Zabývat se současnými problémy a postavením diskriminovaných skupin obyvatelstva si klade za cíl Centrum pro konstitucionalismus a lidská práva, které nově vzniklo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Na tiskové konferenci to dnes řekli vedoucí centra Helena Hofmannová a děkan fakulty Radim Boháč.
Podle Hofmannová je mylnou představou, že Česko nemá problémy v oblasti lidských práv. „Podíváme-li se zblízka, tak zjistíme, že Česká republika má zásadní problémy v celé řadě oblastí lidských práv, a to nejenom u tzv. nových práv, ale i co se týče klasických tradičních práv, jako je rovnost, svoboda, osobní autonomie,“ řekla Hofmannová.
Připomněla například to, že uplynulo 15 let od doby, kdy Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že umisťování romských žáků do tehdy takzvaných zvláštních škol je porušením zákazu diskriminace. „Když se podíváme, co se za těch 15 let stalo, tak je to tragické,“ upozornila Hofmannová. Podotkla také, že Česká republika podle hodnocení za rok 2021 patří mezi nejhorší státy v rovnosti mužů a žen co se týče rovných pozic.
Řada oblastí lidských práv je podle Hofmannové považována za oblasti, které nejsou hodny akademického či právního zájmu a spadají do sféry nevládních organizací. „To je také to, čím bychom se chtěli zabývat a co bychom chtěli vyvrátit,“ doplnila Hofmannová. Kristina Koldinská z centra zmínila jako klíčový zájem práci na sociální soudružnosti.
Boháč na tiskové konferenci popsal, že hovořil s jedním z účastníků středeční protivládní demonstrace, která se uskutečnila na Václavském náměstí a přišly na ni desítky tisíc lidí. „Ptal jsem se ho, proč tam byl, a on mi řekl, kromě mnoha jiných důvodů, že u nás máme totalitu. A já jsem se mu snažil vysvětlit, že si to nemyslím a že totalita je v úplně jiné zemi, a snažil jsem se mu vysvětlit, že to, že je na té demonstraci a že může demonstrovat, je důkaz, že tu totalitu nemáme,“ řekl Boháč.
„Uvědomil jsem si právě i na základě této diskuse, jak je důležité, abychom právě takováto centra vytvářeli. Můžeme si říct, že náš režim není ideální, ale stále je to režim založený na demokracii, humanismu a lidských právech, a to je právě i ten předmět činnosti nově vzniklého centra,“ doplnil děkan. Právě proto je podle něj jednou ze zásadních rolí centra i působení na společnost.
Podle centra by vědecké poznání nemělo být samoúčelné, ale mělo by reflektovat klíčové problémy, kterým čelí současná společnost. Snahou centra je posílit veřejný, politický a právní diskurz ve snaze najít adekvátní mechanismy a rozsah ochrany lidských práv jednotlivce a zranitelných skupin jednotlivců.
(čtk)
