Vláda se bude muset co nejdříve rozhodnout, zda akceptuje rozhodnutí Evropské komise a nebude dále hájit správnost systémového nastavení v oblasti poskytování zemědělských dotací, a to včetně problematiky posuzování střetu zájmů, anebo zda předmětné rozhodnutí odmítne a podá proti němu žalobu k Soudnímu dvoru EU. Podle profesora evropského práva z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michala Tomáška bude klíčové posoudit dopady jednotlivých variant na státní rozpočet.
Evropská komise totiž nedávno dokončila audit, který rozhodl o vyloučení některých dotací z unijního spolufinancování – sankce zahrnují i dotaci ve výši téměř 800 tisíc korun poskytnutou společnosti z koncernu AGROFERT, kterou expremiér Andrej Babiš vložil do jednoho ze svých svěřenských fondů.
Kabinet se podle expertů oslovených Českou justicí bude muset rozhodnout buď dosavadní přístup úřadů České republiky nehájit, a to bez ohledu na možné negativní dopady postupu na státní rozpočet, anebo rozhodnutí neakceptovat a podat proti němu žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie (SD EU). Lhůta pro podání žaloby vyprší již 19. srpna 2022.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) obdržel na počátku dubna letošního roku český překlad závěrečné zprávy, která po více než třech letech ukončila auditní šetření Komise zaměřené mimo jiné na poskytování zemědělských dotací společnostem z koncernu AGROFERT.
Konkrétně byl audit zaměřen především na opatření k prevenci střetu zájmů u schválených či již vyplacených dotací nenárokového, resp. investičního charakteru spolufinancovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2014 – 2020.
Na základě závěrů auditního šetření Komise rozhodla o vyloučení některých výdajů České republiky v celkové výši více než 80 milionů korun z unijního financování. Tato sankce v sobě zahrnuje i dotaci ve výši téměř 800 tisíc korun poskytnutou na projekt společnosti SCHROM FARMS spol. s r.o., která provozuje drůbeží farmu v Bílovci na Novojičínsku a je součástí koncernu AGROFERT. Podle názoru Komise je však předmětný projekt nezpůsobilý k jeho spolufinancování z unijního rozpočtu z důvodu porušení pravidel střetu zájmů. „Tato dotace byla proplacena ještě předtím, než bylo zahájeno auditní šetření. Žádné další dotace nebyly po zahájení auditního šetření proplaceny. SZIF u všech ostatních žádostí o dotace jejich administraci pozastavil,“ uvedl SZIF v tiskové zprávě, kterou reagoval na konečné rozhodnutí Komise.
Z dostupných informací vyplývá, že SZIF zahájí v nejbližší době správní řízení, v němž bude požadovat vrácení dotace poskytnuté společnosti SCHROM FARMS. Lze přitom předpokládat, že společnost z koncernu AGROFERT se s postupem SZIF nesmíří a bude se proti němu bránit všemi dostupnými právními prostředky. „Proti rozhodnutí o vrácení dotace může dotčený příjemce dotace podat odvolání k Ministerstvu zemědělství. V případě zamítnutí odvolání se příjemce může domáhat ochrany svých práv prostřednictvím správní žaloby podané u příslušného soudu,“ vysvětluje Barbora Vlachová, advokátka specializující se na zastupování klientů ve správních řízeních.
Spor o výklad pravidel střetu zájmů při poskytování dotací se tedy s největší pravděpodobností přesune až ke správním soudům. Jeho výsledek pak bude mít zásadní dopad i na ostatní dosud pozastavené žádosti o dotaci od společností z koncernu AGROFERT.
Podle serveru Seznam Zprávy existují v současné době tři varianty dalšího postupu České republiky ve vztahu k rozhodnutí Komise, kterými by se měla podrobně zabývat vláda. Jednotlivé varianty dalšího postupu se podle právníků oslovených Českou justicí v základu odlišují tím, zda Česká republika přistoupí k podání žaloby proti rozhodnutí Komise a jejím následným postupem vůči společnostem z koncernu AGROFERT. „Při rozhodování o dalším postupu bude podstatné pečlivě vyhodnotit možné dopady jednotlivých variant na státní rozpočet,“ říká profesor evropského práva Michal Tomášek.
Na volbu konkrétní varianty by mohla mít vliv i forma rozhodnutí Komise. „Prováděcí rozhodnutí neobsahuje jednotlivé výroky, které by bylo možné žalovat samostatně. Česká republika tedy nemůže žalovat pouze část rozhodnutí Komise vztahující se k finanční korekci uložené z důvodu systémových nedostatků při poskytování zemědělských dotací. Rozhodnutí Komise je možné žalovat pouze jako celek,“ doplňuje Tomášek.
