Alimenty na dítě se pohybují podle věku a počtu vyživovaných od osmi do 20 procent. Podle Sosny je tabulka jen vodítko a případy je potřeba posuzovat podle konkrétních podmínek. Zohledňuje se majetek či bydlení ve vlastním a v nájmu. Roli pro životní úroveň může nyní hrát třeba i to, čím člověk topí a kolik za energie platí, podotkl Sosna. Vedle čistého příjmu by se měl brát v potaz i rozsah péče o dítě a míra kontaktů. Pokud se o dítě starají oba rodiče, měla by částka odpovídat poměru péče.
Už dřív se objevily návrhy, aby výši výživného nedoporučovala jen tabulka, ale přesně stanovila závazná vyhláška. „Pro to jsme nenalezli důvod. Nadále se domníváme, že při určení výše výživného je celá řada faktorů, které musí být posuzovány individuálně. Uvážení rodičů i soudů je nenahraditelné. Nelze výši automatizovat a stanovit strojově,“ míní Sosna.
Tabulka s orientační doporučenou výší výživného na dítě jako procenta z čistého příjmu podle věku a počtu vyživovaných
| Věk | 1 vyživovací povinnost | 2 vyživovací povinnosti | 3 vyživovací povinnosti | 4 vyživovací povinnosti |
| předškolní do 5 let | 14 | 12 | 10 | 8 |
| 1. stupen ZŠ od 6 do 10 let | 16 | 14 | 12 | 10 |
| 2. stupeň ZŠ od 11 do 15 let | 18 | 16 | 14 | 12 |
| ŠŠ a vyšší vzdělání nad 16 let | 20 | 18 | 16 | 14 |
| kontrolní částka | pevná spodní hranice | 66 procent z příjmu nebo pevná spodní hranice | 55 procent z příjmu nebo pevná spodní hranice | 50 procent z příjmu nebo pevná spodní hranice |
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
(čtk)
