Ministerstvo spravedlnosti v loňském roce evidovalo 3007 soudců obecných soudů, což je o jednoho soudce více než předloni. U těchto soudů dále pracovalo 6469 členů administrativního personálu a zasedalo u nich 5017 laických přísedících. Vyplývá to z dat zveřejněných ve výroční statistické zprávě o stavu české justice.
Statistika využívá takzvaný evidenční počet soudců, který zahrnuje všechny soudce včetně dlouhodobě nepřítomných – tedy například soudců nemocných, na mateřské a rodičovské dovolené nebo na stáži.
Počet soudců u 86 okresních soudů je dlouhodobě stabilní. K loňskému 1. lednu tam příslušelo 1814 soudců, o deset méně než předloni. Největšími okresními soudy jsou Městský soud v Brně a Okresní soud v Ostravě, u obou působí 76 soudců. Naopak nejmenší okresní soudy jsou v Pelhřimově a Rokycanech, kde pracuje po sedmi soudcích. U okresních soudů loni nadále převažovaly soudkyně nad soudci: žen v taláru bylo 1213, mužů 601. Dalších soudních zaměstnanců – tedy vyšších úředníků, tajemníků, asistentů soudců či zapisovatelek – bylo u okresních soudů 4322.
U krajských soudů ministerstvo evidovalo 961 soudců. Největším takovým soudem je Městský soud v Praze, nejmenším českobudějovický krajský soud. Stejně jako u obvodních soudů působí i u krajských více soudkyň než soudců – loni jich bylo 524, soudců tedy 437. Krajští soudci jsou výrazně starší než okresní, což souvisí s kariérním postupem: noví soudci jsou v naprosté většině jmenováni do okresů. Z administrativního personálu loni u krajských soudů pracovalo 1738 lidí.
Nejvyšší správní soud má mladší soudce
Vrchních soudců bylo na počátku loňského roku 127, z toho 88 v Praze a 39 v Olomouci. Administrativní aparát čítal 126 lidí.
U Nejvyššího soudu působilo 69 soudců, podíl soudkyň zde byl zhruba 20 procent. Soudních úředníků tu pracovalo 186. Nejvyšší správní soud měl 36 soudců, ženy z nich tvořily jednu třetinu. U Nejvyššího správního soudu jsou podle statistik výrazně mladší soudci než u Nejvyššího, vrchních i krajských soudů – soudci ve věku 41 až 50 let tvoří u Nejvyššího správního soudu téměř dvě třetiny soudcovské populace. Úředníků zde bylo 97.
Laických přísedících loni u okresních soudů působilo 4025. Post přísedícího je tam populárnější mezi ženami než muži. Ačkoliv se přísedícím může stát každý svéprávný a bezúhonný český občan, kterému je nejméně 30 let, post vyhledávají zejména vyšší věkové skupiny – asi 63 procent okresních přísedících jsou lidé nad 60 let, ve většině případů v důchodovém věku. „Obvykle je tento jev přisuzován tomu, že finanční odměna za výkon funkce přísedícího je považována za nízkou. Seniorům se nicméně čas strávený tímto způsobem může zdát zajímavější,“ uvedlo ve výroční zprávě ministerstvo. U krajských soudů loni přísedících zasedalo 992. Podíl mužských přísedících tam byl výrazně vyšší než na okresech.
Benešová snížila počet soudců
Vedle evidenčního počtu soudců existuje tzv. plánovaný počet, což je odhad počtu soudců potřebných k vyřízení nápadu, tedy nových věcí za příslušný rok. Ministerstvo ho pravidelně vypočítává pro všechny okresní a krajské soudy, u vyšších soudů pak počet určuje dohodou s jejich představiteli.
Bývalá ministryně Marie Benešová (za ANO) do loňské systemizace výrazněji zasáhla – plánovaný počet soudců u okresních soudů snížila o 82 lidí, u krajských o 96 lidí. „Změny vyplynuly z velkého poklesu nápadu v předešlých letech, především pak v roce 2020,“ vysvětlilo ministerstvo v ročence. Plánovaný počet soudců u okresních soudů byl tak loni 1716, tedy o 98 méně než počet evidenční. U krajských soudů byl 924, což je o 37 méně než evidenční stav. Po diskusi se soudy ale úřad změnil některé parametry výpočtu, a plánovaný počet soudců pro letošní rok tak opět vzrostl.
(čtk)
