Vlády celkem dvaceti tří států požádaly Evropský soud pro lidská práva (ESLP) o možnost intervence v případu mezistátní stížnosti Ukrajiny proti Ruské federaci. Jde o polovinu členských států Rady Evropy. Česká republika je mezi nimi. Stížnost na porušování Úmluvy podala Ukrajina na Rusko v červnu po vyloučení/vystoupení Ruska z Rady Evropy v březnu. O statutu žadatelských států rozhodne předseda Soudu.
Stížnost na porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách podala Ukrajina u ESLP 23. června 2022. „Tento mezistátní případ se týká obvinění ukrajinské vlády z hromadného a hrubého porušování lidských práv ze strany Ruské federace při jejích vojenských operacích na území Ukrajiny od 24. února 2022,“ uvedl k tomu Evropský soud pro lidská práva doslova.
Státy, které se chtějí stát vedlejším účastníkem řízení publikoval Soud v pátek 23. září v abecedním pořadí podle jejich názvů v angličtině: Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Litva. Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.
Jde o polovinu členských zemí Rady Evropy a Vysokých stran Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Po vystoupení/vyloučení Ruské federace z Rady Evropy letos v březnu má tato nadnárodní organizace nyní 46 členů.
Kromě předmětných států podala žádost o možnost intervenovat v řízení proti Rusku nevládní organizace Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.
Vlády dvaceti dvou států o intervenci nežádají
O možnost intervence v případu nepožádaly vlády těchto dvaceti dvou členských států Rady Evropy a Úmluvy: Švýcarsko, Island, Velká Británie, Kypr, Řecko, Bosna a Hercegovina, Lichtejnštensko, Srbsko, Bulharsko, Arménie, Monako, Andora, Ázerbajdžán, Severní Makedonie, Maďarsko, Gruzie, Montenegro, San Marino, Albánie, Malta, Moldavsko a Turecko.
Island a Velká Británie požádaly o prodloužení lhůty k ne/podání žádosti o statut intervenujícího státu, vyplývá ze zprávy Evropského soudu pro lidská práva.
Soud žádosti zemí přezkoumá a rozhodne. „Předseda Soudu může podle čl. 36 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech udělit povolení vstoupit do řízení kterékoli smluvní straně, která není stranou řízení nebo kterékoli dotčené osobě, která není stěžovatelem. Tomu se říká zásah třetí strany. Dotyčná osoba nebo stát na má nárok činit písemná podání a výjimečně se účastnit veřejných jednání,“ uvádí Soud ve své zprávě.
V současnosti čeká na rozhodnutí Soudu celkem pět mezistátních stížností Ukrajiny na Ruskou federaci.
Ruská federace vystoupila/byla vyloučena z Rady Evropy 16. března 2022. Poté běžela půlroční lhůta určená k vyřízení organizačních záležitostí, plateb a ukončení smluv se zaměstnanci v Radě Evropy a u Evropského soudu pro lidská práva.
Soud trvá na tom, že je příslušný k rozhodování
Rusko trvá na tom, že rozsudky vydané Soudem po datu 16. března 2022, jsou na území Ruské federace nevykonatelné. Naopak Evropský soud pro lidská práva s odkazem na rezoluci Rady Evropy trvá na tom, že je příslušný rozhodovat stížnosti na Rusko podané po vystoupení/vyloučení země z organizace až do 16. září 2022.
O definitivním konci Ruska v Radě Evropy a v Evropském soudu pro lidská práva a o rozdílném pohledu na vykonatelnost rozsudků Česká justice už dříve informovala.
„Přestože Ruská federace přestala být vysokou smluvní stranou Úmluvy dne16. září 2022, zůstává Soud podle článku 58 Úmluvy příslušný k rozhodování stížnosti namířené proti němu v souvislosti s jednáním nebo opomenutím, která mohou představovat porušení Úmluvy za předpokladu, že k nim došlo do 16. září 2022,“ uvádí Soud ve své zprávě o žádostech států stát se účastníky řízení proti Rusku.
Irena Válová
