Zapisovatelkám na soudech můžou nadřízení nabídnout nástupní plat 18.280 Kč hrubého. To není ani tzv. zaručená mzda pro tuto profesi, čili ji musí vedení soudů dorovnávat. Při takovém ohodnocení není prakticky možné možné kvalitní zaměstnance získat, natož si je udržet, varuje místopředseda Nejvyššího soudu a přední tuzemský odborník na civilní proces Petr Šuk. V úterý kvůli nízkým platům zaměstnanců v justici jednal s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS).
Jak hodnotíte jednání s ministrem spravedlnosti a financí o navýšení prostředků pro zaměstnance soudů?
Především musím ocenit přístup vlády, která vstoupila do přímých jednání o rozpočtu justice se zástupci soudů. Po nedávné schůzce s premiérem šlo o další krok na cestě za nápravou současného zoufalého stavu. Schůzka byla věcná, korektní a probíhala ve vzájemném porozumění. Z dat, která máme k dispozici a která byla podkladem našeho jednání, je ostatně neudržitelnost současného stavu zjevná.
Jaký byl závěr schůzky? Podaří se podle vás prostředky navýšit? O kolik?
Věřím, že podaří. Po jednání s premiérem Petrem Fialou šlo o druhou schůzku na nejvyšší úrovni. Jejím cílem nebylo, a ani nemohlo být, dosáhnout dohody o konkrétních částkách. S ministrem financí Zbyňkem Stanjurou jsme probrali data, čísla a argumenty. Konkrétní částku, o niž se rozpočet justice zvýší, musí projednat vláda. Mají-li ale soudy plnit svoji roli, ke zvýšení, a nikoliv symbolickému, musí dojít. Nemýlím-li se, musí vláda rozpočet projednat do konce září. V tomto horizontu tedy bude jasno, jak vysoký rozpočet vláda pro justici navrhuje.
Na schůzce jste byl s předsedou Krajského soudu v Praze Ljubomírem Drápalem. jaké byly vaše argumenty? proč by se mělo přidat konkrétně zaměstnancům na soudech?
Naprosto nedostatečné financování justice lze ilustrovat na mnoha položkách jejího rozpočtu, na jednání jsme se zaměřili především na dvě z nich – platy soudních zaměstnanců a digitalizaci justice. Předně musí dojít ke zvýšení objemu prostředků na platy justičních zaměstnanců tak, aby průměrný plat zaměstnanců soudů odpovídal průměrnému platu ve veřejné sféře. Je hrubě nespravedlivé, že zaměstnanci soudů dlouhodobě pobírají oproti ostatním zaměstnancům veřejné sféry o čtvrtinu nižší plat. Další položka, která musí doznat výrazné změny, je IT. Myslí-li stát digitalizaci justice vážně, nemůže na její IT dávat ročně necelých 80 miliónů. Pokud se nic nezmění, vytáhneme psací stroje a vrátíme se k průklepákům a kopírákům.
Můžete popsat realitu soudního personálu v dnešní ekonomicky velmi napjaté době? Kolik nabízíte například začínajícím zapisovatelkám?
Stručně řečeno je tragická. Nástupní plat u většiny zaměstnanců nedosahuje ani zaručené mzdy, u mnoha z nich tento stav trvá i po mnoha odpracovaných letech. Na netarifní složky platu máme k dispozici jen 18 procent z přiděleného objemu prostředků na platy, část z toho odčerpá právě dorovnání do zaručené mzdy. Takže na osobní ohodnocení či odměny téměř nezbývá. Zapisovatelkám můžeme nabídnout nástupní plat 18.280 Kč hrubého, po dorovnání do zaručené mzdy 21.800. Po 5 letech praxe mají včetně osobních příplatků 24.570 Kč. Obdobně jsou na tom i vedoucí kanceláří či protokolující úředníci. Přitom jde o lidi s maturitou, kteří musí být schopní pracovat s řadou softwarových nástrojů a jejichž práce, pro soud zcela nepostradatelná, je zodpovědná a poměrně náročná.
A co lidé, kteří musí mít pro výkon své pozice vysokou školu?
Vysokoškoláci na pozici vyšších soudních úředníků či asistentů nedostanou ani 30.000 Kč hrubého. I na dalších pozicích je situace stejná. Například informatikovi nabídneme nástupní plat 22.260 Kč hrubého, po dorovnání do zaručené mzdy 24.100. Mírně řečeno, stát se chová k zaměstnancům justice macešsky. Není žádného ospravedlnitelného důvodu, aby zaměstnanci justice brali v průměru necelých 33.000 Kč hrubého a například zaměstnanci Finanční správy o 10.000 Kč více. Musí dojít k dorovnání platů našich zaměstnanců, a to „včera“.
O katastrofální situaci se mluví snad 10 let a zatím soudy stále fungují – opravdu hrozí nějaký kolaps na soudech, jak jste řekl České justici po schůzce s ministry?
Hrozí. Myslím, že ta čísla mluví sama za sebe. Jsme v pozici pomalu vařené žáby a bod varu se blíží. Zkušení zaměstnanci odcházejí, a to i v regionech, kde se tak dosud nedělo. A nové těžko sháníme, čemuž se při pohledu na nabízené platy nelze divit. Justice, to nejsou jenom soudci. Bez kvalitního personálu soudy nemohou a nebudou fungovat. Jestliže se nic nezmění, dojde k výraznému zpomalení soudních řízení, a nemůžu vyloučit ani to, že někde se přestane soudit úplně.
Jste aktivní ve vyjednávání o platech pro personál na soudech. proč zrovna vy a předseda Drápal?
Byl to výsledek dohody předsedů krajských a vyšších soudů po našem setkání s premiérem. V českém systému státní správy soudů chybí zastřešující orgán, který by zastupoval justici navenek, a to i ve vztahu k moci výkonné a zákonodárné. Za této situace musí jeho roli do určité míry převzít orgány státní správy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, protože nikdo jiný tu není. Takže taková jednání mám takříkajíc v popisu práce. Současně platí, že největší tíhu řízení soudů nesou předsedové krajských soudů. Oni jsou páteří státní správy soudů, oni mají největší zodpovědnost za chod soudů v jednotlivých krajích. Proto bylo potřeba, aby se jednání s ministrem financí zúčastnil i některý z nich.
Eva Paseková