Jaké má vláda možnosti?
Podle jedné ze zvažovaných variant Česká republika nepodá proti rozhodnutí Komise žalobu. SZIF současně zahájí proces vymáhání dotace poskytnuté společnosti SCHROM FARMS a ukončí administraci ostatních žádostí o dotaci společností z koncernu AGROFERT. Lze očekávat, že dotčení žadatelé se proti postupu SZIF budou bránit u Ministerstva zemědělství a případně i u soudu. Tato varianta však podle advokátky Kateřiny Turnhöfer může představovat značné riziko pro státní rozpočet. „Pokud žadatelé z koncernu AGROFERT uspějí, budou jim požadované dotace poskytnuty ze státního rozpočtu bez spolufinancování ze strany Evropské unie,“ upozorňuje Turnhöfer.
Česká republika také může podat proti rozhodnutí Komise žalobu k získání závazného rozhodnutí SD EU k výkladu pravidel střetu zájmů a mezitím společnostem z koncernu AGROFERT dotace přiznávat a vyplácet. Pokud SD EU rozhodne, že postup českých úřadů při poskytování zemědělských dotací je v rozporu s právními předpisy, přistoupí SZIF ke zpětnému vymáhání dotací od dotčených společností z koncernu AGROFERT.
Poslední variantou je kombinace předchozích dvou variant. Při postupu dle této varianty Česká republika podá proti rozhodnutí Komise žalobu k získání závazného rozhodnutí SDEU k výkladu pravidel střetu zájmů a SZIF ukončí administraci žádostí o dotaci společností z koncernu AGROFERT. Také v tomto případě se dotčení žadatelé pravděpodobně budou proti postupu SZIF bránit. „Souběžně tedy budou probíhat soudní spory před českými soudy i SDEU,“ vysvětluje Kateřina Turnhöfer. Pokud SDEU rozhodne, že postup českých úřadů při poskytování zemědělských dotací je v rozporu s právními předpisy, poskytne SZIF společnostem z koncernu AGROFERT požadované dotace, které následně budou proplaceny z unijního rozpočtu.
Z nastíněných možností se z hlediska míry ochrany zájmů České republiky podle Českou justicí oslovených právníků jeví jako nejvýhodnější prostřední z výše popsaných variant. Přestože podle expertů tato varianta může být na první pohled nepříliš populární s ohledem na pokračování v administraci dosud pozastavených žádostí o dotaci společností z koncernu AGROFERT, zemědělský resort má k dispozici účinné nástroje ke zpětnému vymáhání dotací pro případ, že SD EU uzavře, že jejich poskytnutí bylo v rozporu s právní úpravou střetu zájmů. Riziko vzniku škody je tedy podle odborníků minimální. Postupem dle této varianty by navíc Česká republika získala závazný výklad pravidel střetu zájmů. To by zřejmě do budoucna významně snížilo riziko zahájení obdobného auditního šetření s nepříznivými závěry.
V případě uplatnění první varianty naopak hrozí riziko vzniku škody pro státní rozpočet ve výši více než půl miliardy korun. Česká republika zároveň ani nezíská závazný soudní výklad právní úpravy střetu zájmů a celá situace by se tak mohla v budoucnu opakovat.
Uložená sankce, resp. její část vztahující se k porušení pravidel střetu zájmů, jakož i hrozící rizika spojená s jednotlivými variantami dalšího postupu České republiky ve vztahu k rozhodnutí Komise a společnostem z koncernu AGROFERT, jsou důsledkem stávající nejasné právní úpravy střetu zájmů. Tyto nejasnosti vznikly nesystémovým postupem zákonodárce, který v průběhu projednávání novely zákona o střetu zájmů schválil pouze stručně odůvodněné pozměňovací návrhy věcně nesouvisející s obsahem předmětné novely. Na tuto skutečnost ostatně již profesor Tomášek poukazoval ve svém článku s názvem „Právní úprava střetu zájmů opravdu není chloubou zákonodárců“, publikovaném v časopise Soukromé právo (č. 11/2021). Nezbývá proto než věřit, že případná další novelizace pravidel střetu zájmů již bude lépe promyšlena a odstraní pochybnosti při výkladu právní úpravy.
Vláda by postup měla řešit na svém jednání co nejdříve. Rozhodnutí bude klíčové i kvůli tomu, jak se kabinet bude k podobným případům stavět v budoucnu.
Eva Paseková
