Zastropování cen elektrické energie může vysvobodit z pasti některá města a kraje, které v posledních týdnech nakoupily elektřinu za cenu převyšující 10 tisíc korun za megawatthodinu. Třeba Moravskoslezský kraj bude od ledna platit 16 tisíc korun za megawatthodinu – dvanáctinásobek dřívější ceny.
Jako historický rekord vypadá výsledek soutěže na nákup elektrické energie pro kraj Vysočina, ale není to tak docela pravda. Co se týká odběru ze sítě nízkého napětí, za 12 400 megawatthodin (MWh) nakoupených u firmy EP Energy Trading má kraj zaplatit 306,3 milionu korun bez DPH (tedy rekordních 24 701 Kč/MWh). Tuto cifru uvádí oznámení ve Věstníku veřejných zakázek.
Podle vyjádření mluvčí kraje Jitky Svatošové se ve skutečnosti jedná o nákup za spotové ceny. Reálná cena tak bude pravděpodobně o mnoho nižší než uvedená orientační cifra. Tvořit ji bude součet ceny na krátkodobém trhu s elektřinou a marže obchodníka ve výši 500 korun za MWh. Ceny na spotovém trhu jsou velmi rozkolísané, v posledním týdnu se v Česku pohybovaly od 12 do 630 eur (290 až 15 500 korun) za MWh.
Sever Moravy nakoupil raději jen na 6 měsíců
Také další kraje nakupovaly za nepříliš nevýhodných podmínek. Moravskoslezský kraj za sebe a podřízené organizace nakoupil elektřinu na první pololetí příštího roku za 489,2 milionu korun (dodavatelem je Centropol Energy). To je o 430 milionů korun více, než kraj zaplatil za první pololetí letošního roku. „Na tento nárůst výdajů se musíme připravit. Rozhodně nechceme omezit plánované investice, šetřit budeme muset jinde, například na vybraných dotačních titulech,“ uvedl v tiskové zprávě hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO).
Moravskoslezský kraj tak bude od ledna platit 16 tisíc korun za megawatthodinu – dvanáctinásobek dřívější ceny. I proto zatím nakoupil jen na první polovinu roku 2023. „Předpokládá se, že ceny energií stále porostou a každé zaváhání by se nám s největší pravděpodobností skutečně nevyplatilo. Proto jsme na burze elektrickou energii již nakoupili. Zatím na první polovinu příštího roku, doufáme totiž, že se situace uklidní a ceny za nějakou dobu zase klesnou,“ dodává Ivo Vondrák.
Tyto příklady nejsou výjimečné. Brněnské vodárny a kanalizace v srpnu nakoupily 16 tisíc MWh elektrické energie; vítězi soutěže, kterým je innogy, zaplatí 153 milionů korun. Sdružené služby dodávky elektrické energie pro město Kutná Hora a podřízené subjekty v předpokládaném objemu 3492 MWh vyšly na 47,7 milionu korun (13 664 Kč/MWh), dodavatelem je tentokrát ČEZ ESCO. Podobných příkladů bychom našli desítky.
Obecně lze říct, že veřejní zadavatelé nakupují elektřinu draze, zatímco zemní plyn nedokážou vůbec sehnat. Celá řada soutěží v posledních týdnech ztroskotala na tom, že se do soutěže nepřihlásil ani jeden dodavatel. S tímto výsledkem skončily třeba nákupy plynu pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, Moravskoslezský kraj, Liberecký kraj nebo Správu Pražského hradu.
Elektřina je drahá, plyn není vůbec
Nepříznivý vývoj dokládají také statistiky na webu Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK). Právě zde velká část veřejných zadavatelů energie nakupuje. Zemní plyn se ještě před dvěma lety na burze prodával za 400 až 450 korun za MWh. Naposledy se živěji obchodovalo loni v prosinci, cena však už tehdy dosahovala 2150 korun za MWh. Jak se zdá, od počátku letošního roku obchodníci vyvěsili ceduli „plyn už není“.
Elektřina zatím k dispozici je, avšak za extrémní ceny. Jedno srovnání: na podzim roku 2020 veřejní zadavatelé běžně nakupovali silovou elektřinu ze sítě vysokého napětí za 1200 až 1300 korun za MWh. V říjnu a listopadu loňského roku to bylo okolo 4000 Kč/MWh. Poslední známé transakce ze srpna a září letošního roku již mají cenovku 11 500 až 16 300 Kč/MWh.
Z tohoto pohledu vypadá rozhodnutí vlády o zastropování elektřiny na hodnotě 6050 Kč/MWh a plynu na poloviční částce jako vítaná a potřebná pomoc. Platit má totiž nejen pro domácnosti a ostatní maloodběratele, ale také pro celý veřejný sektor.
David Tramba, Ekonomický deník
