Dnes se uskuteční Kulatý stůl Ekonomického deníku a České justice s názvem “Nová evropská legislativa „Chips Act“ – cesta ke konkurenceschopnosti a odolnosti dodavatelských řetězců nezbytných pro evropský průmysl”.
K diskusi ke stolu zasednou ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová, Lucie Krčmářová, ředitelka odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky ministerstva průmyslu a obchodu nebo Petr Knap, partner pro oblast automotive v regionu střední a jihovýchodní Evropy EY, Pavel Šťastný, obchodní ředitel Meopty Přerov a Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT.
Automotive a ICT jsou dnes na čipech závislé obory stejně jako zdravotnictví, letectví a kosmonautika, nebo telekomunikace. Polovodiče se navíc ocitly v centru geostrategických zájmů a staly se jádrem globální soutěže. Všechny části světa do této technologie masivně investují. „V roce 2021 překročil počet vyrobených čipů bilion, když průmysl polovodičů jich vyprodukoval 1,1 bilionu. Trh s čipy rychle roste, v roce 2025 bude mít hodnotu 700 miliard dolarů a v roce 2030 jeden bilion dolarů,“ shrnuje ve své zprávě Evropský parlament.
Výrobci neonu z Ukrajiny skončili
Současně došlo kvůli pandemii Covid-19 k narušení výrobních a dodavatelských řetězců a kvůli válce k ohrožení jejich bezpečnosti. Základna těchto sofistikovaných technologií se téměř celá nachází ve východní Asii – zejména na Taiwanu a v Jižní Koreji. V EU vyvíjejí a produkují komponenty čipů v nějaké formě Německo, Itálie, Francie, Rakousko, Belgie, Nizozemí a Irsko. „Celkový podíl Evropy na globální výrobní kapacitě je nižší než 10%,“ uvádí Evropský parlament ve své zprávě.
Válka na Ukrajině ohrozila dodávky polovodičového neonu – klíčového plynu používaného při tištění čipů. Zhruba polovinu celosvětové dodávky neonu poskytovaly dvě ukrajinské firmy, které musely ukončit výrobu v Mariupolu a Oděse. V červnu 2022 Rusko omezilo vývoz helia a neonu pro výrobu čipů,“ upozorňuje Evropský parlament, který už v červenci 2021 vyzval rezolucí ke spolupráci s Taiwanem.
Jenže bez čipů není možná digitalizace a nebude pokračovat průmyslová revoluce. Evropská unie se proto chce stát jedním z lídrů mezi producenty čipů. Podle důvodové zprávy návrhu nařízení o čipech má EU zvýšit podíl na světové výrobě čipů na 20% a zredukovat závislost na trzích mimo EU.
Příležitost za pět miliard euro
Naplnit vize chce EU v pěti krocích: Posílení vedoucí pozice ve výzkumu a v technologiích, znovu vystavění vlastních kapacit pro inovaci a design, výrobu a balení pro produkci sofistikovaných a bezpečných čipů, ustavení rámce pro produkci do roku 2030, rozvoj pracovní síly s patřičnými dovednostmi a přilákání nových talentů a rozvoj porozumění globálnímu výrobnímu řetězci včetně monitoru jeho bezpečnosti.
„Cílů návrhu nemůže být dosaženo samotnými členskými státy, neboť problémy jsou přeshraniční povahy a neomezují se na jednotlivé členské státy nebo podskupinu členských států. Navrhovaná opatření se zaměřují na oblasti, kde existuje prokazatelná přidaná hodnota při jednání na úrovni Unie vzhledem k rozsahu, rychlosti a rozsahu potřebného úsilí,“ stojí v návrhu evropské směrnice o čipech.
Jak vyplývá z návrhu nařízení, jde o příležitost pro vědu, výzkum inovace stejně jako pro výrobu nebo monitorovací firmy. Evropská Unie chce do svého plánu investovat až pět miliard euro. Přímo v navrhovaném nařízení je zakotveno financování za dvakrát 1,6 miliardy euro. „Rozpočet EU podpoří iniciativu Čipy pro Evropu celkovou částkou až 3,3 EUR miliard, včetně 1,65 miliardy EUR prostřednictvím HE a 1,65 miliardy EUR prostřednictvím DEP. Z tohoto součtu 2,875 miliardy EUR bude realizováno prostřednictvím společného podniku Chips a 125 milionů prostřednictvím InvestEU (bude doplněno dalšími o 125 milionů v rámci InvestEU a 300 milionů EUR prostřednictvím EIC. Spolu s dodatečnou částkou navíc k rozpočtu věnovanou na aktivity v mikroelektronice v rámci MMF dosáhne částka téměř 5 miliard,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu nařízení.
Otázky kulatého stolu
Tomu odpovídají i témata Kulatého stolu: Význam výroby čipů pro ekonomiku 21. století. Investiční podpora výrobní a technologické kapacity nezbytné pro konkurenceschopnost evropského průmyslu – proč je dostatek čipů nezbytný pro fungování ekonomiky a proč se čipům říká „ropa 21. století“.
Dalším okruhem diskuse bude „Bezpečnost dodávek pro evropský průmysl v době narůstajících turbulencí – snižování závislosti na nespolehlivých dodávkách z oblastí mimo Evropskou unii“.
A naposledy budou účastníci debatovat nástroje nově navrhované legislativy „Evropského aktu o čipech“ – finanční a investiční nástroje a pobídky, zvýšení výrobní kapacity a minimalizace byrokratických bariér pro její výstavbu, včasné varování před výpadky dodávek a krizová koordinace.
Irena Válová
