Na tzv. Velkou čtyřku auditorských a poradenských firem se obrátila Unie obhájců. Podle informací advokátů tyto korporace odmítají vyhotovovat znalecké posudky obhajoby v trestním řízení. Firmy tvrdí, že jim vždy brání jen konflikt zájmů, ohrožení nezávislosti a cena za práci, kterou zadavatel neakceptoval nebo ekonomické riziko zakázky. Na potíže s posudky si stěžuje i obžaloba ve výroční zprávě Nejvyššího státního zastupitelství.
Pokud by Velká čtyřka odmítala zhotovovat posudky pro obhajobu v trestním řízení, považovala by to Unie obhájců ČR za podstatné omezení práva na obhajobu. Informace, že čtyři nejznámější nadnárodní poradenské a auditorské firmy odmítají posudky pro obhajobu, zazněla na semináři.
„Oblast znalecké činnosti je pro obhajobu podstatná a jakékoliv omezení má značný vliv na případy klientů. Pokud by se tato informace potvrdila, jednalo by se o podstatné omezení práva na obhajobu. Zejména v mimořádně složitých trestních věcech je nezbytné, aby znaleckou činnost prováděly auditorské a poradenské společnosti s potřebným zázemím, a to nejen pro obžalobu a soud, ale také pro obhajobu,“ uvádí k tomu Unie obhájců.
Unie se proto s žádostí o stanovisko a důvody obrátila na předmětné v oboru renomované nadnárodní korporace KMPG, Deloitte, Ernst & Young a PricewaterhouseCoopers (PwC). Stanovisko a dopisy Unie obhájců jsou zde.
Střet zájmů, nezávislost znalce a peníze
Jak vyplývá z prvních odpovědí, principiálně firmy psát posudky neodmítají a zda zakázku vezmou či nikoli rozhodují podle individuálních podmínek. A to zejména s ohledem na konflikt zájmů, jak uvedla PwC. „Rovněž se setkáváme i se situací, že námi podaná nabídka je odmítnuta, neboť objednatel neakceptoval námi navrhovaný honorář,“ vysvětluje v odpovědi PwC.
Takto na svém webu popisuje firma střet zájmů: „PwC definuje střety zájmů jako jakoukoli okolnost, která by mohla zpochybnit schopnost PwC jednat objektivně při poskytování služeb nebo v souvislosti s obchodní činností PwC. PwC definuje citlivou situaci jako jakoukoli okolnost, která by mohla PwC způsobit závažný obchodní problém nebo problém týkající se dobrého jména PwC nebo jeho vztahu s klienty.“
Totožné důvody pro eventuální odmítnutí zhotovit posudek napsala i firma Ernst & Young: „Společnosti EY mají striktní pravidla předcházející střetu zájmů a ohrožení nezávislosti auditora a v jejich souladu postupujeme před akceptací jakékoli zakázky,“ uvedla firma EY s tím, že zpracovává mimo jiné také posudky pro mezinárodní arbitráže nebo revizi znaleckých posudků kolegů.
Předmětná znalecká kancelář podle svého stanoviska přistupuje ke všem posudkům stejně. Při jejich přijetí nebo nepřijetí „vždy zvažuje nezávislost znalce, pravidla předcházející střetu zájmů a ohrožení nezávislosti auditora, aktuální kapacity s ohledem na požadované datum vyhotovení znaleckého posudku a rovněž riziko a ekonomiku samotného projektu“.
Kritika ze strany žalobců
Na problém se znalci a znaleckými posudky si ovšem nestěžuje jen obhajoba, ale i obžaloba prostřednictvím poslední výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství. Podle státních zástupců je fundovaných znalců málo, dodací lhůty jsou dlouhé nebo posudek zaneprázdněný znalec úplně odmítne, jak Česká justice už informovala.
Vrchní státní zastupitelství v Praze pak ve Zprávě upozornilo na „snahy ovlivňovat prostřednictvím posudku do té doby pro orgány činné v trestním řízení jasnou důkazní situaci“. Podle tohoto stanoviska si každá znalecká firma rozmyslí, zda posudek v takovém řízení vyhotoví, aby jí nakonec „nezpůsobil obchodní problém“ nebo „nezpochybnil schopnost jednat objektivně“.
„Odbor závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ v Praze upozorňuje na četnější snahy obviněných prostřednictvím jimi předkládaných znaleckých posudků rozporovat do té doby celkem jednoznačnou důkazní situaci a s ní korespondující závěry znaleckého posudku opatřeného policejním orgánem tak, aby ve shodě s uplatněnou obhajobou došlo ke znepřehlednění skutkového stavu věci a zejména znaleckého závěru o prokazatelném vzniku škody a její výši v případech, kdy vznik škody je zákonným znakem skutkové podstaty stíhaného trestného činu,“ uvádí OZHFK pro Zprávu Nejvyššího státního zastupitelství.
Ministerstvo spravedlnosti chce kvalitu znalců zlepšit úpravou znalečného. Plánuje jim zvýšit odměnu z dosavadních 300 až 450 korun za hodinu na 800 až 1000 korun za hodinu. Soudní tlumočníci mají nově dostávat 750 korun za hodinu, překladatelé pak 550 Kč za každou započatou normostranu textu.
Původně se počítalo s tím, že odměny podstatně vzrostou již loni a část znalců poukazovala na to, že schválené navýšení na 300 až 450 korun bylo zcela nedostatečné. Podle ministerstva však nebylo vyšší přidání možné s ohledem na to, že státní rozpočet ovlivnily dopady koronavirové pandemie.
Irena Válová
