Okresní správa sociálního zabezpečení odmítla oběti znásilnění platit nemocenské v plné výši, dokud neprokáže, že si situaci nepřivodila nebo nezavinila sama. Nemocenské se žena domohla až po roce a půl, když krajské státní zastupitelství doručilo obžalobu. Smysl a účel dávek nemocenského byl v tomto případě zcela popřen, uvedl k tomu ombudsman Stanislav Křeček. Už jeho předchůdce Pavel Varvařovský konstatoval, že správa sociálního zabezpečení může závěr učinit sama.
Šetření případu, který se stal v prosinci roku 2020, uzavřel veřejný ochránce práv 16. srpna 2022 se závěrem, že okresní správa sociálního zabezpečení se dopustila chyby. Stížnost ombudsmanovi žena podala letos v květnu, když ani po roce a půl nedostala výplatu nemocenské, která ji náležela. Peníze za první tři měsíce roku 2021 nakonec obdržela až 15. června 2022.
Záznam o úrazu: Napadení – znásilnění
Jak vyplývá z ombudsmanova šetření, žena byla v prosinci 2020 následkem znásilnění zaměstnavatelem v pracovní neschopnosti: „Stěžovatelka byla v dočasné pracovní neschopnosti od 25. 12. 2020 v důsledku násilného napadení zaměstnavatelem dne 18. 12. 2020. Toto napadení řešila Policie ČR a kvalifikovala ho jako trestný čin znásilnění, pro který je vedeno trestní řízení. Ošetřující lékařka na tiskopisu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (DPN) uvedla, že DPN vznikla úrazem zaviněným jinou osobou,“ uvádí ombudsman fakta případu.
Stěžovatelka vyplnila Záznam o úrazu dne 20. 2. 2021, kam napsala „napadení-znásilnění“, vylíčila rozhodné skutečnosti úrazu a uvedla, že věc řeší Policie ČR. Na základě tohoto Záznamu o úrazu vyplatila Okresní správa sociálního zabezpečení stěžovatelce nemocenské za období 8. 1. – 8. 3. 2021 pouze v 50% výši, popisuje ombudsman v záznamu o šetření.
„Dle OSSZ nebylo jasné, zda si stěžovatelka dočasnou pracovní neschopnost nepřivodila sama v souladu s ustanovením § 31 zákona o nemocenském pojištění,“ cituje ombudsman závěr správy sociálního zabezpečení.
Sociální správa: Byla to rvačka, opilost nebo drogy?
Podle zákona má správa sociálního zabezpečení právo učinit takový krok. Předmětný § 31 totiž říká, že dávku nemocenského lze vyplatit v poloviční výši v případech, kdy si pojištěnec sám přivodil pracovní neschopnost: (A) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c), (B) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných nebo psychotropních látek, (C) nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
Při podezření podle § 110 zákona o nemocenském pojištění, že došlo k některému z výše uvedených případů, čeká správa sociálního zabezpečení až do vyjasnění situace a poté nemocenskou eventuálně doplatí.
Právě v případě znásilněné ženy pojala správa sociálního zabezpečení předmětné podezření, o kterém ovšem oběť znásilnění neinformovala a ženou dokládané dokumenty ignorovala.
Až co řekne policejní vyšetřování
Znásilněná žena se několikrát písemně dotazovala na stav řízení o dávce nemocenského a uváděla, že nejsou naplněny důvody pro výplatu nemocenského pouze v 50% výši. „Z doložených dokumentů vyplynulo, že stěžovatelka dokládala na OSSZ dokumenty prokazující, že si DPN nepřivodila sama, například dne 19. 3. 2021 doložila usnesení o zahájení trestního stíhání zaměstnavatele ve věci trestného činu znásilnění,“ uvádí veřejný ochránce práv.
„Stěžovatelka byla již od počátku v roli oběti trestného činu, kterého se na ni dopustil její zaměstnavatel. Její DPN tak vznikla v souvislosti s napadením jinou osobou a bylo zřejmé, že si ji sama úmyslně nepřivodila,“ dodává k tomu ombudsman.
Dle vyjádření ČSSZ ze dne 19. 3. 2021 ovšem „není patrné, zda si stěžovatelka nepřivodila DPN zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek své opilosti či zneužití omamných nebo psychotropních látek anebo při spáchání úmyslného trestného činu či přestupku. Jakmile OSSZ obdrží výsledek šetření PČR, dávku doplatí v plné výši.“
Úsudek si ale může učinit správa sama
Ustanovení §31 není podle ombudsmana bez účelu. Jenže ten byl v tomto případě zcela popřen: „Smyslem těchto ustanovení je ochrana systému nemocenského pojištění před jednáním, které má za následek DPN v důsledku zaviněného jednání pojištěnce. Je třeba zdůraznit, že v případě stěžovatelky byl smysl a účel dávek nemocenského zcela popřen. OSSZ vyplatila stěžovatelce zbývající část nemocenského až po velmi dlouhé době, téměř po roce a půl, a po mnoha urgencích ze strany stěžovatelky,“ uvádí veřejný ochránce práv.
Poté odkázal na závěr svého předchůdce Pavla Varvařovského: „Jak konstatoval můj předchůdce ve funkci JUDr. Pavel Varvařovský, OSSZ si při rozhodování o výplatě dávek nemocenského pojištění může sama učinit úsudek o tom, zda byl pojištěnec účastníkem rvačky či nikoliv, pokud pro takový závěr má dostatek podkladů, aby mohl být zjištěn stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti.“
Nikoli až obžaloba z KSZ, ale usnesení o zahájení
Jak dále vyplývá ze záznamu případu, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení se rozhodla dávku vyplatit až na základě doručené obžaloby Krajského státního zastupitelství.
V rozhodnutí ze dne 15. 6. 2022 o doplacení druhé části peněz uvedla, že „na základě doručené obžaloby nelze mít za prokázané, že ke vzniku DPN došlo zaviněnou účastí paní A. ve rvačce, jako bezprostřední následek opilosti nebo při spáchání úmyslného trestného činu či přestupku.“ Tímto rozhodnutím pak stěžovatelce přiznala nemocenské za období 8. 1. – 8. 3. 2021 v plné výši, stojí v záznamu o šetření případu.
Podle veřejného ochránce práv však správa sociálního zabezpečení měla jednat už na základě usnesení o zahájení trestního stíhání pachatele – zaměstnavatele znásilněné ženy, jak ho žena předložila už 19. března 2021. „V případě stěžovatelky mám za to, že si OSSZ mohla sama učinit úsudek o tom, zda si stěžovatelka sama svoji DPN přivodila. Z doloženého usnesení o zahájení trestního stíhání zaměstnavatele bylo patrné, že stěžovatelka byla obětí trestného činu. OSSZ tak měla rozhodnout o doplacení zbývající část nemocenského mnohem dříve, nikoli až dne 15. 6. 2022,“ uvedl veřejný ochránce práv.
S tím se správa sociálního zabezpečení zcela jistě ztotožní: V odpovědi správy sociálního zabezpečení ze dne 19. března 2021 je vyplacení podmíněno výsledkem vyšetřování Policie ČR, nikoli obžalobou ze strany státního zástupce, vyplývá ze záznamu případu.
„Jen pro úplnost uvedu, že pokud by OSSZ vyplatila dávku v plné výši a později se ukázalo, že přeci jen byly naplněny důvody pro výplatu v poloviční výši, mohla by OSSZ vzniklý přeplatek vymáhat na základě rozhodnutí o přeplatku,“ dodal k tomu ombudsman.
Irena Válová
